Nafta v Česku už atakuje 42 korun: Analytici čekají další růst, vláda zatím jen sleduje marže

Růst cen vlivem konfliktu na Blízkém východě očekávají analytici také u zemního plynu. Stát chce motivovat energetické firmy k tomu, aby s doplňováním zásobníků pro příští topnou sezonu nečekaly na vývoj cen, řekl dnes po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jaká opatření v této souvislosti stát zvažuje, zatím neuvedl. Tuzemské zásobníky jsou podle údajů z minulého týdne plné ze 17 procent.

Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě po úderech USA a Izraele na Írán. U čerpacích stanic v ČR začaly pohonné hmoty prudce zdražovat v minulém týdnu, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nafta od konce února zdražila v průměru o 5,53 koruny na nedělních 38,63 koruny za litr. Za naftu tak motoristé na rozdíl od doby před konfliktem na Blízkém východě platí nyní víc než za benzin. Natural 95 zdražil od konce února v průměru o 2,60 koruny na nedělních 36,21 Kč/l.

Útok Izraele a USA na Írán zobrazit celý online

13:53

25. 6. 2026

Vážení čtenáři,

prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.

10:51

25. 6. 2026

Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.

Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.

6:48

25. 6. 2026

Dobré ráno, vážení čtenáři,  

Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.

Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.

Zobrazit celý online

O sledování marží prodejců pohonných hmot rozhodlo ministerstvo financí v pátek. Prodejci by měli údaje poskytovat denně, kromě toho by měli dodat i údaje o situaci v únoru, aby bylo možné porovnat současné marže s těmi z doby před vypuknutím konfliktu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) po jednání vlády řekla, že dnes ministerstvo prodejcům rozeslalo metodické pokyny, jak data vyplňovat. „Je to odvislé od toho, jak se situace bude dále vyvíjet. Žádné konkrétní kroky v této chvíli nepřipravujeme,“ řekla k dalšímu možnému postupu. Připomněla, že ceny paliv v Česku jsou nižší než v Polsku nebo Německu.

Předseda ODS Martin Kupka dnes řekl, že strana pošle do Sněmovny návrh na snížení spotřební daně u nafty o 1,70 koruny na litr. Šéf koaličního hnutí SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura po ranním jednání koalice uvedl, že při minulém snížení spotřební daně na naftu kvůli začátku konfliktu na Ukrajině tento krok skutečné zlevnění nepřinesl. Navíc by podle Okamury s ohledem na nutnost změny zákona trvalo příliš dlouho snížení daně uvést do praxe. Spotřební daň z nafty je nyní 9,95 koruny za litr, z benzinu 12,84 koruny za litr.

Ropa od začátku roku zdražila přibližně o 77 procent, což je tempo, které energetický trh nezažil několik let, upozornil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Uzavření Hormuzského průlivu vedle Íránu je podle něj pro globální ekonomiku klíčová zpráva, protože tudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Situaci navíc podle Lajska zhoršuje omezení produkce v regionu.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka vedle drahé ropy působí na paliva také růst rizikové přirážky napříč dodavatelským řetězcem. „Všichni naceňují vyšší nejistotu, dražší náhradu zásob, volatilitu a možné logistické komplikace,“ vysvětlil Tyleček.

Epicentrum Expert o vlivu války na Blízkém východě: Máme se bát drahoty?

Pro další vývoj cen pohonných hmot je podle analytiků rozhodující délka konfliktu. „Když byla ropa naposledy na podobných úrovních kolem léta 2022, stál benzin v Česku kolem 47 korun za litr a nafta se pohybovala přibližně u 48 korun za litr,“ připomněl Lajsek. Překonání úrovně 40 korun za litr tak očekává velmi brzy. S rychlejším růstem počítá zejména u nafty, která je v Evropě klíčovým palivem pro dopravu a průmysl.

Vedle snížení spotřební daně by vláda podle některých expertů mohla zdražování paliv omezit uvolněním státních rezerv pro síť EuroOil, kterou provozuje státní Čepro. Podle Tylečka by to však mělo pro trh spíš jen omezený dopad. Kroky proti zdražování pohonných hmot už ohlásily některé evropské země. Srbská vláda zakázala vývoz ropy a některých ropných produktů s cílem zabránit nedostatku paliva a skokovému nárůstu cen na domácím trhu. Chorvatsko na dva týdny stanoví horní limit pro maloobchodní ceny benzinu a nafty.

„Současná situace na Blízkém východě nemá aktuálně negativní vliv na zásobování českých rafinérií ropou a ani na dodávky pohonných hmot,“ řekl dnes ČTK předseda SSHR Pavel Švagr. Krátkodobé problémy v řádu hodin mohou podle něj na některých místech vzniknout maximálně kvůli velkému předzásobování motoristů. Připomněl, že stát má pro případ nouze v rezervách ropu na 89 dnů.

Video se připravuje ...

Expert o vlivu války na Blízkém východě: Máme se bát drahoty?