Írán varoval před útoky na americké firmy. Trump žádá o pomoc s otevřením Hormuzského průlivu
Íránské revoluční gardy dnes vyzvaly zaměstnance amerických firem v regionu k okamžité evakuaci, protože budou na jejich sídla útočit, píše agentura AFP. Nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí dnes zároveň jmenoval svého nového vojenského poradce. Stal se jím Mohsen Rezáí, který byl dlouholetým vrchním velitelem revolučních gard.
Revoluční gardy svou výzvu zveřejnily na webu Sepah News, který je jejich oficiálním mediálním nástrojem, neuvedly však, jakých firem se varování týká. Íránská agentura Tasním, která je gardami také kontrolována, nicméně minulý týden zveřejnila seznam možných cílů, na kterém jsou podle AFP sídla amerických technologických gigantů v zemích Perského zálivu, včetně firem jako jsou Amazon, Google, Microsoft a Nvidia.
Trumpova výzva
Spojené státy už v Íránu zasáhly přes 7000 cílů a zničily 30 minonosek, tvrdí americký prezident Donald Trump. Zároveň dnes znovu vyzval země, aby pomohly s otevřením Hormuzského průlivu, informuje agentura Reuters. Klíčovou dopravní cestu, kterou za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, nyní Írán blokuje.
Trump v Bílém domě vyjádřil přesvědčení, že by státy světa měly USA s otevřením Hormuzského průlivu „radostně pomoci“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl s tím, že míra nadšení je pro něj důležitá.
Některé státy americkému prezidentovi podle jeho slov řekly, že jsou na cestě, nesdělil však jaké. V pozdějším vystoupení mluvil o tom, že by s otevřením průlivu mohla pomoci Francie, s jejímž prezidentem Emmanuelem Macronem v neděli mluvil, a zapojit by se mohla Británie. Jména států, které jsou ochotny USA pomoci, oznámí podle Trumpa šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Část spojenců už účast na takové misi vyloučila. Učinily tak například Španělsko, Itálie nebo Německo, podle jehož kancléře Friedricha Merze není íránská válka záležitostí Severoatlantické aliance, s níž USA ani Izrael akci dopředu nekonzultovaly.
Trump dnes také poznamenal, že si není jistý, jestli Írán v Hormuzském průlivu položil miny. Americký prezident také uvedl, že americké útoky na blízkovýchodní zemi se zaměřily především na vojenské a obchodní cíle. Dnes podle něj zasáhly mimo jiné tři zařízení na výrobu raket a dronů.
Trump dále podotkl, že se Teherán chce dohodnout, Spojené státy ale neznají jeho lídry. Není podle něj ani jasné, jestli duchovní vůdce Chameneí, zvolený po zabití svého předchůdce a zároveň otce Alího Chameneího, je vůbec naživu, nebo ne.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth v pátek řekl, že nově vybraný íránský vůdce byl zraněn a pravděpodobně znetvořen. Rusko dnes odmítlo komentovat zprávu kuvajtského serveru Al-Džarida, podle kterého se Modžtaba Chameneí nyní léčí v Moskvě.
Americká armáda dnes večer oznámila, že v konfliktu s Íránem bylo zraněno už zhruba 200 amerických vojáků, většina z nich lehce. Zpět do služby se podle téhož sdělení vrátilo 180 vojáků.
O život dosud přišlo 13 příslušníků ozbrojených sil USA, napsala agentura AP. V Íránu je hlášeno nejméně 1300 mrtvých, dalších nejméně 880 v Libanonu a 12 v Izraeli, doplnila agentura.
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k dění na Blízkém východě. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.
Libanonský premiér Naváf Salám dnes v televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu. Salám obvinil Izrael z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že Izrael nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
Salám uvedl, že Izrael se snaží „zničit libanonskou paměť a vymazat historii jeho lidu“. Dodal, že libanonská vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby dosáhla příměří, stažení Izraele ze země a návratu vysídlených osob domů.
Podle Saláma přímá jednání nemusí nutně přinést výsledky a zároveň neznamenají kapitulaci Libanonu. „V současné době jsou nejméně nákladnou variantou,“ dodal premiér. Další kolo jednání se má konat v úterý ve Washingtonu.
Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz na jedné z nejdůležitějších světových námořních tras. Ve své analýze to uvedl server televize CNBC.
Bývalý poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro energetiku a národní bezpečnost Amos Hochstein uvedl, že státy regionu již nyní považují Hormuzský průliv fakticky za oblast pod kontrolou Íránu.
„Bez ohledu na to, co se stane, budou Íránci v dohledné budoucnosti Hormuzský průliv kontrolovat,“ řekl televizi CNBC. „Nezáleží ani na tom, co bude stát v dohodě. Všichni v regionu si to myslí,“ dodal.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.