Portál TasteAtlas zveřejnil žebříček nejhůře hodnocených českých alkoholických nápojů. Na první příčce se ocitl tuzemák, překvapením je ale i umístění plzeňského ležáku. Žebříček vychází z 847 hodnocení uživatelů portálu.
Nejhorší český alkohol podle turistů: Nechutnala jim Plzeň!
1.Tuzemák
S nejhorším hodnocením (2,5 bodu z 5) skončil Tuzemák. Nápoj vznikl v 19. století jako náhrada karibského rumu a vyrábí se z brambor nebo cukrové řepy, do nichž se přidává rumová esence. Evropská legislativa mu později zakázala používat označení „rum“, protože nepochází z cukrové třtiny. V Česku jde o stálici, bez níž si mnozí neumí představit vánoční cukroví ani grog na horách. Zahraniční degustátoři mu však vyčítají ostrou chuť a umělé aroma.
2.Brněnské pivo
Obecné označení pro piva vařená v Brně získalo 3,1 bodu. Město s pivovarskou historií sahající do 13. století je dnes spojováno především s Pivovarem Starobrno. Typický světlý ležák z moravského ječmene a žateckého chmele je doma běžnou volbou k obědu. Hodnotitelé ale zřejmě čekali výraznější charakter.
3.Březnický ležák
Ležák z města Březnice si vysloužil 3,2 bodu. Vaří ho Pivovar Herold Březnice a používá vodu z místních studní. Zlatavé pivo s jemnou hořkostí má doma pověst kvalitního řemesla. V mezinárodním srovnání jej cizinci však příliš neocenili.
4.Muškát moravský
Moravská odrůda vznikla křížením Muškátu Ottonel a Prachtraube. Suchá vína mívají kořenité, květinové a citrusové tóny, působí lehce a svěže. V žebříčku získala 3,3 bodu. Milovníci výrazné aromatiky si přijdou na své, část hodnotitelů však dává přednost plnějším stylům.
5.Becherovka
Likér z Karlových Varů obdržel 3,5 bodu. Becherovka vznikla na počátku 19. století a vyrábí se z více než dvaceti bylin a koření podle tajné receptury. Tradičně se pije samotná nebo v koktejlu Beton. Pro některé zahraniční hosty je chuť příliš intenzivní a kořenitá.
6.Cabernet Moravia
Odrůda vyšlechtěná na Moravě získala 3,6 bodu. Vína mívají tmavou barvu, tóny černého rybízu, třešní a pepře. Potenciál zrání je slušný, přesto se v globálním měřítku zatím těžko prosazuje proti známějším světovým cabernetům.
7.Znojemské pivo
Pivo ze Znojma dosáhlo na 3,7 bodu. Vyrábí se pouze z ječného sladu, vody a chmele, často ve světlé i tmavé variantě. Tradice vaření sahá až do 13. století. Přesto se v hodnocení drží spíše níže.
8.Pilsner
Překvapením je umístění plzeňského ležáku s 3,9 body. Styl vznikl v roce 1842 v Plzni a proslavil se díky pivovaru Pilsner Urquell. Světlé pivo s výraznou hořkostí ze žateckého chmele se stalo předlohou pro tisíce napodobenin po celém světě. I tak se nečekaně objevil mezi nejhůře hodnocenými českými nápoji.
9.Českobudějovické pivo
Pivo z Českých Budějovic obdrželo 3,9 bodu. Vaří se z místní vody, moravského ječmene a žateckého chmele. Nejznámějším producentem je Budějovický Budvar. Doma patří mezi oblíbené značky, v globálním srovnání se však dostal mezi ty nejhůře hodnocené.
10.Chodské pivo
Pivo z oblasti Chodska získalo 3,9 bodu. Dlouhé zrání a dvoufázové kvašení dávají nápoji plnější chuť a jemnou hořkost. Historicky se dodávalo i na královské dvory, dnes si drží regionální renomé.
11.Pálava
Aromatická odrůda Pálava, typická pro jižní Moravu, uzavírá seznam se stejným hodnocením 3,9 bodu. Víno bývá polosuché až sladší, s tóny tropického ovoce a koření. U domácích pijáků má pevné místo, část zahraničních degustátorů však preferuje sušší styl.
12.Galerie
- Související
Témata:
Jasně, já taky mám rád Radegast, ikdyž místo ležáku preveruji stout piva (miluji Guinness).
Ale psal jsem to proto, že článek říká, že ty piva mají hodnocení 3,9/5 to znamená 78% spokojenost a jelikož to hodnotí lidé s různou preferencí a stejné hodnocení má hořký i o něco sladší ležák, tak to hodnocení není vůbec špatné, popravdě je výborné.