Jak se Andrew choval v Česku? U Klause byl velmi hlučný! Forejt pro Blesk o kauze padlého prince
O kauze zadrženého člena britské královské rodiny Andrewa (66) ve Studiu Blesku hovořil Jindřich Forejt (66). Jaký to bude mít dopad? A jak se Andrew choval, když byl u prezidenta Václava Klause (84)?
Pane Forejte, co se to okolo někdejšího prince Andrewa děje?
„Jednou větou můžeme říci, že byl překročen Rubikon. Padla další meta, protože ještě před pár lety si nikdo nedokázal představit, že by někdejšího seniorního člena královské rodiny zatkla policie, odvezla ho na výslech a držela ho tam jedenáct hodin. To je v moderních dějinách absolutně bezprecedentní.
Posledním členem královské rodiny, který byl zatčen, byl král Karel I. v 17. století. Ten tehdy prohrál bitvu s parlamentem, což vyústilo v občanskou válku, byl zatčen, dopraven do Londýna, souzen a popraven. Od té doby se v královské rodině v tomto smyslu nic nedělo – až do minulého čtvrtka, který je do rodinné kroniky zapsán černým písmem. Myslím, že to nemohlo potěšit vůbec nikoho, ani republikány, protože ta ostuda s tím spojená zůstane ještě dlouho cítit ve vzduchu.“
Doposud se hovořilo jen o sexuálním napadení, ale teď se to posunuje dál.
„V loňském roce vyšla v Británii kniha Vzestup a pád rodu Yorků. Její autor tvrdí, že má velmi dobré zdroje a že princ Andrew byl Jeffrey Epsteinem několik let sledován za účelem shromažďování kompromitujících materiálů, které Epstein v nějaké fázi předal dál.
Otázka je, komu a proč. V knize se spekuluje o tajných službách, o Mossadu, o kontaktech v Libyi u Kaddáfího, v Saúdské Arábii, Číně či Rusku. Nyní jde o to, co to bylo za materiály a co se z toho dá vyvozovat. To momentálně možná neví ani sám Andrew. Celá věc přerostla v špionážní román: prohledávání sídla, vynášení počítačů, osobních zápisků a vyzývání bývalých ochránců, aby nahlásili cokoli neobvyklého z doby své služby. Ten stín, který to vrhá, musí děsit nejen královskou rodinu, ale i celou Británii.“
Hovoří se o tom, že Andrew mohl ze své funkce obchodního vyslance předávat Epsteinovi tajné dokumenty.
„Andrew si díky svému původu užíval přímý přístup k oligarchům a diktátorům, což v Londýně nevyvolávalo zrovna úsměvy. Já bych ale trochu relativizoval to, k jakým informacím se mohl dostat. Členové královské rodiny jsou od státních tajemství většinou drženi dál – kromě panovníka.
Už v roce 2001 měl tehdejší princ Charles pochybnosti, zda je Andrew pro tuto roli vhodný. On totiž nemá zábrany, není ostražitý a dokáže být až nebezpečně přátelský k lidem, u kterých by měly blikat výstražné kontrolky. Královna Alžběta se tehdy ale za syna postavila.“
Jak silné důkazy museli vyšetřovatelé mít, když si pro Andrewa dojeli k němu domů a podle zpráv ho „vytáhli z postele“?
„Předně řekněme, že Andrew všechna obvinění odmítá. On sice v médiích tvrdil, jak je ochoten spolupracovat, ale úřady mají opačný názor. Ignoroval výzvy vyšetřovatelů i žádosti zaslané přes Scotland Yard. Policisté tedy věděli, že musí jednat rázně a využít momentu překvapení. Dojeli si pro něj do Sandringhamu do domu zvaného Farmhouse.“
Jak mohli tak překvapit?
„Dnes už Andrew není chráněnou osobou, nemá vlastní ochranku, kterou mu stát odebral. Informace o zatykači se k němu tedy nemohla dostat přes ochránce. O akci musel vědět král, bez jehož souhlasu by se policie k takovému kroku neodvážila.
Andrew byl zřejmě v šoku. Když ho nedávno vystěhovávali z jeho rezidence Royal Lodge ve Windsoru, údajně na personál křičel: „To mi nemůžete udělat, já jsem druhý syn královny!“ To ukazuje, jak silný je u něj střet s realitou. On žije ve své bublině a věří, že se jednou vrátí do veřejného života, což je naprosto vyloučené. Náraz, který ho čeká, bude velmi tvrdý.“
Jaký je vztah mezi králem Karlem III., jeho synem Williamem a Andrewem?
„Na posledních fotkách byla vidět velká odtažitost Williama vůči strýci. Je to odraz Andrewovy osobnosti. On je popisován jako výbušný, cholerický a velmi tvrdý člověk, který vždy dával najevo, kým je. Mezi ním a Charlesem byla rivalita od dětství.
Andrew byl „válečný hrdina z Falkland“, na kterého byla královna pyšná, zatímco Charles musel z bezpečnostních důvodů zůstávat v pozadí, z čehož nebyl šťastný. Vztah s Williamem a Harrym je ale ještě horší. Původně byl Andrew jejich „vysněným strýčkem“, jezdili spolu na lyže, ale vše se změnilo s příchodem jejich manželek. Andrew dával Catherine „školu“, což William považoval za nefér a svému strýci to ostře vytkl. Ale skutečné drama přišlo s Meghan Markleovou.“
Co se stalo?
„Andrew vůči Meghan zaujal okamžitě nepřátelský postoj. Vyvrcholilo to při jednom vánočním setkání královské rodiny, kde Andrew svého synovce Harryho nevybíravě osočil. Řekl mu, že do rodiny přivádí někoho, o kom nic neví, kdo má „šílenou minulost“ a kdo královskou rodinu poškodí. Prorokoval jejich manželství jen pár měsíců života.
Harry, který je také horká hlava a chtěl svou ženu chránit, nešel pro ránu daleko. Došlo k ostrému sporu, který skončil pěstním soubojem a fyzickým zraněním prince Andrewa. Harry o něm později mluvil velmi tvrdě. William sice takový není, ale ve své vizi monarchie s Andrewem v žádném případě nepočítá.“
Vy jste se s Andrewem setkal v roce 2003 na Pražském hradě, kde byl pozvaný u Václava Klause. Jaký byl?
„Byl velmi hlučný. Když vystupoval z auta, ještě dopovídal historku velvyslanci a my museli čekat. Byl ho všude plný sál, gestikuloval, měl silný hlas. O obchodu jsme mluvili pět minut, zbytek času řešil Harryho Pottera. Nechápal ten fenomén. Vyprávěl, jak v letadle viděl všechny lidi v byznys třídě, jak to čtou, a kroutil nad tím hlavou.“
Později mu prezident Klaus oplatil návštěvu v Londýně, jaký byl hostitel?
„V Buckinghamském paláci mě zaujalo, že ho vůbec nezajímala historie vlastního sídla. Když se paní Klausová ptala na vzácné vázy, nevěděl nic. Ale když jsme procházeli kolem dřevěného houpacího koně na chodbě, která byla dříve dětským patrem, láskyplně ho pohladil. To byl jeho kůň, když byl dítě.
Působil na mě jako člověk spontánní, veselý, ale také značně opojený sám sebou. Nedokážu si představit, že by byl schopen sofistikované špionáže, spíše se stal obětí vlastní neopatrnosti a pocitu nedotknutelnosti.“
Jaké má britská královská rodina zkušenosti se soudy?
„V naší současnosti drží jedno prvenství princezna Anna, královská princezna. V roce 2002 se stala po více než třech stoletích prvním členem královské rodiny, který byl skutečně odsouzen. Nešlo sice o trestněprávní rovinu v pravém slova smyslu, ale o incident, kdy jí utekl jeden z jejích psů a ošklivě pokousal dva chlapce.
Protože šlo o bojové plemeno a nebyla dodržena bezpečnostní kritéria, rodiče podali žalobu. Princezna Anna musela stanout před soudem, spor prohrála a odešla s peněžitou pokutou a povinností omluvy. V porovnání s dnešní kauzou jde o drobnost, ale tehdy to byl po staletích klidu velký precedens.“
Poslední věc, která Andrewovi zbývá, je jeho krev a z ní vyplývající postavení v nástupnické linii. Je reálné, že by přišel i o toto?
„Vypadá to, že situace je natolik rozjitřená, že v hlavách politiků i právníků už se rodí konkrétní kroky. Skandál kolem Epsteina má totiž neuvěřitelný rozsah a zasahuje i do nejvyšších pater politiky. Objevují se návrhy, aby byl Andrew souzen za vlastizradu, a s tím souvisí i snaha definitivně ho vymazat z nástupnické linie. Je to ale mnohem složitější než odejmutí titulů.
Titul prince získáte narozením, je to věc krve, nikoliv zásluhovosti. Zatímco k tomu, aby Andrew přestal užívat titul „Jeho Královská Výsost“, stačilo rozhodnutí krále zveřejněné ve věstníku, odstranění z následnictví trůnu je legislativní oříšek. Andrew je momentálně osmý – před ním je princ William se svými třemi dětmi a princ Harry se svými dvěma potomky. Každým rokem se sice teoreticky trůnu vzdaluje, ale zákonodárci chtějí mít jistotu.“
Je to složitý proces?
„V britském ústavním systému znamená „vyjmutí z linie“ nutnost získat souhlas všech zemí, které uznávají britského monarchu za svou hlavu státu. Nejde jen o Británii, ale o dalších 14 států Commonwealthu – Kanadu, Nový Zéland, Tuvalu, Šalomounovy ostrovy a další. Každá z těchto zemí by musela přijmout vlastní usnesení.
Je to proces, který může trvat měsíce, ale i roky. Není to jen o jednom úřadu v Londýně, je to o mezinárodním právním konsenzu. A k tomu ještě jedna věc, která je možná nejsmutnější. Nepamatuji si, že by se kdy v historii stalo to, co nyní hrozí Andrewovi – tedy totální „výmaz“. Nejde jen o zprávu, že titul neužívá, ale o fyzické vymazání jeho jména a všech titulů z registrů, které vede heroldská kolej (v přepisu „herecká“, pozn. red.). Je to okamžik, kdy člověk v podstatě ztrácí svou historickou identitu. Jako by nikdy neexistoval. To už překračuje jakoukoli fantazii, kterou jsme o budoucnosti monarchie mohli mít ještě před pár lety. Je to skutečně pád do naprosté propasti.“
Teď psali v Lidovkách že prej Clinton má "vybavení jako kůň" čili po anglicku "horse hung" neboli "koňské ověšení", chudák Lewinská, ta se tenkrát v Oval Office při tom orálu musela napůl udusit 🙂