Největší protesty Íránu v historii: Ženy pálí diktátora, hoří mešity a stovky mrtvých!
Při masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu bylo za poslední dva týdny zabito nejméně 538 demonstrantů, uvedla dnes nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu. Současně upozornila, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší. Podle neověřených informací může být mrtvých několik stovek a podle některých zdrojů i přes 2000, dodala IHR. Ve své předchozí, páteční zprávě skupina uváděla 51 obětí protestů. Na snímcích ze sociálních sítí je vidět, že ve městech hoří mešity. Některé zroje mluví
- Smrtící protesty: Írán vstoupil do třetího týdne protivládních protestů, které se rozšířily do měst ve všech 31 provinciích. Podle americké lidskoprávní organizace bylo zabito nejméně 78 demonstrantů.
- Výpadek internetu pokračuje: Írán je již více než 60 hodin bez připojení k internetu poté, co úřady v souvislosti s nepokoji zablokovaly přístup k internetu a telefonním linkám.
- Úřady zasahují: Několik lidí hlásilo násilí v ulicích Teheránu. Dva lidé uvedli, že viděli bezpečnostní síly s puškami, které zabily „mnoho lidí“, zatímco jeden z nich popsal, jak v nemocnici viděl „těla naskládaná na sobě“.
- Podle nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) zahynulo od začátku protestů nejméně 538 lidí. Místní úřady za poslední dva týdny zadržely více než 10.600 osob, doplnili podle agentury AP aktivisté. Organizace uvedla, že zatím zahynulo 490 demonstrantů a 48 členů bezpečnostních složek.
Vzhledem k přerušení internetového a telefonického spojení je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací, podle HRANA však počet obětí protestů vzrostl na nejméně 116 a více než 2 600 dalších osob bylo zadrženo. Organizace poskytovala přesné informace i při předchozích nepokojích v Íránu, podotkla AP. Odpojení od internetu by mohly podle kritiků využít bezpečnostní složky ke krvavému zásahu, jako se to stalo při protestech v roce 2019, kdy byly zabity stovky lidí.
Na fotografiích ze sociálních sítí je vidět, jak ve městech hoří mešity. Sítěmi se také šíří snímky, na kterých ženy zapalují podobizny íránského duchovního vůdce, diktátora Alího Chameneiího.
Bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel íránské opozice, Íránce z exilu vyzval, aby dnes znovu vyšli do ulic, obsadili centra měst a udrželi je a aby nesli původní íránskou vlajku se lvem a sluncem namísto té současné se čtyřmi půlměsíci a čepelí meče. Íránská státní televize dnes skutečně informovala o protestech v Teheránu a Mašhadu na severovýchodě země.
Televize ukázala provládní demonstrace a videa údajných protestujících, kteří stříleli na bezpečnostní složky. Polostátní tisková agentura Fars zveřejnila záběry z města Isfahán, na nichž demonstranti střílejí z dlouhých zbraní, zapalují ohně a házejí zápalné bomby.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany USA tvrdě zasáhne. Nejvyšší státní prokurátor Mohammed Movahedí Ázád v sobotu varoval, že každý účastník protestů bude považován za "nepřítele Boha", za což íránský režim ukládá trest smrti.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil intervencí a varoval Teherán, aby proti demonstrantům nepoužil násilí. V sobotu řekl, že Spojené státy jsou „připravené pomoci“. Americká média tentýž den s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal vojenské možnosti útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl.
O možnosti amerického zásahu v Íránu v sobotu v telefonickém rozhovoru mluvili také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr zahraničí USA Marco Rubio, uvedl jeden ze zdrojů.
Írán dnes Spojené státy před možným útokem varoval. Předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf poslancům řekl, že by Teherán reagoval odvetou na „legitimní cíle“, jako je Izrael a také americké vojenské základny. Postoj k USA dali najevo i poslanci, kteří na zasedání parlamentu podle agentury AP skandovali „Smrt Americe“.
Reuters poznamenává, že zdroje neuvedly, co v praxi znamená vysoká pohotovost izraelských sil. Izrael a Írán proti sobě loni v červnu vedly dvanáctidenní válku.
Podle údajů neziskové organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) už si násilnosti provázející celostátní demonstrace proti íránskému režimu vyžádaly nejméně 116 mrtvých a přes 2600 zadržených.
Protesty, které jsou za poslední tři roky jedny z největších, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů. Demonstrace se pak změnily v protivládní.
mám kolegu ze Sýrie a je to Arab, křesťan, kupodivu lékař, jak se to tady zpochybňuje a zesměšňuje. A pokud jde o islam, ten mi třeba vůbec nijak nevadí.
Mnohem více mi vadí sionisté v čele USA, kteří vyvolávají nepokoje prakticky všude po světě