Pavel: Pro Rusko jsme nepřítel a je stále agresivnější. Evropa se musí postarat sama o sebe

• Po letech komfortu bezpečnostních garancí zajištěných především jinými nastává podle prezidenta Petra Pavla doba, kdy se Evropa musí skutečně postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe.
• Uvedl také, že politici nesmí rozdělovat společnost v otázkách, které se týkají bezpečnosti státu a nesmí zneužívat obavy lidí k dílčím politickým cílům.
• Evropa se podle Pavla musí začít starat o svou bezpečnost. „Ne za rok. Ne po dalších volbách. Ne až potom, až na to budeme mít. Ale teď. A pokud budeme upřímní, měli jsme to udělat už dávno,“ řekl.
• Nejen americký prezident Donald Trump, ale i jeho předchůdci ve funkci, byť mnohem smířlivěji, k tomu Evropu vyzývají už více než 20 let, podotkl.
• Česko podle něj často podléhalo pokušení odkládat obtížná rozhodnutí. „Neříkám to jako kritiku jedné vlády nebo jednoho politického období, jde o dlouhodobý přístup velké části Evropy,“ řekl prezident.
• Česko a další evropské země s výjimkou Polska nebo států Pobaltí opakovaně rozmělňují plnění závazků, které si samy stanovily v Severoatlantické alianci (NATO), míní Pavel.

Členské státy NATO se loni v červnu dohodly na tom, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci února řekl, že ČR cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP nenastupuje. Podle návrhu rozpočtu na letošní rok by měla ČR na obranu vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.

„Jak můžeme od ostatních očekávat stoprocentní plnění článku pět, když sami svůj díl kolektivní odpovědnosti naplňujeme na méně než 50 procent,“ řekl Pavel. Tempo zvyšování připravenosti, budování kapacit i celkové bojeschopnosti české armády podle něj dlouhodobě neodpovídá bezpečnostní realitě.

„Stále agresivnější Rusko nás dlouhodobě a otevřeně označuje za nepřítele a je s námi ve válečném konfliktu již dnes. Jen to zatím není válka vedená konvenčními prostředky,“ uvedl. Situace je podle něj umocněna posledním vývojem na Blízkém východě. „Který je dramatický, vysoce nepředvídatelný a má a bude mít na nás všechny zřetelné dopady,“ míní.

Obrana státu se podle Pavla nedá řídit z roku na rok a neměla by být zásadně přepisována s každou novou vládou. „Potřebujeme politickou shodu, která přesahuje jedno volební období,“ řekl. Považuje za přirozené a legitimní, že se politická reprezentace může lišit v dílčích otázkách nebo v tom, jakými prostředky obranu státu zajistit. „Za hranou odpovědnosti je však proměňovat otázku bezpečnosti v nástroj politického soupeření, zpochybňovat naše závazky nebo bagatelizovat reálné hrozby, kterým čelíme,“ dodal.

Řehka varoval před frustrací Ruska: „Nelze vyloučit konfrontaci s některou členskou zemí NATO“

Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, letos se řečníci v panelech zaměří na téma obranných technologií či na aktuální trendy v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti ČR.

Po úvodních projevech vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO), ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) a náměstka ministra vnitra Lukáše Klučky se panelů zúčastnili například náčelník generálního štábu armády Karel Řehka, generální ředitel hasičů Vladimír Vlček nebo policejní prezident Martin Vondrášek.

Pavel při projevu uvedl, že jeho slova jsou hlavně „varováním a připomenutím odpovědnosti, kterou neseme“. „Loni jsem na tomto místě upozorňoval, že se musíme připravit na možnost, že Spojené státy nebudou nadále plně garantovat bezpečnost Evropy tak, jak tomu bylo po většinu uplynulých desetiletí. To, co tehdy bylo jednou z možných variant, se dnes stává realitou. Amerika opakovaně a velmi otevřeně říká, že bezpečnost Evropy je především odpovědností nás samotných, Evropanů. A ani tomu nemůže být logicky jinak,“ podotkl Pavel, podle kterého se Evropa musí postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe.

„Ne za rok, ne po dalších volbách, ne až potom, až na to budeme mít, ale teď,“ uvedl Pavel. „Místo toho jsme často podléhali pokušení odkládat obtížná rozhodnutí. Neříkám to jako kritiku jedné vlády nebo jednoho politického období. Jde o dlouhodobý přístup velké části Evropy s výjimkou možná několika zemí, jako např. Polsko nebo státy Pobaltí, které bezpečnostní realitu vnímaly dlouhodobě mnohem střízlivěji. Opakovaně rozmělňujeme plnění závazků,“ varoval Pavel.