Ještě nedávno řídila Poslaneckou sněmovnu, dnes už rozvíjí byznys světového giganta. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) přiznala, že po odchodu z politiky pracuje pro poradenskou firmu KPMG. Kam vlastně mizí výrazné tváře české politiky, když zhasnou kamery? Kdo přešel do byznysu, kdo do zbrojařského průmyslu, kdo mlčí v ústraní? Blesk přináší přehled těch, kteří ještě nedávno vládli - a dnes žijí úplně jiné životy.
Z politiky do ústraní. Pekarová pracuje pro KPMG: Kdo dnes platí Kalouska, Hamáčka či Sobotku?
1.Markéta Pekarová Adamová
Ještě nedávno třetí nejvyšší ústavní činitelka, dnes už mimo parlamentní lavice. Markéta Pekarová Adamová po letech v čele Poslanecké sněmovny a TOP 09 ukončila aktivní politickou kariéru a plynule přešla do soukromého sektoru. Nešlo o náhlý pád ani dramatický odchod, spíš o promyšlený krok po dlouhém období extrémní zátěže.
Po odchodu z politiky nastoupila do poradenské společnosti KPMG, jednoho z největších světových hráčů v oblasti auditu, daní a strategického poradenství. V rámci firmy se věnuje business developmentu, tedy rozvoji podnikání, zejména v zahraničí (mj. na Taiwanu).
Odchod z politiky vysvětlovala i zdravotními důvody, které sehrály podpůrnou roli. Otevřeně přiznala, že kombinace dlouhodobého stresu, snah o založení rodiny a dalších zdravotních komplikací ji přiměla přehodnotit tempo života. Nešlo ale o jednu zásadní diagnózu, spíš o souběh vyčerpávajících okolností, které ji vedly k rozhodnutí ubrat.
Definitivní konec politiky tím ale nevyhlásila. Sama říká, že si žádný návrat neplánuje, ale zároveň ho ani kategoricky nevylučuje. V současnosti se soustředí na práci v KPMG, konzultace a předávání zkušeností.
Video Markéta Pekarová Adamová: O dítě jsem se snažila 10 letVideo se připravuje ...2.Miroslav Kalousek
Dlouhá léta patřil k nejvlivnějším mužům české politiky. Miroslav Kalousek byl ministrem financí, zakladatelem TOP 09 a velkým rivalem premiéra Andreje Babiše (ANO). V lednu 2021 se vzdal poslaneckého mandátu a později odešel i ze strany, kterou s Karlem Schwarzenbergem zakládal. Formálně tak z politiky odešel, fakticky ale z veřejného prostoru nikdy úplně nezmizel.
Po odchodu z politiky si založil živnost na poradenskou činnost a stal se strategickým poradcem zbrojařské skupiny STV Group miliardáře Martina Drdy. Skupina dodává munici a těžkou techniku české armádě i zahraničním partnerům. Kalousek opakovaně uvedl, že spolupráci považuje za čest a že si vybírá pouze klienty, jejichž činnost podle něj přispívá k obraně a bezpečnosti státu.
Vedle byznysu zůstal aktivní i ve veřejných strukturách. Od roku 2022 seděl ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny, po změně vlády v ní ale v rámci personálních změn prosazovaných ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO) skončil.
Debata se znovu rozhořela ve chvíli, kdy se Motoristé snažili prosadit, aby Kalousek ve správní radě VZP zůstal, zatímco Babiš se proti jeho návratu vymezil. Kalousek nakonec požádal o stažení své kandidatury, důvod ale nesdělil.
Ačkoliv dnes není aktivním politikem, zůstává výrazně přítomen v médiích. Pravidelně vystupuje nejen k otázkám státního rozpočtu, veřejných financí a ekonomiky, ale komentuje i širší politické dění. O comebacku do politiky se sice dál spekuluje, sám Kalousek ale opakovaně říká, že se spíše vracet nechce.
Video Kalousek pro Blesk o Babišově nové vládě: Motoristé ho budou brzdit… v rozhazováníVideo se připravuje ...3.Jan Hamáček
Do paměti Čechů se zapsal především červeným svetrem během pandemie covidu, kdy jako ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu patřil k nejviditelnějším tvářím státu. Jan Hamáček byl tehdy symbolem krizového řízení, ale po volebním krachu levice v roce 2021 přišel náhlý konec jeho politické kariéry.
Po odchodu z politiky se rychle přesunul do obranného průmyslu. Nejprve působil v Hospodářské komoře a stal se viceprezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. V červnu 2023 definitivně opustil Sociální demokracii a potvrdil, že politiku uzavřel jako jednu životní etapu.
Od února 2024 zastává funkci ředitele pro vnější vztahy ve zbrojařském holdingu Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada. Jeho úkolem je komunikace s vládou, parlamentem, oborovými asociacemi i zahraničními partnery, monitoring legislativy a účast na podnikatelských misích. Sám říká, že přechod do obranného průmyslu byl logický – CSG se mezitím stala globálním hráčem s výrobou v Evropě i USA.
Daří se mu i v osobním životě. Už téměř pět let je ženatý s Gabrielou Kloudovou a otevřeně přiznává, že je v manželství spokojený. „Neřekl bych, že jsem rád, že jsem odešel z politiky, ale beru to jako jinou životní etapu,“ říká. Návrat do politiky zatím neplánuje – vliv i význam si udržuje i bez poslanecké lavice.
4.Bohuslav Sobotka
Premiér v letech 2014–2017 a dlouholetý lídr sociální demokracie. Po skončení vlády se Bohuslav Sobotka stáhl do ústraní tak důsledně, že se po něm na několik let „slehla zem“. Sám přiznal, že to byl záměr. Do médií nechodil, politiku nekomentoval a snažil se nepodlehnout pokušení vracet se do starých bitev.
Teprve v roce 2024 po sedmi letech prolomil mlčení. Otevřeně přiznal, že politika mu zničila manželství a že prostředí vrcholné politiky je nemilosrdné k rodinnému životu. Krátce po odchodu z parlamentu se rozvedl s manželkou Olgou, se kterou má dva syny. Právě vztah s dětmi se snažil po odchodu z politiky znovu napravit.
Ve vzpomínkách se tvrdě vymezil vůči Andreji Babišovi, kterého popsal jako koaličního partnera nerespektujícího autority, i vůči Miloši Zemanovi, jehož označil za prorusky orientovaného hráče, který podle něj ohrožoval ČSSD i zahraničněpolitickou orientaci země. Nešetřil kritikou ani slovenského premiéra Roberta Fica, jehož vývoj označil za varovný.
Profesně se Sobotka přesunul do soukromého sektoru. Dnes pracuje jako manažer v české nadnárodní firmě BTL, vyrábějící zdravotnickou techniku. Podílí se na strategickém rozvoji a na projektech v oblasti léčby srdečních onemocnění. Zdůrazňuje, že jde o čistě privátní sektor bez lobbingu. Politiku uzavřel – a tvrdí, že nelituje. Zkušenosti prý bere jako životní kapitál, ne jako křivdu.
5.David Rath
David Rath patří k nejkontroverznějším postavám české politiky posledních dekád. Ministr zdravotnictví, středočeský hejtman, ostrý řečník a muž, který se zapsal do paměti veřejnosti nejen korupční kauzou s krabicí od vína se sedmi miliony korun, ale také slavnou fackou od Miroslava Macka, která symbolicky předznamenala jeho pád z vrcholu.
Za manipulace zakázek ve středočeských nemocnicích byl pravomocně odsouzen. V druhé větvi kauzy mu Vrchní soud potvrdil osmiletý trest, přičemž Nejvyšší soud v roce 2025 odmítl jeho dovolání jako neopodstatněné, stejně jako dovolání manželů Kottových a dalších aktérů. Rath si trest odseděl, z vězení byl definitivně propuštěn v květnu 2023 a žádný další verdikt už ho zpátky za mříže neposune.
Právní boj ale zcela nevzdal. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v lednu 2025 přijal Rathovu stížnost, v níž namítá porušení práva na spravedlivý proces. Soud se zajímá mimo jiné o to, zda mediální výroky politiků, státních zástupců a představitelů moci nemohly ovlivnit veřejné mínění ještě před rozhodnutím soudů, a také o nezávislost a nestrannost justice v jeho případě. Nyní je na tahu česká vláda, která se musí k námitkám vyjádřit a případně zvážit smír.
Rath dnes pracuje jako primář ve Vězeňské nemocnici Praha–Pankrác, tedy paradoxně na místě, kde dříve pobýval jako odsouzený. Je zaměstnancem Vězeňské služby ČR a sám říká, že jeho cílem není dělat České republice ostudu, ale domoci se uznání procesních pochybení. Do politiky se vracet nechce – jeho jméno už zůstane spíš varováním než příslibem návratu.
6.Ivan Langer
Ivan Langer patřil k nejmocnějším mužům české politiky minulých let. Ministr vnitra, dlouholetý místopředseda ODS a zákulisní stratég, který měl výrazný vliv na bezpečnostní složky i vnitřní fungování státu. V jednu dobu byl považován za jednoho z možných budoucích premiérů.
Jeho politický pád byl ale rychlý a tvrdý. Po sérii kauz, kontroverzí a odposlechů se z vysoké politiky stáhl prakticky ze dne na den. Do Poslanecké sněmovny se už nevrátil a veřejně přiznal, že návrat neplánuje. Oproti jiným expolitikům se stáhl bez velkých rozhovorů a bez snahy o rehabilitaci.
Po odchodu z politiky se vrátil ke své původní profesi. Působil jako právník a konzultant, zejména v oblasti práva, bezpečnosti a strategického poradenství. Pracoval pro soukromé subjekty a firmy, často v zákulisí, bez veřejné prezentace konkrétních klientů.
Dnes žije spíše mimo pozornost médií. Politiku sleduje, ale veřejně ji téměř nekomentuje.
7.Petr Nečas
Petr Nečas (ODS) byl premiérem v letech 2010–2013 a jeho pád patří k nejdramatičtějším v porevoluční historii. Kauza kolem jeho tehdejší blízké spolupracovnice Jany Nagyové, pozdější manželky, vedla k policejní razii na Úřadu vlády, pádu kabinetu a k dlouhým letům soudních tahanic, které definitivně ukončily jeho politickou kariéru.
Po odchodu z vrcholné politiky se Nečas stáhl z veřejného prostoru a návrat nikdy nezkoušel. Veřejně politiku nekomentuje, rozhovorům se vyhýbá a patří k expremiérům, kteří se rozhodli veřejný život uzavřít bez ambicí na rehabilitaci. Profesně se přesunul do soukromého sektoru, kde působil v oblasti poradenství, detaily o své práci ale dlouhodobě nezveřejňuje.
Jeho osobní život byl s politikou neoddělitelně spojen. Po pádu vlády se v roce 2013 rozvedl s první manželkou Radkou a ještě téhož roku si vzal Janu Nagyovou, kvůli níž se celý skandál rozjel. Právě dlouhotrvající soudy, stres a zdravotní dopady ale nakonec vztah neustál. V roce 2025 vyšlo najevo, že se Petr Nečas a Jana Nečasová rozvádějí. Podle Nečasové se manželé postupně odcizili a téměř spolu netrávili čas. Manželství bylo bezdětné a v režimu odděleného jmění.
Soudní dohry jeho kauzy se táhly více než dekádu. Nečas byl pravomocně odsouzen za křivou výpověď a dostal podmíněné tresty i peněžité sankce, neuspěl ani s dovoláním u Nejvyššího soudu. Jana Nečasová byla odsouzena za zneužití Vojenského zpravodajství, trest jí byl později částečně prominut prezidentskou milostí.
8.Jiří Paroubek
Jiří Paroubek byl premiérem a svého času jednou z nejsilnějších osobností české levice. Jako předseda ČSSD dokázal stranu dovést k volebním vítězstvím a dlouho dominoval politické scéně tvrdým, konfliktním stylem. Odchod z čela strany ale nikdy nepřijal jako definitivní konec.
Po odchodu ze SOCDEM (dříve ČSSD) se opakovaně pokoušel o návrat. Zakládal nové politické projekty, kandidoval v různých volbách a snažil se znovu oslovit voliče, kteří ho kdysi podporovali. Ve sněmovních volbách 2025 jeho strana Česká suverenita sociální demokracie (dnes ČSSD) dostala pouhých 0,18 % hlasů a veřejnost jeho návrat definitivně odmítla.
Profesně se Paroubek živí jako politický analytik, komentátor a autor. Píše knihy, komentáře a vystupuje v médiích, kde hodnotí domácí i zahraniční politiku. Aktivní politiku už ale hraje pouze slovem, nikoli mandátem.
V osobním životě se stal znovu otcem a rodina dnes hraje výraznější roli než dřív. Politika ho nepustila úplně, ale zůstala už jen v roli glosátora.
9.Cyril Svoboda
Cyril Svoboda patřil k nejvýraznějším tvářím KDU-ČSL přelomu tisíciletí. Byl ministrem zahraničí, ministrem vnitra i předsedou lidovců a dlouhá léta patřil k lidem, kteří udávali tón české zahraniční politiky. Z vysoké politiky odešel postupně, bez skandálu, ale s pocitem, že stranické prostředí už mu nedává smysl.
Po odchodu z vlády se vrátil ke své původní profesi právníka a akademika. Působí v univerzitním prostředí, dlouhodobě se věnuje ústavnímu a mezinárodnímu právu a je aktivní i v církevních strukturách. V médiích vystupuje spíš jako hodnotový a právní expert než jako expolitik, který by komentoval každodenní politické přestřelky.
Zásadní kapitolou jeho života po politice je založení a vedení soukromé Diplomatické akademie. Ta nabízí kurzy diplomacie, rétoriky, etikety a přípravy na mezinárodní kariéru a uděluje certifikáty absolventům. Svoboda tak zůstal u diplomacie, ale mimo státní struktury – jako pedagog a mentor, nikoli jako úředník.
Právě název akademie ho ale přivedl do soudního sporu s Ministerstvem zahraničních věcí, které provozuje vlastní, oficiální Diplomatickou akademii sloužící jako vstupní brána do české diplomatické služby. Zatímco státní akademie připravuje budoucí diplomaty přímo pro MZV, Svobodova instituce funguje jako soukromá vzdělávací platforma. I to ukazuje, že Cyril Svoboda z politiky neodešel úplně – jen si vybral vlastní cestu.
10.Tomáš Petříček
Tomáš Petříček byl považován za jednu z nadějí moderní sociální demokracie. Jako ministr zahraničí reprezentoval prozápadní a hodnotovou linii, často v ostrém konfliktu s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem i s částí vedení vlastní strany. Na mezinárodní scéně působil sebevědomě a byl vnímán jako tvář generační obměny.
Právě vnitrostranické boje se mu ale staly osudnými. Po konfliktu s vedením SOCDEM (tehdy ČSSD) skončil, byl odstaven a postupně ztratil politické zázemí. Stranu následně opustil a po volebním debaklu levice se z aktivní politiky stáhl úplně. Návrat už nezkoušel – na rozdíl od jiných.
Profesně se Petříček přesunul do akademického prostředí. Působí jako vysokoškolský pedagog na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zahraničněpolitický analytik.
Spolupracuje s think-tanky zaměřenými na zahraniční politiku, bezpečnost a Evropskou unii. Vystupuje také jako expert v médiích, kde hodnotí mezinárodní dění. V soukromí vede klidnější život, daleko od stranických sekretariátů.
11.Mirek Topolánek
Mirek Topolánek byl premiérem v letech 2006–2009 a patřil k nejrazantnějším a nejvýraznějším tvářím české politiky porevoluční éry. Po pádu vlády a odchodu z aktivní politiky se nikdy nepokoušel o návrat. Politickou kariéru uzavřel definitivně a zamířil do byznysu, kde se pohyboval především v oblasti energetiky a strategického poradenství.
Po odchodu z politiky působil mimo jiné ve vedení slovenského přepravce plynu Eustream v rámci skupiny EP Infrastructure a dlouhodobě se pohybuje v energetickém a teplárenském sektoru. Aktuálně se vrací do vedení Teplárenského sdružení, což potvrzuje, že z oblasti energetiky nikdy skutečně neodešel. Vedle toho působí jako poradce a konzultant a sleduje geopolitická témata, zejména energetickou bezpečnost.
Z veřejného prostoru ale nikdy úplně nezmizel. Je velmi aktivní na sociální síti X, kde patří k nejostřejším politickým glosátorům. Pravidelně komentuje domácí i zahraniční dění a otevřeně se zapojuje i do hodnotových debat, mimo jiné v iniciativách spojených s podporou Izraele. I bez politické funkce tak zůstává hlasem, který je slyšet.
Na konci roku 2025 ale veřejnost šokovalo jeho přiznání, že bojuje s rakovinou slinivky břišní. Topolánek otevřeně popsal, že nemoc má velmi vysokou úmrtnost, sám už podstoupil operaci i chemoterapii a nemoc mu byla odhalena včas jen díky náhodné kontrole. O diagnóze se rozhodl mluvit veřejně, aby upozornil na důležitost prevence a včasného screeningu. Místo politických bitev tedy dnes svádí ten nejtěžší boj.
Video Nemocný Topolánek o rakovině slinivky: Založím nadační fondVideo se připravuje ...- Související
Témata:
A kde je těch 5 největších kauz? Zatím jsi vyjmenoval neplnění slibů, což dělala i fialová pětidemolice a ve velkém. 😃