Pohled do nitra Zelenského bunkru: Tady přežívá Putinovu válku! Podzemí, kabely a žádný luxus
Ke čtvrtému výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu připravil prezident Volodymyr Zelenskyj projev plný bilancování, hrdosti a naděje. Vedle nich ale také poprvé předvedl, odkud zpočátku s vládou řídil obranu napadené země, když se ruské tanky chystaly obklíčit Kyjev. Prezidentská kancelář i vláda našly útočiště v sovětském bunkru pod někdejším sídlem komunistické strany.
„Jsou tomu právě čtyři roky, co Putin dobude Kyjev za tři dny,“ zahájil Zelenskyj svůj projev, natočený ve strohé pracovně, sarkastickou připomínkou nenaplněných ruských ambicí. Pracovní stůl, kancelářské potřeby, hodiny, lejstra, knihy, vlajka a další malá výzdoba – a místo oken mřížkované průduchy ventilace. V takovém prostředí prezident trávil začátek plnohodnotné ruské invaze.
„V této kanceláři, v této malé místnosti v bunkru na Bankové, jsem na začátku války vedl své první rozhovory se světovými vůdci. Mluvil jsem zde s prezidentem Bidenem a právě zde jsem slyšel: ‚Volodymyre, je tu hrozba, musíte okamžitě opustit Ukrajinu. Jsme připraveni s tím pomoci.‘ Tady jsem odpověděl: ‚Potřebuju zbraně, ne taxi‘,“ zavzpomínal na únor 2022 a svou hlášku, kterou světu prezident – donedávna ještě herec, komediant - ukázal, jak to s obranou vlasti myslí vážně.
Tweet z bunkru ze 4. března 2022:
Prezidentská administrativa sídlí na Bankové ulici č. 11 v budově ze stalinských 30. let. Nejprve tam sídlil štáb kyjevského vojenského okruhu, potom ústřední výbor ukrajinských komunistů, uvedl web RBK-Ukrajina. „Bunkr vypadá jako obrovský protiletecký kryt z dob Sovětského svazu, který byl navržen, aby v případě masivního útoku na ukrajinské hlavní město poskytl útočiště zbytkům vlády,“ líčí agentura AFP. „Zelenskyj, jakož i jiní lídři, kritizoval tísnivou atmosféru budovy, ale od ruské invaze se komplex ukázal jako užitečné útočiště v rámci nyní uzavřeného sídla vlády, obklopeného vojenskými stanovišti.“
Vedle jsou další úřady, naproti pak ikonická prezidentská rezidence zvaná Dům s chimérami. Podle spekulací spojují podzemní chodby některé z nich, jak ostatně známe i z historie komunistické vlády v Československu.
„Mnoho se toho odehrávalo právě tady – nikdy předtím jsme tento objekt neukazovali. Teď je samozřejmě prázdný, ale na začátku války... na začátku války tu byly stovky lidí,“ vylíčil Zelenskyj procházeje podzemními koridory. Prostředí vesměs strohé, funkční, úředníci a vojáci si přesto dali záležet s nějakou tou patriotickou výzdobou pro morální vzpruhu.
„Pracoval jsem tady, pak jsem chodil nahoru, obracel jsem se na vás, na lidi. Tady byl náš tým, vláda, každodenní porady s vojáky, telefonáty, hledání řešení – všechno, co bylo nutné, aby Ukrajina přežila,“ popisuje prezident.
„Zněl tady jak formální jazyk, tak nespisovný,“ zavzpomínal Zelenskyj a nejspíš tím eufemisticky myslel nevybíravé nadávky. „Protože každý balíček pomoci, každé sankce proti Rusku, každá zásilka zbraní – to vše bylo třeba opravdu vybojovat. Vybojovat víru v Ukrajinu. Udělat to tak, aby se svět zapojil,“ vysvětlil.
„Ukrajinci přeměňují svůj vztek v energii k boji a dokazují, že nás sice mohou donutit schovat se do krytu, ale nemohou Ukrajinu pod zem zahnat navždy. My se určitě zvedneme, vrátíme se a budeme pokračovat v boji, protože bojujeme za život. Za právo stát na své zemi, dýchat svůj vzduch. A Ukrajina dobře zná tyto pocity, když se navzdory všemu po poplachu zvedáme nahoru a když s námi z protileteckého krytu stoupá naděje, letí k nebi vždy, když se zvedá ukrajinská vlajka – když se vracela a vrací tam, kde má být právem.“
Po prvotní fázi války, kdy obránci odrazili konvoje mířící na hlavní město, mohl Zelenskyj kryt víc a víc opouštět. Na rozdíl od Vladimira Putina se objevuje i blízko fronty, docela často jezdí zkontrolovat a vyznamenat vojáky. A také začal cestovat do světa – napřed v černých nebo khaki kapsáčích, triku a mikině, později v sáčku vojenského střihu; formálnímu obleku se nadále vyhýbá. Neustále však zdůrazňuje, jak je důležitá národní jednota: „Není to snadné pro nikoho z vás. Ale stejně jako v první den války pokračujeme v budování naší budoucnosti – krok za krokem, úkol za úkolem, úspěch za úspěchem. A každý výsledek, každý úspěch, každé naše ‚Ukrajina to dokázala‘ je zásluhou vás všech. Ukrajinského národa,“ uzavřel proslov.
