Volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu, personální zkompletování vlády Andreje Babiše (ANO) i zprvu hospodaření v rozpočtovém provizoriu čeká Českou republiku v roce 2026. Některé politické strany obmění na volebních sjezdech svá vedení. Vzrostou minimální mzda a starobní důchody, ale také například cena dálničních známek.
Volby, sjezdy stran i pokračující patálie s Turkem. Co čeká českou politiku v roce 2026?
1.Komunální volby
Termín komunálních a senátních voleb je už znám, neboť novela ústavy účinná ode dneška stanovila, že se mají konat první celý říjnový týden. Pro letošní rok tedy termín vychází na pátek 9. a sobotu 10. října, druhé kolo senátních voleb se uskuteční o týden později.
2.Potíže s Turkem
Babišovu vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval prezident Petr Pavel v prosinci, nicméně bez ministra životního prostředí. Vedením úřadu byl dočasně pověřen Petr Macinka, předseda Motoristů a ministr zahraničí. Jeho strana do funkce navrhuje poslance Filipa Turka, k němuž má ale hlava státu výhrady například kvůli jeho dlouhodobému přístupu k právu a pravidlům. Jasněji by mohlo být po novoročním obědě premiéra s prezidentem, který se uskuteční ve středu 7. ledna. Motoristé na nominaci Turka trvají.
3.Rozpočtové provizorium
Po čtyřech letech Česko zahájí rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje. Babišův kabinet odmítl návrh připravený předchozí vládou Petra Fialy (ODS), který počítal se schodkem 286 miliard korun. Kabinet by podle prosincového Babišova vyjádření měl projednat návrh rozpočtu 19. ledna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v prosinci označila za pravděpodobné, že schodek se bude muset zvýšit.
4.Porostou důchody i minimální mzda
Od letošního roku vzrůstá minimální mzda o 1600 korun na 22.400 korun měsíčně, což vychází z valorizačního mechanismu, který byl předloni zakotven do zákoníku práce. Starobní důchody se zvyšují v průměru o 668 korun na 21.786 korun měsíčně. Celoroční dálniční známka bude nyní dražší o 130 korun, zakoupit ji lidé mohou za 2570 Kč. Zvyšuje se také cena známek na kratší dobu.
5.Ekonomický růst
Z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK vyplývá, že česká ekonomika si letos udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky. Zvýší se také reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii.
Video FLOW: Na stáří se neprošetříme, inflace požírá úspory. Naším cílem je rozinvestovat Česko, říká odborník z Investony.Video se připravuje ...6.Zvýšené odvody pro živnostníky
Nový rok také přinese zvýšení odvodů pro živnostníky. Babišova vláda nicméně slibuje, že růst záloh zruší, takže by osoby samostatně výdělečně činné mohly zpětně žádat o vrácení peněz.
K dalším významným daňovým změnám patří zrušení limitu 40 milionů korun pro daňové osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nebo podílu ve firmách. Zavádí se také povinnost pro zaměstnavatele platit pracovníkům v rizikových profesích příspěvek na penzijní spoření.
7.Babišův střet zájmů
Do 8. ledna, tedy 30 dnů od jmenování premiérem, musí Babiš vyřešit svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. Poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK založila svěřenský fond RSVP Trust, do kterého předseda vlády holding nevratně vloží. Někteří experti považují oznámené řešení střetu zájmů za nedostatečné a nedůvěryhodné, pochybnosti mají také opoziční politici.
8.Vydání Babiše a Okamury
Na začátku roku se také bude sněmovní mandátový a imunitní výbor zabývat žádostí o vydání k trestnímu stíhání v kauzách Babiše a předsedy SPD Tomia Okamury. Babiš čelí trestnímu stíhání v dotační kauze Čapí hnízdo, kterou označuje za politický proces, vinu dlouhodobě odmítá. Na Okamuru a jeho hnutí podal státní zástupce obžalobu za podněcování k nenávisti, předseda SPD stíhání opakovaně označil za politicky motivované a za snahu ho umlčet. Výbor by měl své doporučení vydat 3. února.
9.Sjezd ODS
Některé politické strany letos čekají sněmy či sjezdy, na kterých budou volit svá vedení. Sledovaný bude 17. a 18. ledna v Praze sjezd ODS, na kterém budou straníci volit nástupce expremiéra Fialy na pozici předsedy. Nominace sbírá zatím od krajských organizací dosavadní místopředseda a bývalý ministr dopravy Martin Kupka. Kromě něj chce vést stranu také místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan.
10.Sněmy ANO, Pirátů i KDU-ČSL
Volební sněm čeká také vládní hnutí ANO, a to 24. ledna v Praze. Babiš je předsedou hnutí nepřetržitě od jeho založení. Vedení si zvolí i opoziční Piráti, na jejich celostátním fóru 17. ledna v Prachaticích bude funkci předsedy obhajovat poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem bude komunální politik z Ostravy David Witosz. V Ostravě 24. a 25. dubna budou volit vedení opoziční lidovci, nynější šéf KDU-ČSL Marek Výborný zatím neoznámil, zda bude obhajovat.
- Související
Témata:
Babiš bude hrát na obě strany.....takže se koalice časem rozpadne. Kdežto ODS s Piráty od prvního dne ve sněmovně schvalovali jeden zákon za druhým,roztříleli všechno,celou opozici,jeli vlastně destrukci 24/7.....tohle ovšem Babiš s Okamurou a Macinkou nedokáží......nedokáží ani třetinu toho co stihl Fiala s partou!! A to jen díky rozdvojenýmu Babišovy. Je to konec!! Ani zrušit poplatky za ČT nezvládnou..... Babiš je potopí časem.....bude hrát se všemi proti všem!! S Bruselem proti Slovákům a Maďarům a opačně dle výhody s Ficem,Orbánem proti Lajenovce atd....prostě to časem neskutečně po.ser.e a opětse vrátí fial.Péťa!!!