Dominik Feri chtěl ven z basy: Nepustili ho! Proč u soudu neuspěl?
Okresní soud v Teplicích dnes zamít žádost bývalého poslance Dominika Feriho o podmíněné propuštění z vězení. Odsouzen byl na tři roky za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Žádost podal po odpykání poloviny trestu. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 tento týden obžalovala Feriho z dalšího znásilnění.
Soud argumentoval, že ačkoliv Feri splnil podmínku odpykání poloviny trestu, nelze očekávat, že by vedl řádný život. „Bavíme se o vztazích a nahlížení na ženy. Nemůžeme toto odhalit z posudku věznice, když je v mužské věznici,“ zaznělo.
Doznání a sebereflexe podle soudu není totéž. „Tady nejde o doznání, ale o nadhled, proč k těm událostem došlo, za jakých okolností. Člověk musí zapřemýšlet, proč k tomu došlo, co jsem udělal špatně a co musím udělat jinak, aby k tomu znovu nedocházelo,“ uvedl soud.
„Kdyby se zamyslel, mohl se zeptat paní zmocněnkyně, zda není vhodné se spojit s poškozenými a zda něco nepotřebují (…) Zvažoval by i odbornou pomoc, terapeutickou. Nabízelo by se i poukázání prostředků na fond pro ohrožené ženy,“ vysvětloval soud, proč žádost zamítl. Vnitřní sebereflexe prý u Feriho nenastala. Exposlanec vzápětí reagoval podáním stížnosti.
Velký zájem
Veřejné zasedání mělo začít v 08:00. K soudu přicházeli novináři s předstihem. Při vstupu do budovy dostávali po bezpečnostní kontrole justiční stráží vstupenky. Soud pro veřejnost vyčlenil 12 míst. V jednací síni nepovolil médiím zvukový ani obrazový přenos ani obrazový záznam. Možné bylo pouze fotografování a nahrávání před jednáním.
Feriho přivedla justiční stráž. Do vězení nastoupil bývalý člen TOP 09 v květnu 2024 poté, co ho pražský soud v listopadu 2023 uznal vinným ve všech bodech obžaloby a vyměřil mu tříleté vězení. S odvoláním Feri neuspěl. Vinu od počátku odmítal, zpochybňoval věrohodnost dívek.
Dva dokonané skutky se podle pravomocného rozsudku staly ve Feriho žižkovském bytě. Tehdejší mladý teplický radní, student práv a populární influencer tam podle pravomocného rozsudku v březnu a listopadu roku 2016 líbal a osahával dvě dívky přes jejich nesouhlas a následně s nimi prováděl různé sexuální praktiky. Jedné z nich bylo v té době 17 let. V roce 2018 se pak Feri podle rozsudku pokusil o další znásilnění, když se snažil líbat a osahávat stážistku, kterou si jako poslanec přivedl do Sněmovny.
Vinu opět odmítl, ale rozsudek přijal
„Odpovědnost jsem přijal, okamžitě jsem nahradil škodu,“ řekl Feri u soudu a zmínil, že vykonává již 20. měsíc trestu a před nástupem žil řádný život, což nehodlá měnit. „Mám za to, že všechny zákonné požadavky, které jsou kladeny při podmíněném propuštění, jsou naplněny,“ řekl Feri, který se hájil sám.
„Je mi velmi líto, co slečny poškozené cítí, a proto jsem rozsudek přijal a snažil jsem se vše kompenzovat. Jsem přesvědčen o tom, že skutkové závěry rozsudku neodpovídají skutečnému stavu věci,“ prohlásil také bývalý poslanec a podotkl, že rozsudek soudu ale přijal.
Podle svých slov žádné závadné jednání nevykazuje. „Došel jsem ve vývoji k rozvaze, zdrženlivosti či vnímání očekávání druhé strany. Aby došlo v případě dvou lidí ke konsenzu. Hovořím obecně, že ve 29 letech má člověk už zcela jiná očekávání a požadavky, než měl v 21 letech při nedovršeném vývoji,“ popsal Feri, jakým vnitřním vývojem měl projít.
„Situace těch dívek mě mrzí, ale jsem nucen trvat na svém,“ řekl také a popřel, že by trpěl nějakou sexuální deviací či agresivními sklony, což vyloučili i znalci. Vztah, který měl před nástupem trestu, prý skončil v důsledku mediálního tlaku.
Feri rovněž odpověděl na otázku, jaká je jeho představa partnerského a sexuálního života, pokud by soud jeho žádosti vyhověl. „Mám na čele výrazné znamení za posledních 5 let, což jistě ovlivní můj život i partnerský a sexuální. Takže osoba, která by stanula po mém boku, s tím musí být smířena,“ prohlásil.
Feri: Stavím se k tomu čelem
Feri odmítl, že by směrem k poškozeným měl po odsouzení nějaké další aktivity kromě úhrady nemajetkové újmy. Podle jeho slov mu to přišlo nepatřičné.
„Jsem si vědom, že ty dopady musí být i na poškozené. To trestní řízení mělo dopad na život můj i jejich,“ řekl dále Feri a na otázku, jestli se zajímal o dopady na život poškozených, odpověděl: „Není možné tak činit, ale během procesu jsem nějaký obrázek dostal.“
Další otázka směřovala na to, zda považuje své odsouzení za spravedlivé. „Soud rozhodl o rozsudku a já se tomu stavím čelem. Mám za to, že s ohledem na to, že ty skutkové okolností jsou odlišné, tak na to nejde jinak odpovědět (…). Má-li soud trest za spravedlivý, tak ho mám za spravedlivý i já,“ řekl, aniž by opět připustil vinu.
Probační mediační služba podle něj neměla námitky na jeho podmínečně propuštění. Prohlásil zároveň, že podmínečné propuštění nemůže být podmíněno přiznáním viny. „Kdybych tak učinil, bylo by to účelové,“ řekl.
Soudce: Lze předpokládat, že bude vést řádný život
Po 10. hodině pokračovaly poznámky. Věznice zhodnotila vystupování Feriho jako vstřícné a ochotné, práci vykonával pravidelně a upevnil si pracovní návyky. Také měl snahu udržet si sociální kontakty v rámci věznice.
„Současné trestní stíhání je k posouzení podmínečného propuštění irelevantní vzhledem ke stáří případu a dodržení principu presumpce neviny,“ uvedl soudce a dodal: „Vzhledem k aktivnímu plnění úkolů lze předpokládat, že po propuštění bude vést řádný život.“
Státní zástupce: Sebereflexi neshledávám
Státní zástupce Ondřej Langr během závěrečných řečí uvedl, že argument, že Feri vede řádně život už posledních 7 let, nelze brát v úvahu, protože se musí brát v potaz doba po rozsudku. Navíc jeho chování během soudu bylo podle něj dehonestující.
„Sebereflexi neshledávám. Mluví o sobě, poškozené klade na druhou kolej. Nezajímal se o to, jak jsou na tom a hodnotí jen to, že je to muselo poškodit kvůli medializaci,“ řekl státní zástupce a návrh na propuštění zamítl. Odmítl také, že ty Feri po propuštění vedl žádný život.
Návrh zamítla i zmocněnkyně poškozených Adéla Hořejší, podle ní ke změně chování u Feriho nedošlo. Postrádá podle ní sebereflexi a nic mu nebránilo, aby se zajímal o potřeby poškozených, aby projevil empatii. Tak ale neučinil. „Moje klientky se odsouzeného boji a bojí se jeho propuštění,“ řekla.
Vězení „není malina“
Feri ve své závěrečné řeči řekl, že pokud bude propuštěn, může do kontaktu s poškozenými vstoupit. „Lze uložit přiměřenou povinnost, například povinnost omluvy. Těmito instrumenty lze zajistit, aby k nějaké obavě, že budu vstupovat do života odsouzených, nedošlo,“ prohlásil. „Navíc to, že plním ve věznici své povinnosti a kázeň, jsou zákonné podmínky, ale nejsou samozřejmostí,“ dodal.
Adaptace na vězeňské prostředí podle něj „není malina“. „Ale je to něco, co buď chcete, a chcete se adaptovat, nebo nechcete. A já chci, chodím 6x v týdnu do práce, pomáhám jiným vězňům, snažím se. A nejsem si jist, co bych měl nad rámec dělat s výjimkou toho, že bych měl učinit doznání. A to udělat nemohu,“ řekl Feri.






















Nejasnosti v kauze Dominyka Feryho: Směšný trest a otázky bez odpovědíV nedávné kauze Dominyka Feryho, který byl odsouzen za údajné znásilnění dvou žen, se objevují závažné nesrovnalosti, jež zpochybňují celý průběh soudního řízení. Pokud skutečně došlo k tak závažnému činu s hmatatelnými důkazy včetně vzorků spermatu, nelze považovat uložený trest jinak než za směšný. Tento případ vyvolává řadu otázek, které zůstávají neodpovězeny a naznačují možné pochybnosti o objektivitě soudního procesu.Nejprve stojí za zamyšlením, zda je vůbec možné, aby obviněný spáchal oba činy na stejném místě. Psychická představa takového scénáře je pro většinu lidí nepředstavitelné – pouhá myšlenka na opakovaný čin vyvolává odpudivost. Nelze vyloučit hypotézu, že celá aféra byla zkonstruována z mocenských nebo politických důvodů vyššími elitami, což by vysvětlovalo disproporci mezi důkazy a trestní sankcí.Další klíčová otázka se týká motivace pachatele. Proč právě nyní? Pokud Fery před tímto incidentem neprojevoval žádné předchozí známky násilí či sexuální agrese, co ho náhle "přepnulo"? Absence vysvětlení tohoto náhlého obratu chování zpochybňuje autenticitu obvinění. Navíc, proč nebyly oběti podrobeny podrobnému psychiatrickému vyšetření nezávislým soudním psychiatrem? Takové vyšetření by mohlo odhalit případné psychické poruchy nebo motivy ovlivněné vnějšími faktory.Nejvíce znepokojivá je možnost úmyslné provokace: Co když bylo obětem nabídnuto sexuální setkání za účelem organizovaného poškození obviněného, spuštění trestního stíhání či jiné újmy? Tato hypotéza není vyloučená, zejména v kontextu politických machinací. Kauza je plná nejasností – soudy se nezeptaly na esenciální detaily, což porušuje principy spravedlivého procesu podle českého trestního řádu i judikatury Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. Pl. ÚS 14/20 o důkladném zkoumání důkazů).Tento případ ilustruje systémové nedostatky v české justice: absence komplexního psychiatrického posudku, nedostatečné zkoumání motivů a