Video se připravuje ...
Íránská letadla v plamenech. Takhle je ničili Američané.
Írán varoval před útoky na americké firmy. Trump žádá o pomoc s otevřením Hormuzského průlivu
Íránské revoluční gardy dnes vyzvaly zaměstnance amerických firem v regionu k okamžité evakuaci, protože budou na jejich sídla útočit, píše agentura AFP. Nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí dnes zároveň jmenoval svého nového vojenského poradce. Stal se jím Mohsen Rezáí, který byl dlouholetým vrchním velitelem revolučních gard.
Revoluční gardy svou výzvu zveřejnily na webu Sepah News, který je jejich oficiálním mediálním nástrojem, neuvedly však, jakých firem se varování týká. Íránská agentura Tasním, která je gardami také kontrolována, nicméně minulý týden zveřejnila seznam možných cílů, na kterém jsou podle AFP sídla amerických technologických gigantů v zemích Perského zálivu, včetně firem jako jsou Amazon, Google, Microsoft a Nvidia.
Trumpova výzva
Spojené státy už v Íránu zasáhly přes 7000 cílů a zničily 30 minonosek, tvrdí americký prezident Donald Trump. Zároveň dnes znovu vyzval země, aby pomohly s otevřením Hormuzského průlivu, informuje agentura Reuters. Klíčovou dopravní cestu, kterou za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, nyní Írán blokuje.
Trump v Bílém domě vyjádřil přesvědčení, že by státy světa měly USA s otevřením Hormuzského průlivu „radostně pomoci“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl s tím, že míra nadšení je pro něj důležitá.
Některé státy americkému prezidentovi podle jeho slov řekly, že jsou na cestě, nesdělil však jaké. V pozdějším vystoupení mluvil o tom, že by s otevřením průlivu mohla pomoci Francie, s jejímž prezidentem Emmanuelem Macronem v neděli mluvil, a zapojit by se mohla Británie. Jména států, které jsou ochotny USA pomoci, oznámí podle Trumpa šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Část spojenců už účast na takové misi vyloučila. Učinily tak například Španělsko, Itálie nebo Německo, podle jehož kancléře Friedricha Merze není íránská válka záležitostí Severoatlantické aliance, s níž USA ani Izrael akci dopředu nekonzultovaly.
Trump dnes také poznamenal, že si není jistý, jestli Írán v Hormuzském průlivu položil miny. Americký prezident také uvedl, že americké útoky na blízkovýchodní zemi se zaměřily především na vojenské a obchodní cíle. Dnes podle něj zasáhly mimo jiné tři zařízení na výrobu raket a dronů.
Trump dále podotkl, že se Teherán chce dohodnout, Spojené státy ale neznají jeho lídry. Není podle něj ani jasné, jestli duchovní vůdce Chameneí, zvolený po zabití svého předchůdce a zároveň otce Alího Chameneího, je vůbec naživu, nebo ne.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth v pátek řekl, že nově vybraný íránský vůdce byl zraněn a pravděpodobně znetvořen. Rusko dnes odmítlo komentovat zprávu kuvajtského serveru Al-Džarida, podle kterého se Modžtaba Chameneí nyní léčí v Moskvě.
Americká armáda dnes večer oznámila, že v konfliktu s Íránem bylo zraněno už zhruba 200 amerických vojáků, většina z nich lehce. Zpět do služby se podle téhož sdělení vrátilo 180 vojáků.
O život dosud přišlo 13 příslušníků ozbrojených sil USA, napsala agentura AP. V Íránu je hlášeno nejméně 1300 mrtvých, dalších nejméně 880 v Libanonu a 12 v Izraeli, doplnila agentura.
13:53
25. 6. 2026
Vážení čtenáři,
prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.
10:51
25. 6. 2026
Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.
Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.
6:48
25. 6. 2026
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.
Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.