Přímá hrozba pro Prahu! Íránský test raket děsí experty: Doletí dál, než se čekalo
Íránské rakety mohou být přímou hrozbou pro Česko. Vyplývá to z vyjádření expertů poté, co před víkendem zachytilo americké vojsko dvě takové střely u ostrova Diego Garcia v Indickém oceánu. Doposud se věřilo, že íránské rakety dokážou překonat zhruba 2 až 3 tisíce kilometrů, obě střely ale doputovaly až k hranici 4 tisíc kilometrů! To znamená, že by pohodlně doletěly do evropských měst, jako je právě Praha, Paříž, nebo i Londýn. Teherán ale o raketách mlčí, což může být podle odborníků taktikou poté, co demonstroval sílu.
Válka USA a Izraele s Íránem se může obyvatelům České republiky zdát vzdálená, opak je ale pravdou. Konflikt už zahýbal cenami benzinu, ale může nás ohrozit i klasickým kinetickým způsobem války. Ukazuje to test balistických raket, které měl Írán v noci ze čtvrtka na pátek vypálit na americkou základu Diego Garcia v Indickém oceánu.
Pro USA to byl překvapivý úder, protože doposud počítali s raketami, které mají dolet okolo 2 tisíc kilometrů. „Odpálení této rakety je pozoruhodný vývoj, protože britský ostrov používaný americkými silami leží téměř 4 000 km od íránského pobřeží,“ uvedl na sociálních sítích výzkumník Etienne Marcuz z francouzské Nadace pro strategický výzkum. Píše o tom mimo jiné i server South China Morning Post.
Doposud tyto rakety vlastnilo jen Rusko, USA, Čína, Francie, Spojené království, Indie, Severní Korea a Izrael.
Přímá hrozba pro Česko
A co to znamená pro Evropu? Že v dostřelu se nyní ocitají velkoměsta, jako je Praha, Vídeň, Berlín, ale i Paříž nebo Londýn. Útok na tato města navíc není zcela vyloučený.
Podle izraelského analytika Dannyho Citrinowicze se totiž po smrti nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího mění rovnováha v Teheránu kvůli rostoucí moci revolučních gard. „Navzdory svému hlubokému ideologickému nepřátelství vůči Západu postupoval Chameneí při nasazení íránských kapacit s vysokou mírou opatrnosti. Tato zdrženlivost již není zaručena,“ uvedl na sociálních sítích.
„Tyto rakety nebyly určeny k zasažení Izraele. Jejich dolet dosahuje až k hlavním městům Evropy. Berlín, Paříž a Řím jsou všechny v dosahu přímé hrozby,“ uvedl také náčelník izraelské armády Eyal Zamir, jak píše Al Jazeera.
Ještě před pár týdny byl o maximálním doletu 2 tisíc kilometrů přesvědčený i český expert na Blízký východ Hynek Kmoníček „Myslíme, že tak daleko ty rakety nedoletí,“ řekl tajemně v exkluzivním rozhovoru pro pořad Hráči. „Myslíte?“ zeptala se moderátorka Vera Renovica. „No, tak myslíme, protože něco o tom víme. Já jsem vždycky měl tendenci být k novinářům otevřený, ale v té pozici, kterou mám dnes, to často není možné. Proto říkám: myslíme, že žádné podobné rakety k nám dosah v této chvíli nemají. A díky tomu, jaké zásahy utrpěla íránská armáda, se znemožnilo, aby se takové rakety během několika let vyrobily,“ uzavřel Kmoníček.
Demonstrace síly i popírání
Vyslání raket na evropská hlavní města by zvýšilo tlak veřejnosti na politiky, aby se válka ukončila. Navíc by se Írán mohl „hájit“ tím, že na spoustě míst v Evropě jsou americké základny. Podle odborníků je možné, že tím Írán dává najevo svou sílu a demonstruje, čeho je schopný.
„Toto je demonstrace síly, politický signál, že Írán stále disponuje ‚tajnými‘ schopnostmi – alespoň pro veřejnost. Skutečný vojenský význam je však omezený,“ řekl také Marcuz.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nicméně v televizi CBS uvedl, že „nemohou potvrdit“ izraelské tvrzení, že rakety vypálené na Diega Garciu byly íránské mezikontinentální balistické rakety.
Server Al Jazeera navíc poukazuje na vyjádření íránského představitele, který obvinění o odpálení popírá. V televizi řekl, že Teherán není zodpovědný za údajné odpálení rakety. Podle expertů by se mohlo jednat o taktické popírání, aby Írán nebyl vnímán jako hrozba, a tedy aby se do konfliktu nechtěly zapojit i další státy.
Existence těchto raket by mohla znamenat, že Írán je mnohem dále ve svém programu, než se předpokládalo a mohou být jen pár let od vývoje takové střely, která by zasáhla jakékoliv místo na Zemi – a tedy i města hluboko v USA.
Nejjednodušší je raketu odlehčit. „V závislosti na hmotnosti hlavice může Írán zvýšit dolet některých svých raket,“ poznamenává k tomu Ali Vaeze z Mezinárodní krizové skupiny.
Experti ale dodávají, že se pořád jedná o technologii, která je časově i technologicky náročná na výrobu, stejně tak je extrémně drahá. Drahá je i obrana proti takovým střelám a ne všechny státy takovou obranou disponují. Jen několik státu tuto technologii má. Například Itálie, Německo či Francie. V případě nyní vyslaných raket se podařilo sestřelit jednu z nich, druhá měla selhat a zřítit se do oceánu.
Ostrůvek Diego Garcia je korálový atol a nachází se ve střední části Indického oceánu. Výstavba základny zde proběhla na konci 70. let 20. století.
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se konfliktu na Blízkém východě. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc.
Íránská revoluční garda uvedla, že za posledních 24 hodin prošlo Hormuzským průlivem 25 lodí.
Internet v Íránu byl částečně obnovena, uvedla monitorovací skupina NetBlocks poté, co prezident Masúd Pezeškijan nařídil úřadům obnovit přístup, uvedla íránská polooficiální tisková agentura Fars s odvoláním na zdroj z ministerstva komunikací.
Společnost NetBlocks uvedla, že k obnovení došlo 88. den výpadku a označila to za „nejdelší celostátní odstávku internetu v moderní historii“.
Slovanství Je Identita Pp protiproud