Video se připravuje ...
Ruský miliardář zemřel po pádu vrtulníku.
Kreml už není závislý na zbraních z Íránu, tvrdí experti. Režim islamistů ale má zájem zachovat
Z Íránu proudilo v posledních několika letech do Ruska velké množství zbrojního materiálu. Podle expertů oslovených rádiem Svobodná Evropa (RFE/RL) ale íránská podpora již nehraje klíčovou roli ve válečných snahách Kremlu. I tak mají Rusové na zachování režimu stále zájem.
Podle zprávy agentury Bloomberg z 12. ledna Írán dodal od října 2021 do Ruska rakety v celkové 2,7 miliardy dolarů (56 mld. Kč). Írán však stále popírá, že by Rusku dodával zbraně. „Dokud bude mezi jednotlivými stranami přetrvávat konflikt, Írán se zdrží poskytování jakékoli formy vojenské pomoci kterékoli z nich,“ uvedla v květnu ve svém prohlášení stálá mise Íránu při OSN.
Rozsáhlé využívání íránských dronů typu Šáhid ruskou stranou v raných fázích konfliktu na Ukrajině hovoří o opaku. Poslední dobou se však zdá, že podpora Ruska ze strany Íránu poněkud polevila. „I když stále dochází k určitým dodávkám íránských dronů, alespoň ještě v loňském roce byly z Íránu dodávány některé novější modely dronů, myslím si, že vrchol dodávek íránských zbraní do Ruska máme již dávno za sebou,“ uvedla 14. ledna pro RFE/RL Hanna Notteová, vedoucí programu Eurasia v James Martin Center for Nonproliferation Studies.
Závislost opadla
Ruslan Suleymanov, analytik v New Eurasian Strategies Center, se s jejím názorem shoduje. „Rusko již není na íránských zbraních tak závislé jako před čtyřmi lety. Drony Šáhid se již vyrábějí na ruském území pod názvem Geran. Okolo 90 % celého výrobního procesu se již odehrává výhradně v Rusku, bez pomoci Íránu,“ vysvětlil pro televizní stanici Current Time.
V dubnu generál Christopher Cavoli, tehdejší šéf amerického Centrálního velení, informoval výbor amerického Senátu pro ozbrojené služby, že „Írán Rusku daroval přes 400 balistických raket krátkého doletu a stovky tisíc dělostřeleckých granátů“. V květnu agentura Reuters informovala, že Írán do Ruska pošle také raketomety Fath-360, ačkoli Teherán to popřel.
V říjnu 2024 Spojené státy zavedly sankce proti dvěma ruským přepravním společnostem kvůli dodávkám dronových komponent a munice přes Kaspické moře. „Ministerstvo zahraničí dnes přijímá opatření k omezení dalších destabilizujících aktivit Íránu, včetně transferu balistických raket do Ruska,“ uvádí se v prohlášení. EU následně zavedla sankce proti třem íránským leteckým společnostem a dvěma dodavatelským firmám.
Dosud nebylo zaznamenáno použití raketometů Fath-360 na Ukrajině. Notteová spekuluje, že odpalovací zařízení nebyla nejspíš nikdy dodána, nebo že Rusko je díky dodávkám z KLDR a zvýšené domácí produkci dosud nepotřebovalo použít.
Investigace deníku Wall Street Journal roku 2023 odhadla, že Írán od roku 2022 poslal do Ruska na 300 000 dělostřeleckých granátů a přibližně 1 milion nábojů. Ukrajinské dronové útoky během roku 2025 naznačovaly, že dodávky vojenského materiálu v neznámé míře pokračovaly. V dubnu ruská média informovala o prvních útocích na kaspický přístav Olja, který byl identifikován jako hlavní uzel pro přepravu íránského vojenského vybavení.
Írán je důležitější než Venezuela
Na uvítací ceremonii pro nové zahraniční velvyslance 15. ledna Putin pronesl přibližně patnáctiminutový projev o nedávných nepokojích v Íránu, a o Venezuele však nepadlo ani slovo. Prezident pouze nepřímo narážel na současnou politiku USA. „Místo dialogu mezi zeměmi slyšíme monolog států, které na základě práva síly považují za legitimní diktovat svou vůli, poučovat ostatní a vydávat rozkazy,“ prohlásil.
„Pro Rusy nemá smysl věnovat těmto záležitostem přílišnou pozornost. Pokud se situace zhorší, nemohou s tím moc dělat. Proto pouze vyjádřili soustrast v souvislosti s útoky USA a Izraele na Írán a k situaci ve Venezuele se nevyjádřili,“ míní Sergej Radčenko, historik a profesor na Johns Hopkins School of Advanced International Studies. Notteová i Radčenko tvrdí, že Kreml se snaží zůstat v přízni Trumpovy administrativy.
Vzhledem k tomu, že Venezuela leží na druhém konci světa, je schopnost Moskvy ovlivňovat tamní dění vcelku omezená. Pokud by kroky USA ve Venezuele vedly k pádu komunistické vlády na Kubě, jejíž vazby s Moskvou sahají až do 60. let, bylo by to také problematické. Rusko však podle odborníků pravděpodobně nebude schopno adekvátně reagovat.
V případě Íránu, se kterým Rusko sdílí námořní hranici, je však situace potenciálně naléhavější, uvedla Nicole Grajewská, odbornice na Blízký východ a odborná asistentka na pařížské univerzitě Sciences Po. „Pokud Írán padne, pro Rusko to nebude jen ponížení, ale pravděpodobně také ztráta posledního autoritářského státu, který s ním spolupracuje... Tedy krom Severní Koreje. Írán je pro Rusko mnohem důležitější, než byla Venezuela. Rusové proto mají velký zájem na tom, aby režim přežil,“ dodala.
6:40
Dnes
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se dnes ráno tamního času (odpoledne SELČ) setká na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření amerického ministerstva zahraničí.
Schůzka se uskuteční týž den, kdy s projevem před Valným shromážděním vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se už pátým rokem brání rozsáhlé ozbrojené ruské agresi.
21:55
22. 9. 2026
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete dění kolem války na Ukrajině. Online přenos bude pokračovat zase zítra, teď přejeme klidnou noc.
21:52
22. 9. 2026
Američtí vojáci jsou na cestě do Litvy, uvedl dnes prezident pobaltského státu a členské země NATO Gitanas Nauséda. Zároveň poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a jeho administrativě a dodal, že tento krok je důležitý nejen pro Litvu, ale pro bezpečnost celého regionu. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna později uvedl, že USA si zachovávají vojenskou přítomnost i v jeho zemi.
„Právě jsem obdržel potvrzení, že nová rotace amerických vojáků je již na cestě do Litvy!“ napsal Nauséda na síti X. „Přítomnost amerických vojsk v Litvě je nepostradatelnou součástí našeho odstrašování a kolektivní obrany,“ dodal. Litva letos v létě poprvé od roku 2020 zůstala bez obrněného amerického praporu o síle asi 1000 vojáků.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v červnu oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě a pohrozil, že pozastaví některé americké příspěvky do NATO, pokud někteří spojenci nesplní své závazky týkající se výdajů na obranu. Stanice NBC News nedávno uvedla, že Pentagon zvažuje stažení 25.000 až 40.000 vojáků z Evropy. V současné době je na kontinentu podle médií rozmístěno na 80.000 příslušníků americké armády.
Témata:
Související
