Moravec exkluzivně pro Blesk: Co byla poslední kapka, kdy se definitivně rozhodl a proč vše tajil?
Václav Moravec má po více než 21 letech nepracovní pondělí. V exkluzivním rozhovoru pro Blesk popsal své poslední chvíle ve studiu Otázek. Své rozhodnutí odejít prý definitivně formuloval až těsně před vysíláním a do poslední chvíle netušil, zda skutečně odejde. I proto o tom nikomu předem neřekl. Dnes už vyjednává s vedení České televize o podmínkách odchodu, přemýšlí nad příštím projektem a těší se na studenty FAMU a krátkou dovolenou. ČT i jemu se prý hodně uleví.
Do jakého rána jste se dnes probudil?
Do svobodného.
Je tam nějaký pocit úlevy? A co se vlastně odehrávalo těsně potom, co jste slova o svém konci v České televizi vyřknul?
Právě slovo úleva je asi nejvýstižnější slovo pro ten pocit, který jsem prožíval. Že si člověk řekne: „Už to ai bylo trápení pro Českou televizi, že tam má potížistu.“ A vlastně i trápení pro mě, že člověk se snaží být co nejvíc loajální... Neustále řešit ve veřejném prostoru Moravce bylo za dva a půl roku přitěžující pro obě strany. Myslím, že se ulevilo ČT i mně.
Dá se tedy říct, že jste se posledních dva a půl roku trápil?
Slovo trápil beru ne vůči televizi jako instituci, ale vůči tomu, že za ty uplynulé dva roky byli generální ředitelé neustále pod tlakem Rady ČT. A netýkalo se to pouze zvaní či nezvaní Tomia Okamury. V tom mně to je vlastně líto, že se překrývá příběh kolem Tomia Okamury s daleko důležitějšími a složitějšími ději, o kterých jsme se bavili i u vás ve Hráčích (pořad Blesku, pozn. redakce). To znamená, že se zruší Fokus (Fokus Václava Moravce – pozn. redakce), pak se obnovil... A teď jste to viděli poslední měsíc. Jindřich Rajchl (poslanec PRO – pozn. redakce) řekne, že si přece Česká televize nebude diktovat, kdo bude chodit do pořadu, protože pořad obsazují politické strany. Vy jako moderátor čekáte na to, jestli přijde nějaká oficiální reakce České televize, ale není tomu tak. Až ve vztahu k mému pořadu, který učiním já v prohlášení na sociálních sítích, že fakt nejsme jako Otázky samoobsluha, a máme svobodnou dramaturgii ,se teprve přidá televize. To je to, co mám na mysli tím trápením. Zjevně se asi rozcházely pohledy managementu, který mohl mít logicky pocit, že se na Radě neustále probírá, jestli Otázky porušují kodex, Fokus porušuje kodex. Je prostě zvláštní, že před nebo v průběhu funkčního období Jiřího Janečka i Petra Dvořáka jako generálních ředitelů nebyl s požadem problém. A přitom si myslím, že člověk a ten tým zůstával neměnný a že jsme se neměnili my, ale spíš podmínky pro naši práci.
Čili to začalo až s Janem Součkem?
Nepochybně. Jan Souček byl ředitelem, který mě dal na etický panel kvůli rozhovoru pro Deník N, na což měl svaté právo. Etický panel neshledal, že by to bylo porušení Kodexu České televize, pak ta žádost tam skončila podruhé, ještě s nějakou analýzou. Proto říkám, to trápení managementu ČT a Moravce asi bylo vzájemné, protože se neustále objednávaly nějaké analýzy, jestli je či není porušován kodex.
Jak dlouho trvalo to finální rozhodnutí? Rozhodl jste se, když skončila v Otázkách hlavní dramaturgyně Hana Andělová? Nebo co konkrétně přispělo k ohlášení odchodu?
Poslední kapka bylo asi sobotní setkání se skauty na arcibiskupském gymnáziu, kde se vás jako novináře a jedné z tváří České televize ptají na to, proč děláte svou práci tak, jak děláte. A padaly tam otázky, které považuji za legitimní a na které jsem se snažil upřímně odpovídat. Např. kde je hranice toho, kdy vy nebo televize svou prací přispívá k rozmnožování fakt, nějakých manipulací nebo lží. Takže to byla poslední kapka. Ale množství důvodů se vršilo. A když odhlédnu od těch uplynulých dvou a půl let, tak to byl asi ten poslední měsíc. To znamená konec Hanky Andělové jako vedoucí dramaturgyně. Pak jedna věc, kdy jsem opět čekal nějakou oficiální reakci té televize.. To bylo v době, kdy si SPD vzala moji oficiální fotku zaměstnance České televize a dala mě do reklamní kampaně za zrušení poplatků. A televize k tomu mlčela. Takže jsem se ohradil generálnímu řediteli. Přišla odpověď od jeho sekretáře, který řekl, že si na to nechají udělat analýzu. Nevím, jestli potřebuje televize platit nějaké analýzy a jestli by nebylo lidsky správné napsat SPD: „Promiňte, ale nezneužívejte oficiální fotografii České televize ke kampani proti poplatkům.“
Ve svém závěrečném, řekněme, loučícím se prohlášení jste zmínil mimo jiné, že už nemůžete dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí. Co jste tím konkrétně myslel?
Existují právní posudky, které říkají, že si nemůže jakýkoliv předseda politické strany nárokovat účast v pořadu. Začalo to nejdříve frekvencí, jak často v tom pořadu bude, to se bavíme o roku 2014–2015, kdy tehdy to vedení zpravodajství i generální ředitel Petr Dvořák za námi stáli. Ale jak můžete garantovat redakční autonomii ve chvíli, kdy se stáváte s mlčením nebo snad souhlasem televize součástí kampaně politického subjektu proti poplatkům? Zároveň poslanec toho politického subjektu řekne, že si nemá Česká televize vybírat, kdo bude chodit do jejích diskuzních pořadů? Pak ministr zruší účast náčelníka generálního štábu Karla Řehky? A tohle byl jen poslední měsíc ve zkratce. Garantujte pak pod těmito tlaky každý týden pořad, který má být jako svobodný a nezávislý.
Jak vůbec vedení televize přimělo dramaturgii pořadu, vedení pořadu, aby pozvalo Tomia Okamuru? A bylo tam nějaké dohadování se nad scénářem, okruhy nebo něco podobného?
No, donutilo tak, že nejdříve ředitel zpravodajství Petr Mrzena odvolal vedoucí dramaturgyni Hanku Andělovou, která ten pořad dramaturgovala po Čestmíru Franťkovi 15 let. A protože Martina Riebauerová měla jiný postoj ke zvaní Tomia Okamury než Hanka Andělová a než já, tak přišla na konci února s tím, že Tomio Okamura bude aktérem kvůli poslanecké imunitě a vydání či nevydání kvůli imunitě. Byl jsem na to byl připraven, že se tento krok stane, a to z toho důvodu, že generální ředitel na Radě ČT prohlásil pod tlakem, že čas k nápravě byl sjednán do konce února. Tudíž byl splněn termín nápravy ohlášený generálním ředitelem na lednové Radě. Já jsem Martině řekl, že si myslím, že to je nebezpečné, protože se ta situace stává precedentní. Ona se mě zeptala, jestli využiji výhradu svědomí k moderování toho pořadu. Řekl jsem, že nevyužiji, protože bych tím legitimizoval lež, že celé nezvaní Tomia Okamury je osobním problémem. Martině (Riebauerové – pozn. redakce) jsem ale říkal, že s tím krokem nesouhlasím, protože to opět posouvá hranici, ještě navíc ve světle toho, že ona politická strana, jíž je předseda Sněmovny šéfem, vlastně využívá mé fotky k tomu, že jsem vlastně ten důvod nedůvěryhodné televize a rušení poplatků. Když jsem souhlasil s pozváním Tomia Okamury anebo s tím, že ten pořad odmoderuji, tak jsme se pak korektně s Martinou domluvili na tom, jaká ta témata budou, a respektoval jsem to, že hlavním tématem bude vydávání, protože to byl oficiální důvod nebo deklarovaný důvod, proč Tomio Okamura má být pozván.
Na konci pořadu ale přišlo definitivní loučení s ČT… Kdo všechno o tom prohlášení na závěr věděl?
Věděl jsem to jen já. Formuloval jsem si to až v neděli ráno. Bylo to po tom příjemném zážitku se skauty v Arcibiskupském gymnáziu. Člověk má stále pochybnosti... I když ta slova pronášíte, tak si říkáte: 'Vždyť je to 21 let profesního života v instituci, která mi díky Zdeňku Šámalovi, Michalovi Petrovovi, Jirkovi Janečkovi dala šanci.' Takže ono to není jednoduché. Ano, je tam úleva, že už se nebudeme vzájemně trápit. Tu instituci má člověk má rád, protože nebýt jí, tak bych profesně a lidsky asi nebyl tam, kde jsem. Takže ještě když jsem ten papír měl na stole v tom scénáři, tak jsem říkal: „Skočíš, nebo neskočíš?“ A z té pomyslné skály jsem tedy nakonec skočil.
Čili to byl moment toho okamžiku a byla tam i šance, v uvozovkách, že ten papír schováte a nikdo nebude nic vědět? Protože pochopil jsem správně, že jste to neměl napsané ani na čtecím zařízení?
Ne, ne, neměl. Bylo to tak, že jsem to naznačil jen Kamilce Vondrové a Láďovi Linduškovi. Jinak to bylo překvapení pro celou posádku. A tady se všem omlouvám. Ta posádka celý pořad odvysílala a pak přišly jejich reakce. Byly velmi milé a člověk se s nimi začal objímat, protože to jsou lidi, které znáš 20 let. Bál jsem se ale, že bych ten bungee jumping nedal, pokud bych jim řekl: „Hele, dneska to je naposledy.“ Tu situaci už jsem zažil, když Petr Mrzena zrušil Fokus.
A mohl jste skončit v podstatě takto z minuty na minutu, bez toho, aniž by bylo jasné, jak to bude s Otázkami například příští neděli?
Ale Česká televize má X moderátorů, takže ten pořad nepadá a nestojí s jedním Moravcem.
Ale jmenoval se přeci po Moravcovi…
No, ale to si Moravec nevymyslel. Ti, kteří říkají, že jsem si zprivatizoval Českou televizi, za to nechť nese odpovědnost drahý kamarád a přítel Čestmír Franěk a Jiří Janeček, kterým se to tehdy líbilo po vzoru BBC. A říkám, Xaver Veselý, člověk, kterému ten management České televize velmi naslouchá a svým způsobem televizi řídí, tak tady tři roky opakuje, že se to má jmenovat Otázky České televize. Takže já myslím, že to bude velmi jednoduché. Bude se to jmenovat Otázky České televize. Moderátor přestane být v názvu, protože všichni řeší, že nést v názvu jméno, je úplně pozitivní, ale ono to má i stinnou stránku. ..
Vraťme se ale k té původní otázce. Mohl jste tedy skončit takto narychlo?
Na základě kodexu v rámci té výhrady svědomí, o čemž jsme se bavili s Martinou Riebauerovou, zda nastoupím, nebo nenastoupím na to vysílání, tak to, že já nesouhlasím s tím, aby pod tlakem Rady, pod tlakem konkrétního politika, pod tlakem, jak má být často zván a podobně, tak ta výhrada svědomí, že se nemůžete podílet v prostředí té komunikace, kterou tady popisuju, na tom, aniž bychom se vzájemně trápili, tak to mi ten kodex umožňuje. Říkám, že je zbytečné dál tu situaci prohlubovat a myslím si, že i televize bude ráda, že bude klid na práci.
Čili nějaký postih neočekáváte?
Když mi ho televize dá, že mám hrubé porušení pracovní kázně, tak si myslím, že není zas možné ve svobodné zemi, v rámci svobodné žurnalistiky prolamovat tu redakční autonomii, kterou Kodex ČT zajišťuje. To je ta podzákonná norma a podobně. Lišíme se v interpretaci. Já jsem se o tom dneska bavil s právníky, myslím, že už ten odchod v dobrém s managementem dořešíme, protože i managementu se uleví.
Co říkáte reakcím politiků, se kterými jste vesměs byli v nějakém rozporu, což je asi ten zdravý vztah, který má moderátor politických pořadů mít. Ti nějakým způsobem vyzdvihovali vaši práci, ale například premiér Andrej Babiš s Alešem Juchelkou v podcastu zareagovali po svém.
Mně se právě nejvíc líbila ta reakce Andreje Babiše a za tu díky. A mám radost, že Andrej Babiš se stává mým HRistou. Těším se na pozvání do Průhonic, že to spolu probereme.
A ta poslední věta z vašeho závěrečného prohlášení: „Přeji hezký zbytek neděle a někdy příště na shledanou.“ Kde to bude a kdy to bude?
To já nevím. Teď si chci dát klid a dořešit ty úvahy. Jestli se mým HRistou stává Andrej Babiš a přihlásil se k tomu, tak ví víc asi než já. A proto by bylo dobré to probrat. Nechej mi 14 dnů, aby si člověk odpočinul, zavřel dveře za tou etapou, která pro mě byla srdeční a ve vztahu k té instituci a ve vztahu k tomu managementu bolestivá v těch uplynulých 2,5 letech.
Čili si teď v televizi balíte věci a pak například nějaká dovolená?
Doufám. Doufám, i když kvůli tomu, že máme na FAMU semestr, to asi úplně nebude tak, že bych se na dva týdny odpojil a někam odjel. Navíc mě vlastně překvapilo to obrovské množství pozitivních reakcí od lidí, které jsem dlouho neviděl a neslyšel. Takže se mi začal plnit diář obědy, večeřemi, kávami a čaji. Takže už tenhle týden mám plný, protože je mnoho lidí, které vlastně chci vidět. Takže to je fajn.
Jak bude vypadat váš první, možná řekněme nepracovní den? Předpokládám, že v časech do této neděle už jsi v pondělí začal pracovat na scénáři nového dílu, nebo se nějakým způsobem porovnávala, možná analyzovala čísla sledovanosti, která vám určitě chodila…
No, přišla... Ten příběh s Tomiem Okamurou a to, jestli ho Moravec má rád, nebo nemá rád, tak přispěl k tomu, že jsme měli nějakých 700 000 diváků, což bylo o 100 000 víc než minulý týden. A nějakých... Kolik? Teď se na to dívám... Nějakých snad 34 % sharu (podíl sledovanosti – pozn. redakce). Ale teď už je to na Martině Riebauerové jako na vedoucí dramaturgyni, aby s nástupkyní nebo nástupcem probrali to, jací budou hosté, jaká budou témata. A já jdu na personální.
Předpokládáte, že by se na personálním a ve vedení ČT mohli nějakým způsobem pokusit zvrátit vaše nesetrvání v televizi?
Myslím, že ne. Protože myslím, že Česká televize bude ráda... Že bude rád management, že už nebude muset každý měsíc na Radách řešit Moravce. A pro mě zas bude dobré, že se mi uvolní ruce. Pokud budu v žurnalistice pokračovat, což předpokládám, a jak říkám, až to proberu s Andrejem Babišem, což je samozřejmě fór, nechci ani já být pro někoho zátěží, když se ty cesty evidentně rozcházely v uplynulých měsících.
Každý nedokáže lézt soudruhu Babišovi do řiti. Tak musí jít pryč.