Na Ukrajině zavládne mír. Ale jaký? ptá se Petr Pavel před čtvrtým výročím invaze
„Dříve či později na Ukrajině zavládne mír. Bude moc záležet na tom, jaký mír to bude,“ prohlásil prezident Petr Pavel na shromáždění Společně za Ukrajinu na pražském Staroměstském náměstí. S tisícovkami lidí – a dalšími na jiných místech – si tam připomíná čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu.
„Dříve či později na Ukrajině zavládne mír. Bude moc záležet na tom, jaký mír to bude – ovlivní bezpečnost Evropy na dlouhou dobu dopředu,“ řekl Pavel a poděkoval všem, kdo napadenou zemi podporují.
„Když někdo dnes tvrdí, že si Ukrajina může za tu válku sama, protože chtěla vstoupit do NATO, je to bohapustý nesmysl. Jen se starala o svou bezpečnost,“ argumentuje prezident a dřívější generál a činitel NATO.
„Chtěl bych poděkovat všem, kteří se nenechali otrávit,“ uvedl Pavel k jisté unavenosti z dlouhého konfliktu a připomenul pomoc jednotlivců, organizací, institucí a podnikatelů v době, kdy před několika týdny Ukrajinci kvůli ruským útokům na energetickou soustavu Ukrajiny trpěli mrazy. Slova o únavě podle prezidenta škodí české budoucnosti.
Obrannou linii drží Ukrajinci podle ukrajinského velvyslance v ČR Vasila Zvaryče i díky Čechům. Stejně jako prezident hovořil o solidaritě jednotlivců i muniční iniciativě, díky které Ukrajina dostává dělostřelecké náboje a v níž bude nová česká vláda pokračovat.
Prezident mezi občany
Účastníci demonstrace se vybavili ukrajinskými a českými vlajkami. Další, menší papírové, rozdávali lidem pořadatelé akce. Někteří lidé přinesly transparenty s hesly, například „Fuck Putin“ odkazující na ruského prezidenta Vladimira Pustina, „Stop imperiálnímu Rusku“ nebo „Ať žije Ukrajina“. Několik vzkazů obsahuje také dík Čechům za podporu napadené země. Na začátku akce byl český prezident přímo mezi demonstrujícími a diskutoval s nimi.
Ukrajinci, kteří na Staroměstském náměstí sdíleli své osudy, žádali o českou podporu při vyjednáváních o podmínkách míru. Na pódiu promluvili také rodiče Čechů, kteří jako dobrovolníci padli na Ukrajině, Karla Kučery a Martina Krejčího.
Ivana Krejčová řekla, že její syn byl před poslední cestou na frontu zcela vyčerpán po fyzické i psychické stránce, pomoci Ukrajincům se bránit však považoval za svou povinnost. „Martin v sobe měl světlo lidskosti, které hořelo jasným plamenem,“ uvedla. Takové světlo v sobě podle ní mají všichni a je jenom na každém jednotlivci, jak se rozhodne v životě konat. „Myslím si, že nebe a peklo si neseme my lidé v sobě a je jen na nás, kterým směrem svoje činy nasměrujeme,“ řekla.
„Potřebujeme, abyste pomohli diplomatickému tlaku, chceme návrat válečných zajatců a pohřešovaných,“ řekla matka ztraceného ukrajinského vojáka. Snem tisíců matek, manželek a sester je slyšet, že jejich muži jsou doma a Ukrajina žije v míru, uvedla.
Hašek jako překladatel
Dále ke shromáždění promluvila ukrajinská uprchlice Alina Kravčuková, která nyní pracuje v sociálních službách města Litomyšl, a veterán Serhij Žukovskyj, který v bojích přišel o obě ruce. Překlad jeho svědectví lidem přečetl hokejista Dominik Hašek. Poté prostřednictvím překladu čteného herečkou Simonou Lewandowskou vystoupila dívka z okupované Nové Kachovky. Se svědectvím Ukrajinců vystoupily členky občanských organizací, které zastupují ukrajinské vojáky zajaté či pohřešované v boji. Překlady jejich řečí přednesli herci Jitka Čvančarová a Vladimír Polívka.
Hodinu před zahájením demonstrace se na Staroměstském náměstí konala vernisáž připomínající na několika panelech oběť Čechů, kteří jako dobrovolníci zahynuli v ukrajinských ozbrojených složkách. Panely připravené organizací Paměť národa ve spolupráci s iniciativou Vlny solidarity popisují příběhy šesti z nich, a to Tomáše Zavázala, Martina Krejčího, Karla Kučery, Michala Janíka, Vladimíra Přibyla a Jiřího Kotrly.
Akce se zúčastnil také ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč, který ocenil české bojovníky jako hrdiny. „Uděláme vše pro to, aby jejich oběť byla naplněna naším vítězstvím,“ řekl.
Pochod s vlajkou
Předtím na výročí invaze upozornil též Pochod zmizelé vlajky. Zhruba 50 lidí, kteří se sešli kolem 13:30 před Národním muzeem (NM), neslo ukrajinskou vlajku z Václavského na Staroměstské náměstí. Tam se připojili k nižším stovkám sympatizantů Ukrajiny, kteří čekají na začátek shromáždění Společně za Ukrajinu!
Pořadatelé Pochodu zmizelé vlajky upozornili na loňské svěšení ukrajinského symbolu z průčelí muzea. Někdejší disidentka a jedna z mluvčích Charty 77 Věra Roubalová Kostlánována na Václavském náměstí účastníkům pochodu řekla, že ukrajinská vlajka symbolizuje statečnost Ukrajinců a tisíců obětí, které padly kvůli ruské agresi. Připomenula, že premiér Andrej Babiš (ANO) chce zavést 30. březen jako Den české vlajky. „Tím víc tady vítám dobrovolníky, kteří tady každý den v 18:00 stojí s ukrajinskou vlajkou a připomínají důležitost tohoto symbolu a zvou každého, ať se připojí,“ uvedla. Iniciativa hodlá v každodenní štafetě pokračovat.
Spory u muzea
Vlajka v ukrajinských modro-žlutých barvách na fasádě NM visela jako výraz solidarity se zemí napadenou v únoru 2022 ruskými vojsky. Vedení muzea ji loni v létě nechalo sundat kvůli propagaci výstavy fosilií předků člověka Lucy a Selam. Později plochu zabraly poutače na další expozice.
Desítky lidí se dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí před muzeem loni v říjnu. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a tehdejšího ministra kultury Martina Baxu (ODS). Lukešovi chtějí organizátoři dnešní akce dál připomínat, že vlajka by na budově měla vlát.
Před budovou Národního muzea lidé v minulosti několikrát demonstrovali naopak proti tomu, aby tam ukrajinská vlajka visela. Proti jejímu umístění se uskutečnilo několik protestů. Například k jejímu stržení vyzýval v březnu 2023 aktivista Jaroslav Popelka na protivládní demonstraci na Václavském náměstí. Skupinka lidí se pak do muzea snažila proniknout. U Obvodního soudu pro Prahu 1 si Popelka vyslechl čtyřměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Dostal také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Sám měl za to, že se dopustil nanejvýš přestupku.
Předloni 17. listopadu před Národním muzeem lidé protestovali proti tehdejší vládě Petra Fialy (ODS) a její pomoci Ukrajině a ve Strakově akademii se pokusili předat petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Organizátorem akce byl Ladislav Vrabel.
Rusko zahájilo rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu 24. února 2022. Ruská agrese si na Ukrajině vyžádala podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) zatím ke konci loňského roku životy nejméně 14.999 civilistů včetně stovek dětí.
