Míšo, jak jste si svatbu užila?

„Krásně. Celá svatba se plánovala na poslední chvíli. Honza mě požádal o ruku třináctého prosince na výročí našeho prvního rande. Původně jsme chtěli svatbu v srpnu, pak jsme ji posunuli na červen, až jsme si jednou v polovině ledna u skleničky řekli, že červen je moc daleko a vezmeme se desátého února! Díky tomu jsem neměla žádný stres z dlouhých příprav.“

Jste spolu něco přes rok. Není to příliš rychlé?

„Kdybych byla mladší a neměla za sebou to, co mám, možná by mi to tak připadalo. Ale v našem věku už člověk dokáže rychle zhodnotit, jak ten druhý funguje s rodinou a dětmi. Za ten rok a čtvrt jsme nezaznamenali žádné varovné signály. I když řešíme soudy nebo špatnou náladu, umíme spolu komunikovat. To je pro mě klíčové.“

Předchozí vztah s Jindřichem Čandou, s nímž máte dceru Jasněnku, skončil velmi špatně. Bylo pro Honzu těžké získat vaši důvěru?

„Honza je skvělý v tom, že si na nic nehraje. Cesta k sobě byla složitá hlavně kvůli mé diagnostikované posttraumatické stresové poruše (PTSD – pozn. red.). Na začátku jsem mívala panické ataky z banálních situací – třeba když mi Honza nebral telefon,

Dočtěte zadarmo celý článek
Pokračovat ve čtení snadno můžete po registraci do Mého Blesku.
  • Registrace do Mého Blesku je zcela zdarma.
  • Získáte přístup k veškerému obsahu Blesku.
  • Užijete si soutěže o ceny, slevy a exkluzivní výhody.
Chci číst dále