Omezení vstupu pro ruské vojáky do EU. K výzvě se připojilo i Česko, prozradil Babiš
Česko se připojilo k iniciativě několika zemí Evropské unie, které prosazují zpřísnění pravidel vydávání víz bývalým a současným ruským vojákům, kteří se snaží o vstup do schengenského prostoru. Při dnešním jednání sněmovního evropského výboru o českých pozicích pro nadcházející zasedání Evropské rady v Bruselu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Summit EU by se měl záležitostí ve čtvrtek zabývat.
Bývalí a současní ruští vojáci by mohli podle autorů dopisu Evropské komisi a Evropské radě narušit bezpečnost jednotlivých států i Schengenu jako celku. „Včera (v úterý) jsme to podepsali. My jsme si to vyjasnili na koaliční radě v pondělí a my jsme to podpořili,“ řekl Babiš na dotaz Ireny Ferčíkové Konečné (Piráti/Zelení).
Premiéři Estonska, Finska, Polska, Lotyšska a Švédska, prezidenti Litvy a Rumunska a německý kancléř v dokumentu varují před možným přesunem bývalých a současných ruských vojáků do Schengenu. Představují podle nich vážné bezpečnostní riziko, které může mít podobu násilné trestné činnosti, organizovaných zločineckých sítí nebo extremistických hnutí.
„Ruská agresivní válka proti Ukrajině nadále mění bezpečnostní situaci v Evropě, což má dlouhodobé důsledky pro Evropskou unii i pro bezpečnost a ochranu našich občanů, a to zejména v schengenském prostoru,“ stojí v úvodu dopisu adresovaného předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.
Mezi vojáky je podle evropských představitelů přes 180 000 dříve odsouzených zločinců, kteří byli rekrutováni z ruských věznic a posláni na frontu. Počet lidí se zkušenostmi s násilnými boji, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, se může podle nich výrazně zvýšit. S ohledem na bezpečnost kvůli volnému pohybu osob v schengenském prostoru proto nezáleží na tom, který členský stát vízum nebo povolení k pobytu vydá. Cílem by mělo být zabránit roztříštěnosti mezi státy a zajistit důslednou ochranu bezpečnosti v celém Schengenu.
V dopise se také píše o nutnosti nadále řešit bezpečnostní rizika spojená se zmíněnými vojáky a případně jim odmítat víza a povolení k pobytu nebo dlouhodobě zakazovat vstup do Schengenu.
Sedm severoevropských zemí vyzvalo už loni v červnu k zavedení zákazu udělování víz do Schengenu ruským vojákům, kteří se účastnili války proti Ukrajině. EU podle lednových zpráv médií začala zvažovat nový návrh na takové opatření kvůli bezpečnostním rizikům. Estonsko od ledna do začátku února zakázalo vstup více než 1300 vojákům a ke stejnému postupu se chystá Litva.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko předalo Kazachstánu čtyři tygry ussurijské, včetně dvou mláďat. Mají tam pomoci s obnovou populace této šelmy. V článku, který publikoval deník Kazachstanskaja pravda, to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Ten dnes zahájil třídenní návštěvu Kazachstánu, informovala ruská média.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
„Musíme jednat rychle, musíme jednat efektivně. Je důležité, aby Amerika slyšela Ukrajinu,“ uvedl ve večerním projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o dopisu, ve kterém požádal prezidenta USA Donalda Trumpa o další rakery na protivzdušenou obranu. Kyjev si podle něj uvědomuje, že je teď značná pozornost zaměřena na válku proti Íránu, je ale nezbytné zastavit i velmi krvavou válku v Evropě. „Dokud se Rusko spoléhá na rakety, jeho zájem o diplomacii není skutečný. Musíme to napravit. A to můžeme s Amerikou,“ zdůraznil.
