Tereza Maxová v Hráčích: Slova o prezidentské kandidatuře!
Nadace Terezy Maxové dětem pomáhá už skoro 30 let. Tehdy byla Maxová topmodelka na vrcholu kariéry a to, co viděla v kojeneckém ústavu v Praze, jí nedalo spát. Jak vnímá svoje poslání dnes? Jak krásu? A jak „šťouchance“ jejího kamaráda Bryana Adamse, podle kterého by měla mířit ještě výš? O tom všem vyprávěla v nejnovějších Hráčích.
Maxová a rocková legenda Adams jsou přátelé už desítky let a rád vydatně pomáhá její nadaci. „Ví, jak to celou dobu dělám, jak mi o to jde, jak chci, aby se dařilo všem, aby každý dostal možnost k tomu žít lepší život. On má taky svoji organizaci a je zrovna ten typ, který přijede na naši akci zdarma, zaplatí si všechny svoje výdaje, hotely, zazpívá a zase odletí, protože chce pomoci a protože se mnou v kojeneckém ústavu byl, zná to,“ řekla Maxová v Hráčích.
Adams se ale také víckrát nechal slyšet, že by měla Maxová kandidovat na prezidentku. Tomu se filantropka směje. „On neví, o čem mluví, nebo nezná českou politickou scénu,“ skromně utíká od tématu. Ale nakonec odpovídá: „To určitě neplánuji. Mně se teď děti rozutekly do zahraničí, jsme neustále na cestách a také nevím, jestli bych měla tu znalost a odbornou zdatnost. Já jsem přesvědčená, že takhle pomůžu podstatně víc, než kdyby byl člověk třeba ten prezident.“
My nelobbujeme za změny
Maxová v Hráčích připustila, že bedlivě sleduje českou politiku. Chce ale být právě jen pozorovatelem, a i když jsou témata, která jsou blízká jejímu srdci, nepouští se do žádného přesvědčování těch, kteří jsou zrovna u moci. „Jedna z prvních věcí, které jsem si řekla, když jsem tu organizaci (Nadaci Tereza Maxová dětem – pozn. red.) zakládala, byla, že budeme apolitičtí, že tohle necháme na jiných, že my dodáme svoji znalost z terénu. My nejsme ti, kdo lobbují za změny. Kdybych to měla dělat, dělám to proti svému přesvědčení, není mi to příjemné a nedopadne to dobře. Takže já to přenechám těm, kdo jsou v tom šikovnější,“ uzavírá.
Všechny děti potřebují bezpečí
Na dotaz moderátorky, jestli ale přece jenom cítí nějaký konflikt mezi tím, co dělá její nadace, která například podporuje žáky a studenty z Ukrajiny, a tím, co deklaruje vláda Andreje Babiše (ANO), odpověděla: „My budeme prostě dělat to, co umíme a co si myslíme, že je správně. Ať je někdo třeba přesvědčený o něčem jiném. Já bych přála těm lidem, aby si zašli do dětských skupin, vyslechli si ty příběhy.“ Dodává, že Češi, kteří mají problém s migrací z Ukrajiny a podporou lidí, kteří uprchli z válečné situace, by měli vystoupit z pohodlí svého domova a podívat se na realitu. „Už nám na hranicích sice nestojí lidi se zavazadlem, kteří nemají spodní prádlo, nemají kde bydlet, ale je spousta rodin, které přišly o všechny členy rodiny, jejich děti potřebují vzdělání a my to děláme hlavně pro ty děti. To dítě potřebuje bezpečí, a když mu ho můžeme poskytnout, vůbec nás nezajímá, jestli je české, ukrajinské nebo africké,“ říká nekompromisně.
Z Pardubic na světová mola
Tereza Maxová se narodila 31. srpna 1971 v Pardubicích. Po studiu gymnázia byla přijata na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Krátce po sametové revoluci odjela zkusit štěstí v modelingu do Paříže po vyhraném konkurzu. Stala se jednou ze špičkových topmodelek a žila postupně i v Londýně či New Yorku. Roku 1993 navštívila pražský kojenecký ústav, což ji přivedlo k myšlence pomoci opuštěným dětem. Založila nadaci, která pomáhá jak s návratem dětí do vhodného prostředí, tak s podporou vzdělání, duševního zdraví dětí apod. Ročně rozděluje kolem 20 milionů korun, které získává od soukromých dárců. Je podruhé vdaná za tureckého byznysmena Buraka Öymena, má tři děti a žije střídavě v Česku a v Turecku.
Chcete si s Terezou Maxovou projít její vzpomínky na kariéru modelky, kde padají jména jako Claudia Schiffer, Kate Moss nebo Karl Lagerfeld? Anebo vás zajímá, co jí její máma řekla, když se vrátila domů s tím, že jí doporučují plastiku nosu? Pusťte si celý videorozhovor!
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají
00:00–07:53 O tom, jak se jí i dnes daří pracovat jako modelka a které značky propaguje, které by naopak nepropagovala vůbec.
07:54–10:44 O tom, proč život v zahraničí příliš nepoznamenal její češtinu, a o tom, jak mluví její tři děti.
10:45–20:56 O tom, kolik špičkové topmodelky kdysi vydělávaly a proč místo limuzínou raději jezdila taxíkem.
20:57–23:56 O odvrácené straně módního průmyslu, drogách, sexuálním násilí a o tom, proč se to zrovna jí vyhnulo.
23:57–27:07 O tom, za jakých podmínek by svojí 16leté dceři dovolila modelingovou kariéru a proč je práce založená na vzhledu trochu nebezpečná.
27:07–38:18 O Pavlíně Pořízkové, stárnutí a možnosti plastických úprav.
38:19–45:42 O devadesátkovém kojeneckém ústavu, kde se nikdo nesmál, nikdo moc neplakal, a o zapomenutých dětech, které se jí nechtěly pustit.
45:43–49:40 O tom, jak nyní vypadá konec kojeneckých ústavů v praxi.
49:41–57:17 O tom, jaké jsou doopravdy mámy, které společnost považuje za špatné, a kolikrát se jim musí nabídnout pomocná ruka, než svoje problémy zvládnou.
57:18–01:07:46 O tom, jestli se zlobí na stát, že někde musí místo něho pomáhat její nadace, a o tom, zda by vstoupila do politiky.
👍👍👍👍👍👍👍