ONLINE: Trump si řekl o ropu: Venezuela předá USA až 50 milionů barelů!

Mexiko neposílá Kubě více ropy než v minulosti. Dnes to podle agentury Reuters a médií uvedla mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Význam mexických dodávek však podle ní pravděpodobně posílí vzhledem k situaci ve Venezuele. Venezuela patřila od konce 90. let k hlavním dodavatelům ropy Kubě.

„Nedodáváme (Kubě) více ropy, než kolik jsme dodávali historicky, neučinili jsme dodatečné dodávky,“ uvedla prezidentka Sheinbaumová na dotaz novinářů. Dodala, že Mexiko dodává Kubě ropu už mnoho let jak v rámci obchodních dohod tak jako humanitární pomoc ostrovu.

Žádný stát nemá právo používat sílu vůči lodím, zaregistrovaným v jurisdikci jiných států, uvedlo podle tiskových agentur ruské ministerstvo dopravy v reakci na americké ovládnutí tankeru Marinera, který dostal povolení od 24. prosince plout pod ruskou vlajkou.

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly, oznámilo dnes Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM) na síti X. Rusko předtím podle amerických médií vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker plující nyní pod ruskou vlajkou, dříve známý jako Bella 1, doprovodily.

Americké sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní, aby prodej suroviny z této jihoamerické země mohl pokračovat po neomezeně dlouhou dobu. Televizi CNBC to sdělil zdroj blízký Bílému domu. Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. Z peněz bude mít podle Trumpa prospěch venezuelský i americký lid.

Trump o víkendu hned po americkém zásahu ve Venezuele řekl, že chce americkým ropným společnostem umožnit, aby v zemi opět začaly těžit. Při víkendovém útoku v Caracasu příslušníci amerických sil zajali a převezli do USA venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu. Ti v USA stanuli před soudem, obviněni jsou z více trestných činů, mimo jiné z pašování drog do USA.

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly, oznámilo Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM) na síti X. Rusko předtím podle amerických médií vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker plující nyní pod ruskou vlajkou, dříve známý jako Bella 1, doprovodily.

Spojené státy nedokázaly v Radě bezpečnosti OSN přesvědčivě doložit, že byl jejich postup ve Venezuele v souladu s mezinárodním právem. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Agentura DPA upozornila, že je to od sobotní intervence USA ve Venezuele první kritika z vládních míst, která na adresu Washingtonu v Německu zazněla.

Spojené státy se v Severním moři zřejmě pokoušejí zmocnit tankeru nyní plujícího pod ruskou vlajkou, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který americká pobřežní stráž už déle než dva týdny pronásleduje. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Rusko předtím podle amerických médií vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker, dříve známý jako Bella 1, doprovodily.

Ruská televize RT podle Reuters informovala, že americké síly se pokoušejí nalodit na tanker z helikoptéry a zveřejnila fotografii helikoptéry v blízkosti lodi. Podle amerických představitelů operaci provádějí americké ozbrojené síly ve spolupráci s pobřežní stráží. V jejím průběhu se podle nich v blízkosti tankeru nacházela ruská vojenská plavidla, včetně ruské ponorky.

Po sobotním útoku Spojených států na Venezuelu, při němž americké jednotky unesly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, přetrvává mezi tamní mocenskou elitou pocit nejistoty kvůli možné míře americké infiltrace do ozbrojených složek, která pomohla k úspěchu operace, napsal španělský server Público. Navzdory tomu ministr obrany Vladimir Padrino zůstává v úřadu, podle argentinského deníku La Nación je totiž jediný, kdo může zajistit loajalitu armády novému vedení země. Server televize Deutsche Welle (DW) napsal, že armáda se zřejmě na stranu opozice nepostavila i proto, že změna režimu by odhalila zločiny porušování lidských práv či korupce jejích velitelů.

„Ruské protivzdušné systémy, pokročilé čínské radary a kubánská prezidentská garda se ukázaly jako neúčinné proti sofistikované americké operaci, která byla úspěšná díky technologické převaze, elektronickému boji a předchozí infiltraci zpravodajských služeb. Během několika minut neutralizovala klíčové obranné schopnosti venezuelského vojenského aparátu, který Caracas po léta prezentoval jako odstrašující prostředek proti zahraniční intervenci,“ napsal server Público.

Andrej Babiš promluvil na tiskové konferenci i k případu Jana Darmovzala, který je držen ve Venezuele. Situaci prý věnuje pozornost ministerstvo zahraničí. „Já jsem na Evropské radě 18. prosince osobně poprosil Emmanuela Macrona, to bylo ještě před vlastně tou akcí Spojených států, protože Francii se podařilo vysvobodit jejich spoluobčana,“ prohlásil.

Snahu o navrácení českého občana prý Babiš koordinuje s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. „Naše ministerstvo zahraničních věcí udělalo stejný krok, jako udělal Pedro Sanchez, takže na tom pracujeme po diplomatické linii i dalších států. Nechci říkat podrobnosti, ale jsme i v kontaktu s rodiči. Mně psal i táta, takže řešíme to, snažíme se, děláme maximum pro to, aby toho našeho spoluobčana vlastně pustili na svobodu,“ nechal se slyšet.

Bílý dům od Venezuely požaduje, aby omezila své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Washington rovněž vyvíjí tlak na Caracas, aby vyhostil v zemi zatím působící čínské, ruské, íránské a kubánské poradce, uvedli podle deníku The New York Times (NYT) američtí činitelé.

Americký ministr Marco Rubio na pondělním uzavřeném brífinku pro skupinu zákonodárců představil požadavky, které Trumpova administrativa předložila Rodríguezové. Zpravodajský a vojenský personál z Číny, Ruska, Íránu a Kuby bude nucen opustit Venezuelu, zatímco někteří diplomaté z těchto zemí tam budou moci zůstat, uvedly zdroje NYT.

Obrazem: Protest proti intervenci USA ve Venezuele v jihokorejském Soulu

Rok 2026 bude náročný: Kubánci, na které už nyní doléhá těžká ekonomická krize, očekávají ještě složitější budoucnost poté, co Američané unesli venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl blízkým spojencem Havany a jeho režim dosud Kubě výrazně pomáhal dodávkami ropy, napsala agentura AFP.

„Vzhledem k tomu, že Venezuela byla náš hlavní dodavatel ropy, bude další ekonomická situace (na Kubě) ještě o trochu komplikovanější,“ řekl Axel Alfonso. Tento třiapadesátiletý řidič žije podobně jako 80 procent Kubánců celý život pod americkými ekonomickými sankcemi, které platí už od roku 1962. „Nechci znít pesimisticky, jsem ale realista – rok 2026 bude těžký, hodně těžký,“ dodal.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl členům Kongresu, že prezident Donald Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Rubiovo vyjádření přichází v době, kdy Trump a vysocí představitelé jeho administrativy veřejně odmítají vyloučit možnost ovládnutí Grónska za použití vojenské síly. Rubio podle WSJ sdělil zákonodárcům, že Bílý dům se svou rétorikou snaží přimět Dánsko k vyjednávání.

Rubiovo prohlášení o Grónsku zaznělo na pondělním uzavřeném brífinku pro skupinu zákonodárců o americkém útoku na Venezuelu, při kterém Spojené státy 3. ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer se šéfa americké diplomacie zeptal, zda Trumpova administrativa plánuje použití vojenské síly na dalších místech, včetně Mexika a Grónska, sdělil WSJ zdroj obeznámený s konverzací.

Ropná infrastruktura Venezuely je dle slov odborníka na Latinskou Ameriku Martina Reye v katastrofálním stavu. Nejvíce na momentální situaci bude prý tratit Kuba. Opozice příliš velkou roli ve Venezuele hrát nebude. „Je čím dál jasnější, že s tím Donald Trump a jeho administrativa zatím úplně nepočítá,“ uvedl pro Českou televizi.

Venezuelská ropa se prodává levněji než například americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI), která je hlavním ukazatelem vývoje cen ropy v Americe. Agentura Bloomberg uvedla, že hodnota ropy, o které mluví Trump, může činit až 2,8 miliardy dolarů (asi 58 miliard Kč). Jeden barel je 159 litrů.

Venezuelský ropný sektor ale podle expertů nebude schopen rychle a výrazně zvýšit produkci, takže pokud by měl režim vyhovět Trumpovu požadavku, musel by podle deníku El País zřejmě snížit prodej do Číny. Začátkem ledna vyplulo z venezuelských přístavů do Číny asi 12 lodí s nákladem nejméně 12 milionů barelů ropy a ropných produktů. Tankery vypluly v takzvané temném režimu, což znamená, že mají vypnuté transpondéry, aby nešlo sledovat jejich polohu a pohyb po oceánech. Caracas tak obchází americké sankce.

Rusko vyslalo ponorku a další námořní prostředky, aby doprovodily prázdný ropný tanker – dříve známý jako Bella 1 – který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a už déle než dva týdny ho sleduje americká pobřežní stráž. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) a stanice CBS News s odvoláním na nejmenované americké činitele. Moskva ani Washington se k těmto informacím oficiálně nevyjádřily.

Americká pobřežní stráž se stárnoucí plavidlo s názvem Bella 1 pokusila zadržet 21. prosince v Karibském moři, když plulo k Venezuele, aby tam naložilo ropu. Pobřežní stráž shledala, že nepluje pod platnou státní vlajkou, a proto podle mezinárodního práva podléhá kontrole. Loď však odmítla umožnit Američanům vstup na palubu a pokračovala v plavbě. Americké síly ji od té doby pronásledují. Nyní se podle WSJ nachází zhruba 550 kilometrů jižně od Islandu a míří k Severnímu moři.

Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila sedmidenní státní smutek za vojenské oběti útoku Spojených států na tuto jihoamerickou zemi, při kterém americké komando uneslo autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Rodríguezová podle AP neupřesnila, kdy smutek začne.

Venezuelská armáda v úterý oznámila, že při sobotních amerických úderech zemřelo 23 jejích vojáků. Kuba už dříve oznámila smrt 32 svých vojáků, které se Havana rozhodla uctít dvoudenním státním smutkem.

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na dnešek to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900.000 barelů této suroviny.

Trump uvedl, že ropa bude vysoké kvality. „Tato ropa se prodá za tržní ceny a peníze budu kontrolovat já jako prezident Spojených států amerických, abych zajistil, že poslouží ku prospěchu lidí Venezuely a Spojených států!“ napsal prezident. Poznamenal, že již požádal amerického ministra energetiky Chrise Wrighta, aby plán okamžitě provedl.

Levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro o 79leté americké hlavě státu Donaldu Trumpovi prohlásil, že má senilní mozek. Informoval o tom v noci na dnešek deník The New York Times. Učinil tak v reakci na Trumpovy výhrůžky, že by Spojené státy mohly zahájit vojenskou operaci proti Kolumbii.

„Titul zločince pašujícího drogy, který mi Trump připisuje, je odrazem jeho senilního mozku,“ napsal Petro na X. Poznamenal, že americký prezident označuje lidi za narkoteroristy jen kvůli tomu, že mu odmítají vydat uhlí či ropu.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na dnešek to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.

Trump již dříve dal najevo, že po Rodríguezové požaduje poslušnost. V neděli řekl, že by mohla skončit i hůře než Maduro, pokud neudělá, co je správné. Spojeným státům má podle Trumpa umožnit dělat to, o co budou žádat. Řekl také, že USA budou po určitou dobu zemi řídit a že mají zájem o přístup k ropném průmyslu. Venezuela má největší zásoby ropy na světě.

Vážení čtenáři,

děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství. Pokračovat budeme zase zítra ráno.

Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc. 

Ropa mírně zlevňuje, v centru pozornosti zůstává vývoj kolem Venezuely. Brent ztrácí zhruba 0,0 procenta, pohybuje se blízko 61,5 USD za barel.

„Je předčasné hodnotit dopad zajetí Nicoláse Madura na trh s ropou. Zdá se však zřejmé, že (celosvětové) dodávky ropy budou v letošním roce dostatečné,“ uvedl analytik Tamas Varga ze společnosti PVM. Hráči na trhu s ropou podle prosincového průzkumu agentury Reuters předpokládají, že ceny ropy budou v letošním roce pod tlakem v důsledku rostoucích dodávek a slabé poptávky.

Venezuelská armáda dnes oznámila, že při sobotních amerických úderech zemřelo 23 jejích vojáků. Uvedla to agentura AFP, podle které venezuelské úřady poprvé potvrdily úmrtí příslušníků vlastních ozbojených sil. Kuba už dříve oznámila smrt 32 svých vojáků, dnes Havana zveřejnila jmenný seznam zabitých.

Prezident USA Donald Trump už v sobotu uvedl, že při útoku, kdy speciální síly unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, nezemřel žádný Američan.

Média po sobotních úderech uvedla, že americké síly zasáhly několik vojenských základen u Caracasu. Mezi zasaženými zařízeními byla i základna Fuerte Tiuna, kde se zřejmě nacházel i Maduro. Zabití Kubánci byly podle výroků amerického prezidenta Trumpa alespoň z části členy Madurovy ochranky.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu dnes označil sobotní americkou vojenskou intervenci v Caracasu, při které americké síly zadržely prezidenta Nicoláse Madura, za nezákonnou. Agentura AFP napsala, že Lecornu kritizoval jak americkou operaci, tak Madurův režim. Vyzval také k předání moci venezuelské opozici.

„V této záležitosti je nezákonné úplně všechno. Režim Nicoláse Madura, volby v roce 2024 i americká vojenská operace, která porušuje Chartu OSN,“ prohlásil podle AFP Lecornu ve francouzském Národním shromáždění. Madurův režim podle něj fungoval bez jakékoliv dělby moci a své oponenty svévolně zadržoval a mučil. Lecornu vyzval k demokratickému předání vlády opozici vedené Edmundem Gonzálezem Urrutiou, kterého Francie považuje za vítěze předloňských prezidentských voleb.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová dnes vyzvala Spojené státy, aby zaručily spravedlivý proces bývalému venezuelskému vůdci Nicolásu Madurovi, kterého v sobotu zajaly americké síly. Uvedla to agentura AFP. Mexiko zásah již dříve kritizovalo. Spojené státy chtějí postavit Madura a jeho manželku Ciliu Floresovou před soud, podílel se podle nich na organizaci pašování drog do Spojených států.

„Teď, když je prezident Maduro zadržený, tak požadujeme, aby byl soud spravedlivý,“ uzvedl Sheinbaumová. Podle ní je zapotřebí, aby americká justice jedna rychle a spravedlivě.

OBRAZEM: Demonstranti během demonstrace před americkým velvyslanectvím v Jakartě v Indonésii odsuzují zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými silami.

Sobotní americká vojenská intervence v Caracasu, při které americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, zhatila propuštění italského občana Alberta Trentiniho z vězení. Napsal to dnes římský deník Domani s odkazem na nejmenované diplomatické zdroje. Trentiniho venezuelské úřady zadržují už více než rok bez jasného odůvodnění. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že doufá, že s novou prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou bude dialog jednodušší.

Podle deníku Domani bylo propuštění Trentiniho naplánované na pondělí 5. ledna. „Propuštění z vězení se neměla týkat jen našeho spoluobčana, ale skupiny zahraničních vězňů,“ uvádí deník. Venezuelské úřady vězní nejméně tři španělské občany, jejichž zadržení kritizoval jako neoprávněné Madrid, nebo také českého občana Jana Darmovzala. Deník ale neupřesnil národnost dalších vězňů, jejichž osvobození mělo podle jeho zdrojů nastat.

Z hlavních venezuelských přístavů už pátým dnem neodchází žádná ropa zákazníkům v Asii. Ti jsou přitom hlavními odběrateli, které dosud státní společnost PDVSA surovinou zásobovala. S odkazem na data o pohybu lodí o tom dnes informuje agentura Reuters. Na vývoz ropy z Venezuely se vztahuje americké embargo. Z Venezuely nadále vyváží americká společnost Chevron, která posílá ropu na tankerech do Spojených států.

Chevron, který je hlavním partnerem PDVSA ve společném podniku, vývoz po čtyřdenní pauze obnovil v pondělí. Chevron se v posledních týdnech stal jedinou společností, která ropu z Venezuely plynule vyváží. Po obnovení leteckého spojení firma zároveň vyzvala své pracovníky v zahraničí, aby se vrátili do Venezuely.

Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do USA nezmobilizoval domácí opozici a nevedl k lidovému povstání proti autoritářskému režimu. V mnohých Venezuelanech vyvolal pocit zmaru americký prezident Donald Trump, když zpochybnil vůdčí roli šéfky největší opoziční koalice Maríi Coriny Machadové a Edmunda Gonzáleze, jehož přitom Washington uznal za vítěze předloňských prezidentských voleb, napsal deník El País. Podle argentinské televize TN dal Trump přednost pokračování režimu, aby ve Venezuele zachoval stabilitu kvůli těžbě ropy a zabránil větší migrační vlně.

V Trumpových vyjádřeních stran Venezuely se od soboty nejčastěji objevuje ropa, jíž má tato jihoamerická země v nevytěžených zásobách nejvíce na světě. Jen málo ale americký prezident zmiňuje přechod k demokracii či uspořádání svobodných voleb. V pondělí Trump řekl, že volby ve Venezuele se zatím konat nemohou. „Nejdříve musíme zemi spravit. Nějaký čas to potrvá. Musíme pomoci zemi se zotavit,“ dodal.

Vazební věznice v Brooklynu, kde jsou od víkendu zadržováni venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová, je nechvalně známá špatnými podmínkami a násilím, ale také tím, že v ní za mřížemi pobývala řada celebrit a známých osobností. Metropolitní detenční středisko (MDC) má kapacitu 1600 vězňů a je jedinou věznicí v New Yorku určenou k zadržování podezřelých, které čeká proces u federálního soudu, píší agentura AFP a deník The Times.

Mezi vězně v tomto zařízení se řadí údajní gangsteři a drogoví dealeři, ale také osoby obviněné z finančních podvodů. Na proces tam čekal rapper Sean „Diddy“ Combs, který byl odsouzen za organizovanou prostituci, či společnice a spolupachatelka sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová. Pobýval v ní rovněž bývalý honduraský prezident Juan Orlando Hernández, který předloni dostal 45 let vězení za pašování kokainu do USA a kterého americký prezident Donald Trump v prosinci omilostnil.

Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do USA zdá jedna věc jistá, represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily, píše dnes server britské veřejnoprávní BBC. V hlavním městě Caracasu podle něj hlídkují policisté s automatickými zbraněmi i ozbrojené milice a vyrostly tam desítky vojenských kontrolních stanovišť. Úřady v pondělí zadržely a zase propustily 14 většinou zahraničních novinářů, jeden byl deportován. Lidé se dál bojí vyjít do ulic a projevit názor, majitelé obchodů v obavách z rabování nevpouštějí do svých podniků větší skupiny lidí, napsala stanice.

Představitelé režimu autoritářského prezidenta zůstávají na svých místech a podle svědectví stupňují zásahy proti jakýmkoli projevům politického odporu. Vedle posílené přítomnosti armády a policie pročesávají ulice - údajně na příkaz vlády - také ozbrojené občanské milice, aby v zárodku potlačily jakékoli oslavy překvapivé sobotní operace amerických ozbrojených sil v zemi.

Světové společenství musí dát jasně najevo, že zásah Spojených států ve Venezuele je porušením mezinárodního práva, které ve svém důsledku snižuje bezpečnost států na celém světě. Podle tiskových agentur to dnes uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).

„Je jasné, že tato operace podkopala základní princip mezinárodního práva, totiž že státy nesmí ohrožovat nebo používat sílu proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli jiného státu,“ řekla podle Reuters novinářům v Ženevě mluvčí OHCHR Ravina Shamdasaniová.

Při sobotní vojenské operaci, během níž americké jednotky unesly do Spojených států venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, zemřelo také 32 Kubánců. Potvrdily se tak informace, že ve Venezuele dlouhodobě pobývá mnoho kubánských vojáků i členů kubánských tajných služeb, což dosud Havana i Caracas popíraly. Kubánci podle serveru BBC Mundo nepůsobí jen v ochrance venezuelského prezidenta, ale i v armádě a dalších bezpečnostně citlivých odvětvích.

„Mezi učiteli, lékaři či sportovními trenéry přijížděli v posledních dvou desetiletích do Venezuely i členové kubánské rozvědky,“ řekl serveru BBC bývalý vysoký venezuelský funkcionář, který chtěl zůstat v anonymitě. „Kubánci jsou velmi dobří v oboru tajných služeb, a právě i díky nim diktatury přežívají,“ uvedl k tomu Iván Simonovis, který býval šéfem bezpečnosti na radnici venezuelské metropole.

Spojené státy by mohly ropným společnostem poskytnout dotace na obnovu energetické infrastruktury Venezuely, což by mohlo být hotovo do 18 měsíců, řekl americký prezident Donald Trump v rozhovoru se stanicí NBC News. Představitelé ropných gigantů Chevron, ConocoPhillips a ExxonMobil se tento týden plánují setkat s Trumpovou administrativou, aby s ní diskutovali o situaci ve Venezuele, napsal web stanice CBS News s odvoláním na své zdroje.

„Bude nutné na to vynaložit obrovské množství peněz. Ropné společnosti je vynaloží, a poté jim budou vyplaceny námi nebo ze zisků,“ řekl Trump o americkém plánu ohledně venezuelské ropné infrastruktury. Očekává se, že americký ministr energetiky Chris Wright se setká se zástupci ropných společností ve čtvrtek, uvádí CBS News. Setkání podle stanice přichází v době, kdy Trump tlačí na ropné společnosti, aby investovaly ve Venezuele.

Na platformě Polymarket někdo vydělal přes 436.000 dolarů (kolem devíti milionů Kč) díky sázce na to, že venezuelský prezident Nicolás Maduro bude dopaden a do konce ledna odstaven od moci. Vyvstávají však otázky, zda tento člověk neprofitoval z neveřejných informací o chystané operaci amerických sil, protože sázky na Madurovo dopadení rychle narůstaly těsně před samotnou akcí, napsal dnes web stanice BBC.

Jeden z účtů, který se k platformě Polymarket fungující na bázi kryptoměn připojil minulý měsíc a který sázel na Venezuelu, vydělal více než 436.000 dolarů. Dotyčný si vsadil 32.537 dolarů (takřka 671.000 Kč). Není jasné, kdo sázku uzavřel, protože účet tvořil identifikátor složený z písmen a čísel.

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Machadová v rozhovoru zveřejněném v pondělí ocenila rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa podniknout vojenskou akci ve Venezuele, přestože Trump v sobotu vyloučil okamžitou podporu Machadové jako nové vůdkyně země. Opoziční šéfka podle Trumpa „nemá ve své zemi dostatek podpory a respektu“. Podle Machadové se útok USA na Venezuelu zapíše jako den, kdy spravedlnost zvítězila nad tyranií.

Server stanice CNN po ověření dostupných videí a s odvoláním na zachycenou komunikaci mezi polovojenskými skupinami napojenými na Madurův režim napsal, že příčinou dnešního incidentu v Caracasu bylo nedorozumění mezi jednotlivými bezpečnostními složkami kvůli napětí, které po americké sobotní akci panuje v hlavním městě.

„To, co se stalo v centru Caracasu, způsobily drony, které bez povolení přelétávaly nad touto oblastí. Policie vystřelila varovné výstřely. Nedošlo k žádným střetům. Celá země je v naprostém klidu,“ oznámilo mezitím venezuelské ministerstvo komunikace a informací.

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí NBC News prohlásil, že jeho země není ve válce s Venezuelou. Představitel Bílého domu stanici CNN sdělil, že Spojené státy zprávy o střelbě ve Venezuele pozorně sledují, dodal nicméně, že USA nejsou do tohoto incidentu zapojeny.

Silné boje mezi ozbrojenými skupinami a ozbrojenými silami se odehrávají v Caracasu, výbuchy jsou slyšet ve čtvrti Miraflores, vše nasvědčuje tomu, že ve Venezuele dochází k puči proti nově ustavené prezidentce Delcy Rodríguezové.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

u prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států.

„Neznělo to tak silně, jako to, co se stalo předtím,“ popsal AFP jeden ze svědků žijících poblíž prezidentského paláce. Narážel na sobotní vojenskou operaci USA, při níž americká armáda zaútočila na několik strategických cílů v Caracasu a okolí a zmocnila se Madura a jeho manželky Cilie Floresové. Podle listu The New York Times při tom zemřelo 40 lidí včetně civilistů.

Podrobnosti sleddujte zde: 

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Nyní vám už ale přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase zítra ráno.

Reuters: Třetina Američanů schvaluje útok na Venezuelu, který vedl k zajetí Madura. Většina se ale obává, že se USA do dění v zemi zapletou příliš.

Příbuzní nakládají rakev 80leté Rosy Eleny Gonzalezové do pohřebního vozu po jejím pohřbu v La Guaira ve Venezuele. Žena zemřela poté, co byl její byt zasažen během amerického útoku s cílem zajmout prezidenta Nicoláse Madura.

OBRAZEM: Lidé protestují proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi před budovou federálního soudu na Manhattanu před jeho obviněním.

Maduro spolu s manželkou Cillií Floresovou stanuli v pondělí 5.1.2026 poprvé před soudem na Manhattanu, zveřejněna první kresba se soudní síně a fotografie z převozu do věznice.

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Rodríguezová složila přísahu při prvním zasedání parlamentu zvoleného v květnu. Tehdy parlamentní volby velká část opozice bojkotovala, protože se podle ní se hlasování konalo v neférových podmínkách.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem po vojenském zásahu v Caracasu. Erdogan tvrdí, že Trumpovi řekl, že se Venezuela nesmí propadnout do chaosu, a varoval ho před neblahými důsledky zásahů do suverenity zahraničních zemí. Píše to dnes agentura AFP.

Erdogan je jednou z mála hlav státu, kteří tvrdí, že s Trumpem hovořili po telefonu po sobotním zásahu. Americké speciální síly při něm zajaly Nicoláse Madura, který zastával funkci prezidenta.

„Venezuela se nesmí propadnout do chaosu či nestability,“ řekl Erdogan Trumpovi. Americkému prezidentovi dále sdělil, že porušení mezinárodního práva či suverenity „vytvoří vážné komplikace v mezinárodním řádu“. Podle něj v takovém případě hrozí „nestabilita, krize a konflikty“.