Donald Trump vyzval Íránce k dalším protestům a islamistickému režimu vyhrožuje údery, pokud bude dál masakrovat demonstranty. Americké ozbrojené síly mají na výběr širokou škálu zbraní i nevojenských metod. Zrovna však námořnictvu v oblasti chybí letadlová loď se svou podpůrnou flotilou.
Čím může Trump udeřit na Írán? Drony, rakety a „velká kouřící show“. Ale chybí letadlová loď
1.Trump: Pomoc je na cestě
„Íránští patrioti, protestujte dál – převezměte své instituce!“ vyzval Trump na sociální síti. „Pomoc je na cestě,“ slíbil bez větších podrobností. „Ozbrojené síly to sledují, zvažujeme některé velmi silné možnosti,“ dodal před novináři. Intervencí ve Venezuele přednedávnem ukázal, že navzdory svým předvolebním slibům neváhá posílat vojáky na nové cíle.
Už loni dal americký prezident povel bombardovat jaderná zařízení Íránu. To vzlétly neviditelné bombardéry B-2 a na tři nukleární objekty zakopané pod zemí shodily 14 obřích bomb „bunkrbijců“. Útok cílící na politické špičky a obávané revoluční gardy by však musel vypadat úplně jinak.
2.Cílit na gardy
„Útok na podporu demonstrantů by se musel zaměřit na řadu velitelství a dalších cílů souvisejících s Íránskými revolučními gardami, přidruženými milicemi Basídž a íránskou policií, které jsou hlavními organizacemi provádějícími krvavé potlačování disentu,“ píše CNN.
Tato velitelská centra se však nacházejí v obydlených oblastech. Zabití nezúčastněných civilistů by se obrátilo proti Spojeným státům a úder na podporu populace utlačované ájatolláhy a jejich gardami by ztratil smysl.
„Civilní ztráty z nás udělají cizí mocnost, která se snaží potlačit a ovládnout Írán, nikoli osvobozující vliv,“ varuje vysloužilý kapitán z Námořnictva Spojených států, nyní analytik Carl Schuster.
Miřte na ropné vrty!
Nejjednodušší cíl je podle Petera Laytona z australské Griffithovy univerzity ropná infrastruktura. „Střednědobě až dlouhodobě by to poškodilo Írán ekonomicky,“ měly by to pro americké síly být snadné terče bez velkého rizika – a také by média mohla ukazovat „obří oblaky kouře“, jak vylíčil v televizi CNN. Trump a jeho vláda totiž mají rádi „divadlo“.
Blízký spojenec Američanů Izrael už v Íránu podnikal odvážné cílené zásahy proti jaderným expertům a potentátům, podobně by mohly americké speciální síly zaútočit na představitele režimu a bezpečnostních složek. Třeba jako když si věhlasná Delta Force „došla“ pro venezuelského prezidenta a první dámu.
Ale i rakety vypálené třeba z dronů na kanceláře či domovy íránských činitelů by vyslaly jasný signál. „Vojenská hodnota je malá, ale jde o spektákl, že něco děláme pro protestující,“ komentoval Layton.
Rovněž lze mířit na „peněženky“ režimních představitelů a revolučních gard, totiž na jejich firmy, kterých mají po celé zemi spousty. Australská vláda odhaduje, že až dvě třetiny íránského HDP mohou kontrolovat gardy. „Cílem je přimět vedení i řadové gardisty, aby se víc obávali o vlastní přežití než o režim,“ upřesnil Schuster. „Gardy nikdy nebyly sebevražedné.“
3.Osvědčené tomahawky
„Regionální velitelství a základny revolučních gard lze zasáhnout střelami s plochou drahou letu,“ specifikuje Schuster. Americké námořnictvo k takovým misím má osvědčené střely BGM-109 Tomahawk neboli TLAM, odpalovaných z křižníků, torpédoborců i ponorek.
Střela váží 1300 kg, z toho hlavice přes 300 kg. Dolet má až 1600 km. Cena za kus se pohybuje kolem 2 milionů dolarů (42 mil. Kč).
Ve velkém se osvědčily proti sousednímu Iráku: Ve válce v Zálivu (1991) jich američtí námořníci vypálili 288, v Operaci pouštní liška (1998) 325 a o pět let později při velké invazi přes 800. V červnu také letěly na íránská jaderná zařízení.
4.Vzduch-země
Další možností jsou střely vzduch-země AGM-158 JASSM odpalované ze stíhaček a bombardérů letectva či námořnictva. Mají dosah 1000 km a půltunovou hlavici. V ostrém boji je zatím Američané ozkoušeli asi padesátkrát proti cílům v Sýrii, Iráku a Jemenu.
Cena za kus: 700 tisíc dolarů (15 mil. Kč).
5.Zabijácké drony
V úvahu připadají i útoky bezpilotních letounů, které odpalují menší rakety. Drony MQ-9 Reaper američtí operátoři řídí mj. z velké základny letectva Al-Udajd v Kataru při úderech na teroristy v Afghánistánu. Sousední Írán tak mají blíž. Drony nosí například rakety Hellfire nebo laserem naváděné bomby, dolet mají 1850 km. Slavným „zářezem“ tohoto dronu byl velitel speciálních jednotek Quds íránských revolučních gard – zabil ho na bagdádském letišti na Trumpův rozkaz před pěti lety.
6.Letadlová loď na cestě
V současnosti jsou americké možnosti v regionu trochu omezené, nezvykle se totiž ve vodách v blízkosti Blízkého východu nenachází žádná letadlová loď se svou skupinou doprovodných plavidel. USS Abraham Lincoln už dostala rozkaz přesunout se k Perskému zálivu z Jihočínského moře, pár dní však cesta potrvá.
Z letadlové lodi obvykle startují víceúčelové stíhačky F/A-18 Super Hornet a F-35C Lightning II. Součástí skupiny jsou ale i další bojová plavidla – zejména raketové torpédoborce se svými arzenály tomahawků. Ani bez letadlové lodi však nejsou americké síly zdaleka bezzubé, v okolí mají řadu základen (největší je Al-Udajd v Kataru, od Íránu pár set kilometrů). A i bez nich se údery mohou obejít. Bombardéry, které loni likvidovaly jaderné provozy, přiletěly přímo z nitra USA, cestou několikrát tankovaly ve vzduchu.
7.Jak moc útočit?
Další otázkou je, jaký rozsah by americké údery měly mít. Udeřit na pár symbolických či klíčových cílů, nebo likvidovat jednotlivé základny, jednotky či zařízení policie, armády a gard? Íránská protivzdušná obrana se asi ještě nevzpamatovala z loňských útoků Izraele a USA, americké ostřelování by mohlo být relativně snadné. Omezené údery budou snazší a bezpečnější pro útočící letouny i pro civilní obyvatelstvo, ale nesmí být zase moc slabé a čistě symbolické, pokud mají reálně protestující Íránce podpořit.
„Kampaň útoků proti revolučním gardám by mohla mít větší dopad, zejména pokud by šla dále a zahrnovala údery na íránská raketová zařízení, velitelství a řízení a další bezpečnostní síly,“ konstatuje Rádio Svoboda.
8.Nevojenské akce
Další aspekty tlaku na islamistickou diktaturu nastínil senátor Lindsey Graham, spojenec Donalda Trumpa: „Zlomovým bodem této dlouhé cesty bude odhodlání prezidenta Trumpa. Žádné pozemní jednotky, ale rozpoutání svatého pekla – jak slíbil – na režim, který překročil všechny červené linie. Jádrem oné ‚pomoci na cestě‘ bude masivní vlna vojenských, kybernetických a psychologických útoků,“ citoval ho The Guardian.
I zdroje deníku Politico hovoří o pár možnostech „kinetických“ akcí (úderů silou či třeba i sabotáží), ale o více alternativách nevojenských zákroků proti takzvané islámské republice. Jednou z takových možností jsou kybernetické – hackerské útoky proti režimu a jeho schopnostem masakrovat protestující. Také se mohou přitvrdit sankce.
Za nejlogičtější považuje Marina Mironová, badatelka obranných studií King’s College, tajné akce přímo v Íránu: „Spojit zpravodajské úsilí v terénu, případně vyzbrojit opozici... Pokusit se převzít kontrolu alespoň nad nějakým velkým městem a odtud dále postupovat,“ cituje ji Rádio Fardá.
„Je velmi pravděpodobné, že se zvažují i nevojenské možnosti. Mezi ně by mohla patřit úplná ekonomická blokáda Íránu, která by zabránila vývozu ropy do Číny, nebo kybernetické útoky, které by narušily komunikační a rozhodovací systémy íránských bezpečnostních agentur,“ řekl pro Rádio Fardá Ali Vaez, ředitel íránského projektu pro International Crisis Group.
9.Diplomatická jednání
Vyloučit nelze ani diplomacii; Teherán sice pohrozil odvetou na americké síly v regionu, ale hrozbu také vnímá reálně. Ájatolláhové můžou pod nátlakem (a po příkladu z Venezuely) jednat. Ve čtvrtek Trump konstatoval, že popravování ustalo, ale vojenský zákrok stále není ze hry.
Některé arabské země a Turecko se snaží podpořit dohodu USA a Íránu, která by byla výhrou pro obě strany. Jak prohlásil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan: „Závisí na tom stabilita regionu.“
Video Generál Šedivý pro Blesk o Íránu: V čem byl Trumpův útok unikátní?Video se připravuje ...- Související
Témata:
Spíš by mělo Evropu zajímat čím udeří na Grónsko.