Náhody, nebo zákeřné útoky? Válka s Íránem ohrožuje i pitnou vodu Dubaje a dalších pouštních států
Izraelské a americké bombardování Íránu a jeho odveta proti nim i jejich arabským spojencům v oblasti Perského zálivu má globální dopady – omezuje vývoz ropy a plynu, čímž zdražuje benzin, energie, dovolené. Na místní lidi může mít ale daleko vážnější dopad, i na ty, kterým na dům nespadne dron nebo raketa.
Oblast Perského zálivu je z velké části pouštní. Regulérní řeky tam nenajdete – jen takzvaná vádí, když sezónně hodně naprší. Ale prší tam velmi zřídka.
Většina obyvatel žije na pobřeží, i tam je však těžké obstarat pitnou vodu. Země jako Spojené arabské emiráty, Katar i Saúdská Arábie jsou extrémně závislé na odsolování (desalinaci) mořské vody. Jak pro pití, tak zavlažování zeleně, která by jinak neměla šanci – včetně parků, golfových hřišť… a také pro bazény, ba i umělé sjezdovky, na které přepychové destinace lákají žasnoucí turisty a influencery.
„Země Zálivu produkují zhruba 40 procent veškeré odsolené vody na světě, na pobřežích provozují přes 400 odsolovacích zařízení,“ uvádí Al-Džazíra. Nějakou podzemní vodu také mají, ale k pití šestice arabských států z 90 % používá tu odsolenou. Nejzávislejší jsou na desalinaci poloostrovní Katar a ostrovní Bahrajn, tato voda představuje kolem 60 % jejich celkové spotřeby pro lidi i ekonomiku.
„Bez odsolovacích zařízení by velká část moderních měst v tomto regionu měla potíže s přežitím. Tento technologický úspěch však nenápadně vytvořil novou formu strategické zranitelnosti. Vodní bezpečnost v Perském zálivu závisí na relativně malém počtu obrovských pobřežních zařízení – průmyslových komplexů, které fungují jako životně důležité tepny celých měst,“ vysvětluje Sanam Mahooziová, expertka na Írán z Londýnské univerzity.
„Současný vojenský konflikt to začíná odhalovat. V předních odsolovacích, vodárenských a energetických komplexech v Perském zálivu nebo v jejich blízkosti došlo k raketovým útokům a sestřelům dronů. Írán i USA byly obviněny z toho, že na tato zařízení cílí. I když jsou škody omezené, blízkost útoků zdůrazňuje, jak jsou tato zařízení vystavena moderní válce,“ napsala Mahooziová na platformě The Conversation.
„Kdybych se měla vžít do role nepřítele, zaměřila bych se právě na tohle, na naše nejcennější zdroje,“ vylíčila pro CNN obyvatelka Spojených arabských emirátů (svou identitu si nepřála zveřejnit, tamní úřady taková nepohodlná vyjádření trestají). „Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla být v nebezpečí, že nebudu mít pitnou vodu.“ Bahrajn v neděli obvinil Írán, že jeho dron poškodil jedno odsolovací zařízení, byť to na dodávky vody nemělo mít vliv. Předtím naopak íránský ministr zahraničí uvedl, že Američané zasáhli zařízení na ostrově Kešm. „Mělo to dopad na dodávky vody pro 30 vesnic,“ tweetoval. Ostrov má strategickou polohu v Hormuzském průlivu, íránské síly odtud mohou ostřelovat proplouvající lodě a tedy bránit vývozu ropy.
Jde o náhodné, kolaterální zásahy, nebo o úmyslnou hrozbu? „Pokud jsou útoky na odsolovací zařízení počátkem vojenské strategie a nejde pouze o omyly či vedlejší škody, jedná se jednak o protiprávní jednání – válečný zločin – a jednak o velmi znepokojivý vývoj, jelikož země Perského zálivu mají zásoby vody pouze na několik týdnů,“ uvedl Laurent Lambert, docent veřejné politiky na Dauháském ústavu graduálních studií v Kataru.
Irák, Rusko, Izrael to dělají?
K podobné eskalaci už v regionu došlo, ovšem ještě před boomem Dubaje, Abú Zabí a Dauhá coby oáz přepychu. V první válce v Zálivu Irák záměrně vypustil do moře miliony barelů ropy. Kuvajt musel žádat Turecko, Saúdskou Arábii a další o urgentní dodávky pitné vody v cisternách a lahvích.
Obdobně Rusko víc než stokrát útočilo na vodárenskou infrastrukturu na Ukrajině, Izrael ničil vodní a kanalizační zařízení v Pásmu Gazy. „Bohužel se z toho stal trend,“ lituje Marwa Daoudyová, docentka mezinárodních vztahů na Georgetownské univerzitě. „Voda se přidala na dlouhý seznam válečných cílů a zbraní,“ uvedla pro CNN. A i kdyby nešlo přímo o záměr, odsolovací zařízení se často nacházejí v přístavech, u elektráren – tedy docela na ráně. Takto se hovořilo o poškození ve Fudžajře a Dauhá.
Ani nemusí jít o fyzické údery. Roku 2023 americké úřady ohlásily, že hackeři napojení na íránské revoluční gardy cílí na ovládací jednotky izraelské firmy Unitronics, které se hojně používají v desalinačních provozech (a také v potravinářství a výrobě nápojů, v energetice, zdravotnictví). „Byli jste hacknuti. Pryč s Izraelem! Každé zařízení ‚made in Israel‘ je legálním cílem CyberAv3ngerů,“ ukazovaly hacknuté jednotky oznámení.
Zejména obyvatelé šestice arabských států Perského zálivu, potažmo i Izraele, se tak mohou octnout v úzkých. „Jejich ekonomiky, ba přežití jejich populace, vysoce závisí na bezpečnosti odsolovacích zařízení,“ varuje na CNN Nader Habibi z Brandeisovy univerzity v Bostonu. „Tento íránský režim předvedl, že když jde o jeho přežití, nebude váhat s eskalací proti infrastruktuře, zejména pokud se Izrael a Spojené státy rozhodnou útočit na velmi kritickou infrastrukturu Íránu.“























Ve státech v Perském zálivu nebude voda, všechno kontaminované, jedovaté ! Ekologická a humanitární katastrofa pro miliony lidí !!!! Pro Evropu to bude devastující !!! 👎