Vztahový speciál Už budu! Šest znaků zdravého rozchodu podle terapeutky

Podcast Už budu! zahájil vztahový speciál odvážně tématem, kterému se většina lidí spíš vyhýbá. „Chtěla jsem jít fázemi vztahu postupně, ale bylo mi řečeno, že nesmím končit sérii negativně rozchodem. Tak jsme rozchodem začali,“ říká moderátorka Zorya Blue hned v úvodu. A hned první otázka míří přímo - dá se vůbec rozejít zdravě?

Zuzana Vyhnánková nad tím podle svých slov přemýšlela ještě před natáčením. „Říkala jsem si, že zdravý rozchod by mohl mít takových šest znaků,“ vysvětluje. Podle ní by obě strany měly vědět, proč se rozcházejí, mít možnost doptat se a vyjádřit svůj pohled, necítit se cíleně ponížené ve své hodnotě, dostat prostor projevit emoce, domluvit se na praktických otázkách ohledně financí, dětí a majetek a v neposlední řadě se shodnout na společném PR rozchodu, tedy jak budou konec vztahu komunikovat směrem k rodině a přátelům. Zní to jednoduše, ale praxe bývá podle terapeutky mnohem složitější.

Mýtus, že kratší vztah znamená lehčí rozchod, Vyhnánková vyvrací. „I pár měsíců může být extrémně intenzivních a vzpamatovávání pak trvá klidně rok,“ vysvětluje. Naopak dvacetiletý vztah, který už dlouho nefunguje, může skončit překvapivě klidně. Podle ní totiž nezáleží tolik na délce, ale na dynamice a kvalitě vztahu.

„Softporno“ z hokejového prostředí, které mění pohled na mužství. Seriál Spalující rivalita dobývá svět

Muži a ženy zpracovávají rozchod odlišně

Velká část rozhovoru se pak věnuje rozdílům mezi muži a ženami. Jak obě pohlaví rozchod řeší a jak se chovají po něm? „Muži mají častěji vyhýbavou citovou vazbu, ženy úzkostnou. A podle toho pak rozchody vypadají,“ říká terapeutka. Zatímco ženy mají tendenci vše probrat, vyplakat a jít do emocí hned, muži se jim podle terapeutky často zpočátku vyhýbají. „Může tam být určitá disociace. Obklopí se lidmi, zábavou, večírky. Ale emoce je nakonec stejně doběhnou,“ popisuje s tím, že nejde o žádná data z oficiálních statistik, ale ze své vlastní praxe ví, že tohle je velmi častý model. Podle ní to souvisí i s výchovou. Dívkám většinou není upíráno být v kontaktu s emocemi, zatímco chlapci bývají vedeni k větší zdrženlivosti a odstupu.

Co to ale vůbec jsou ty citové vazby? Tuhle teorii Vyhnánková označuje za jednu z nejužitečnějších psychologických teorií ve vztazích. Každý člověk si podle ní vytváří typ citové vazby už v dětství podle primárních pečovatelů. Rozlišují se čtyři typy - bezpečná, vyhýbavá, úzkostná a dezorganizovaná. „To naprogramování si neseme do všech dalších vztahů, ať už partnerských, přátelských i rodičovských,“ vysvětluje. Častou kombinací je podle ní pár tvořený úzkostnou a vyhýbavou vazbou. „Tyhle typy se přitahují. Ale bohužel to často bolí,“ říká.

Jak to vypadá v novodobých mučírnách? Najdete tam háky, kříže, pouta i věž na orgasmy

Nejnáročnější je podle terapeutky dezorganizovaná vazba, která vzniká tam, kde byl pečovatel zároveň zdrojem bezpečí i utrpení. „Je těžké být s takovým člověkem, ale i být tím člověkem,“ dodává. Dobrou zprávou ale podle ní je, že s vazbou lze pracovat. „Nemusíme u ní zůstat celý život. Psychoterapie může pomoct se posunout směrem k bezpečnější vazbě,“ uzavírá.

V bonusové části podcastu na uzbudu.blesk.cz  se dozvíte:

• jestli může ve vztahu fungovat pauza
• jak moc být při rozchodu upřímní - a kde už upřímnost ubližuje
• zda je možné zůstat s ex partnerem přáteli
• „první pomoc“ po rozchodu, fungují přechodné známosti?
• jak poznat, že jsem připravený/á na nový vztah
• jak rozchod citlivě komunikovat dětem