Pavel varoval před ruskou hrozbou pro Česko! Za pomoc Ukrajině děkoval na Hradě s Vetchým i Haškem
Prezident Petr Pavel si čtvrté výročí války na Ukrajině připomněl na Hradě poděkováním českým dobrovolníkům, kteří Ukrajincům pomáhají. Pokud Ukrajina padne, Rusko se nestane naším partnerem, ale státy ze zóny vlivu bývalého Sovětského svazu budou jeho další kořistí, varoval pak Pavel při projevu v Senátu. Pokud Česko nechce skončit znovu ve sféře vlivu a moci Ruska, musí i přes různé názory táhnout za jeden provaz, apeloval.
- Prezident Petr Pavel poděkoval dnes na Hradě dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny. Ocenil to, že je v Česku tolik lidí, kteří pomoc slabším a napadeným považují za správnou věc.
- Nenávist k těm, kteří potřebují pomoc, je podle hlavy státu buzena nejnižšími pudy, jako je vyvolávání obav o sociální status, práci či o peníze na pohodlný život. Ti, co pomáhají, by měli být hlasitější.
- Prezident to řekl dnes v den čtvrtého výročí ruského vpádu na Ukrajinu na setkání s několika desítkami zástupců humanitárních organizací a dobrovolníků.
- Pavel v Senátu upozornil, že je potřeba vnímat, jak se za posledních deset let změnil svět. V současnosti podle něj nežijeme v „bezpečném a stabilním prostředí“.
- Rusko dle Pavlových slov vede prostřednictvím Ukrajiny válku se Západem, proto je potřeba věnovat se otázce zajištění bezpečnosti.
- Pavel vyzval k jednotě v přístupu k Rusku. „Strčit hlavu do písku a předstírat, že vše ve světě zůstalo při starém, nás před žádným nebezpečím neochrání,“ upozornil.
- Za důležitou prezident označil schopnost Evropy bránit se bez přílišného spoléhání na USA. Nutné je, aby Česká republika plnila své závazky k NATO.
„Jsem moc rád, že ČR má tolik lidí, kteří pomáhají ne proto, že by tím sledovali nějaký osobní cíl, ale prostě proto, že jim to velí jejich přirozenost, že jinou volbu ani necítí, protože považují za naprosto přirozené a správné pomáhat těm, kteří jsou slabší, napadení, nebo jakýmkoliv způsobem znevýhodněni,“ uvedl prezident.
Na Hrad dorazili zástupci velkých charitativních a humanitárních organizací jako Člověk v tísni, Charita ČR, ADRA či Diakonie ČCE. Pozvání na setkání s hlavou státu přijali také představitelé ukrajinské menšiny v Česku, Nadace partnerství či organizací Koridor UA, Post Bellum, Hlasu Ukrajiny, Skupiny D či Asociace pro mezinárodní otázky. Mezi přítomnými byli herci Ondřej Vetchý a v tradiční ukrajinské vyšívané košili vyšívance Ivan Trojan, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek či spoluzakladatel Dárku pro Putina a podnikatel Dalibor Dědek.
Podle Pavla podporovatelé dávají najevo, že solidarita a sounáležitost nejsou cizí pojmy a jsou přirozené. „V tomto kontextu vnímám jako velice negativní některé názory, které se v naší společnosti šíří, jako je v tom lepším případě lhostejnost, v tom horším až nenávist k lidem, kteří potřebují pomoc. Ta je buzena z mého pohledu těmi nejnižšími pudy, jako je vyvolávání obavy o sociální statut, obavy o práci, případně o finance na náš pohodlný život,“ uvedl prezident.
Míní, že by se lidé měli jasně proti takovým postojům postavit a dát najevo, že se s nimi neztotožňují. „Měli bychom být možná hlasitější, než jsou právě tyhle hlasy, protože bohužel jsou ve svých argumentech mnohem hlasitější než vy všichni, kteří pomáháte. Pak to vytváří dojem, že to dobré ve společnosti je na ústupu, nebo v menšině. Já jsem přesvědčen o tom, že tomu tak není,“ řekl Pavel.
Zmínil, že pro lidi na Ukrajině znamená každý další den války umírání, zničené životy i naděje. Věří, že dlouhodobí podporovatelé napadené země budou pomáhat, dokud bude potřeba.
Pavel v Senátu: Nežijeme v bezpečném prostředí
Podle prezidenta Petra Pavla je zajištění bezpečnosti primární funkcí státu, bez které nelze rozvíjet ekonomiku ani společnost, chránit lidská práva ani zajišťovat právní pořádek. „Doufám proto, že výsledkem a pokračováním dnešního veřejného slyšení nebude hledání odpovědi na otázku, zda, ale jak posilovat obranyschopnost naší země a celé společnosti,“ uvedl v Senátu.
Dle prezidentových slov je nutné uvědomit si, jak moc se v uplynulé dekádě změnil okolní svět. „Různé krize, desítky ozbrojených konfliktů, ale i chování velmocí ukazují jasně, že nežijeme v bezpečném a stabilním prostředí. Tuto realitu nám nezbyde nic jiného než přijmout a hledat způsoby, jak se na hrozby dobře připravit. Krize a konflikty na nás totiž mají dopad, i když se odehrávají mimo naši pozornost a zdánlivě daleko od našich hranic,“ prohlásil.
Pavel prý od začátku svého mandátu usiluje o celospolečenskou shodu na zahraniční a bezpečnostní politice. „Pokud to s vlastní bezpečností myslíme vážně, musí být posilování občanské odolnosti, spolupráce a sdílených hodnot celospolečenským tématem. Občané, firmy, průmysl, samosprávy i všechny složky státu musí v případě krize umět jednat koordinovaně,“ vysvětlil.
„Rusko prostřednictvím Ukrajiny vede válku, a podle jejích vlastních zdrojů velkou vlasteneckou válku, se Západem, a tedy i s námi. A proč? Aby obnovilo svou zašlou imperiální slávu,“ upozornil. Pokud by Ukrajina padla, byly by státy bývalé zóny vlivu Sovětského svazu podle prezidenta Rusy vnímány jako další kořist.
Musíme táhnout za jeden provaz
„Pokud nechceme znovu skončit ve sféře vlivu a moci Ruska, musíme i přes různé názory táhnout za jeden provaz. Podívejme se do Polska, které má v této otázce naprosto jasno, bez ohledu na hluboké politické rozdíly v mnoha jiných otázkách. Strčit hlavu do písku a předstírat, že vše ve světě zůstalo při starém, nás před žádným nebezpečím neochrání,“ doplnil.
Prezident připomněl, že Rusko už řadu let vede Česko na seznamu nepřátelských zemí. Členství v NATO a EU je dle hlavy státu zárukou prosperity a bezpečnosti. „Nepodléhejme ale iluzi, že pokud by v Evropě vypukl další konflikt, dokážeme se z něj nějakým způsobem vyčlenit a že by se nás nedotkl,“ poukázal na závazky, které z členství v těchto organizacích plynou.
„Uzavřeli jsme partnerství, kde jsme všichni společně odpovědní za to, že se v případě napadení jednoho z nás dokážeme společně ubránit. To ale neznamená, že si můžeme dovolit sedět se založenýma rukama a očekávat, že se o naši bezpečnost postarají všichni kolem,“ pokračoval.
Současný přístup USA pod administrativou Donalda Trumpa byl podle Pavla pro Evropu „hlasitým budíčkem“. „Svým neodolatelným způsobem nás donutil, abychom se začali skutečně starat o naši bezpečnost a o bezpečnost našeho kontinentu. To předpokládá, že Česká republika bude plnit své závazky vůči NATO nejen formálně, nejen procentem ve vztahu k HDP, ale především reálně naplňováním konkrétních schopností, ke kterým jsme se sami zavázali a které aliance potřebuje ke kolektivní obraně,“ dodal.
Při údajně masivním útoku v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byla poničena energetická infrastruktura, ale nejsou hlášeny žádné oběti. Útok byl mířen i na samotné město Belgorod. Přerušeny byly dodávky elektřiny a vody.
Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Ty se běž přihlásit k Fialovi a jeho partě....ta taky už roky vyhrožuje válkou v česku....