Je tu rok 2026 a 1. ledna je na čase vedle výhledů do budoucna i trochu bilancovat. Českou politiku díky volbám do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu čeká další volební rok. Ani v minulém roce 2025 nebyla v české politice nouze o skandály a „průšvihy“. Od bitcoinové kauzy po roky se táhnoucí soudní spory kolem Čapího hnízda či Dozimetru – Blesk přináší přehled toho, co se v uplynulém roce politikům zkrátka nepovedlo.
„Zpropadené“ bitcoiny, Balaštíková a zabití psa i Turkovy trable: Největší politické průšvihy 2025!
1.Bitcoinová kauza
Pravděpodobně největším politickým skandálem uplynulého roku se stala tzv. bitcoinová kauza, která nakonec vyvrcholila v rezignaci ministra financí Pavla Blažka (ODS). Ten si dodnes stojí za tím, že přijetím miliardového daru ministerstvem spravedlnosti nechyboval.
Dar 468 bitcoinů obdrželo ministerstvo spravedlnosti od programátora a odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského během března. 235 bitcoinů ministerstvo vydražilo od března do května za celkem 446,6 milionů korun, zbylých 233 bitcoinů bylo uloženo u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Na veřejnost se celá kauza dostala v květnu, kdy ministerstvo na síti X oznámilo, že prodalo v aukcích darovanou kryptoměnu za skoro miliardu korun. Darováním se následně začala zabývat policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Následně vyšlo najevo, že dárcem byl Tomáš Jiřikovský, kterého soud v roce 2017 za zpronevěru, obchod s narkotiky a nedovolené držení zbraní na devět let poslal do vězení. V roce 2021 byl však za dobré chování propuštěn na podmínku.
Následně musela vláda a především ODS čelit vlně kritiky, která vedla až k rezignaci ministra Blažka. Toho se však i nadále zastával premiér a předseda ODS Petr Fiala. „Osobně věřím Pavlu Blažkovi, že jednal v dobré víře a že jeho snahou bylo získat finanční prostředky pro stát. To, že věc špatně posoudil a že dnes připouští, že by zřejmě jednal jinak, je důvodem, proč po konzultaci se mnou opustil post člena vlády,“ uvedl v červnu.
Sám Blažek si dodnes za přijetím bitcoinů stojí. „Nikdy jsem neřekl, že jsou ultračisté ty bitcoiny, ale (darovací) smlouva je ultralegální. Nikdo ji nezrušil, je platná, stát má ty bitcoiny,“ uvedl. Během června však připustil, že chybný mohl být postup ministerstva spojený s přijetím daru. „Ministerstvo to prověřovalo, rizika tam byla řekněme politická, právní do dnešního dne nikoli,“ prohlásil dále.
Do čela ministerstva spravedlnosti nakonec usedla Eva Decroix (ODS), jejímž hlavním úkolem bylo objasnit průběh kauzy a prošetřit fungování vnitřních mechanismů resortu. Koordinátorem pro objasňování kauzy se stal bývalý ústavní soudce David Uhlíř, začátkem října však funkci opustil. „Svoje poslání jsem naplnit nemohl a nenaplnil,“ zdůvodnil svůj konec s tím, že mu nebyly poskytnuty potřebné podklady z ministerstva financí, Nejvyššího státního zastupitelství, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Finančního analytického úřadu.
Dárce bitcoinů Jiřikovského zadržela policie v jeho domě v Břeclavi 14. srpna, o dva dny později jej obvinila pro dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle kriminalistů se staly v roce 2015 a letos. Policie uvedla, že Jiřikovský zastíral původ bitcoinů z trestné činnosti. Letošní skutek se týká i daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Jiřikovský je ve vazbě, městský soud jej tam poslal 17. srpna. Jiřikovský proti tomu podal stížnost, která ale neměla odkladný účinek. Krajský soud ve věci následně rozhodoval 19. září. Stížnost Jiřikovského zamítl.
Blažek ke kauze po zadržení Jiřikovského čile psal na sociální sítě, což Decroix nesla velmi nelibě. „Hele, Pavle, nechtěl bys nás, aspoň z nějaké elementární právní či politické kolegiality, ušetřit názorů, jak je to všechno úplně v pohodě? Je to celé od začátku úplně blbě a tyhle moudra jsou teď ministerstvu fakt platný, jak mrtvýmu zimník!“ pokárala ostře svého předchůdce.
Video Blažek o bitcoinech: Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky.Video se připravuje ...2.Konec Margity Balaštíkové
V srpnu českým mediálním prostorem otřásl případ tehdy poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové. Ta se měla snažit donutit krajskou hygienu „zakleknout“ na firmu svého bývalého manžela. V rámci své msty však plánovala zajít ještě dál. Několik nahrávek, které se dostaly na veřejnost, ukazují na to, že Balaštíková se opakovaně pokoušela zařídit usmrcení psa nové partnerky svého exmanžela.
„Kdy domluvíš, aby jí zastřelili toho psa?“ měla se v létě roku 2023 ptát poslankyně. „Chápeš, že ten člověk tím riskuje kriminál?“ měla ji varovat druhá strana hovoru. Další dvě nahrávky pořídil v létě 2023 během rozvodu exmanžel Balaštíkové Josef Balaštík.
Na první z nich se poslankyně ptá, kolik by zabití zvířete stálo. Domlouvat má prý jakéhosi „Horsta, který nesnáší zvířata“. Je jí sdělen odhad asi 50 tisíc korun. „Říkals mně, že to uděláš zadarmo – a už je to tady,“ odpovídá následně poněkud nevraživým tónem Balaštíková. Na další Balaštíková svému kontaktu vyčítá, že „zase nic nezařídil“.
Poté, co nahrávky vypluly na povrch, uvedla Balaštíková, že se jedná o podvrhy. „Nikdy jsem nikoho nehledala ani nekontaktovala, aby udělal něco tak hrozného,“ prohlásila. „Je mi líto, že předvolební boj a špína zachází tak daleko. Je to zbytečné, nebudu nikomu dělat PR,“ uvedla v srpnu pro Blesk. Dle znaleckých posudků však na nahrávkách skutečně mluví ona.
Balaštíková, která se v minulosti chlubila láskou ke zvířectvu, a do roku 2013 dokonce vedla Hřebčín Napajedla, pozastavila v létě členství v hnutí ANO a byla vyškrtnuta z druhého místa kandidátky do sněmovních voleb ve Zlínském kraji.
Případem nahrávek, na kterých Balaštíková mluví o zabití psa, se zabývala i policie, která začátkem října uvedla, že kauzu odložila. „Případ jsme kvalifikovali jako přestupek proti občanskému soužití, konkrétně jiné hrubé jednání. Z důvodu jeho promlčení byl případ odložen,“ informoval uherskohradišťský policejní mluvčí Radomír Šiška.
Další nahrávky týkající se snahy nyní již bývalé poslankyně o poškození firmy svého exmanžela skrze své kontakty se zlínskými hygieniky stále prošetřuje zlínská policie. Na postup hygieniků se měla zaměřit i komplexní kontrola krajské hygienické stanice, kterou v srpnu nařídil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
3.Okamura a ministerstvo vnitra
Pozdvižení pouhých několik dní po volbách do Sněmovny vyvolal výrok šéfa SPD a nyní již předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, ve kterém hovořil o potřebě výměny policejního prezidenta Martina Vondráška.
„Je potřeba tam udělat výměna, protože chceme svobodu slova bez cenzury, náš volič je na to opravu háklivý,“ prohlásil začátkem října Okamura. Předseda SPD kvůli kontroverzním plakátům z loňské kampaně od srpna čelí obžalobě z podněcování k nenávisti, za což mu hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky. Okamura opakovaně tvrdil, že jde o politicky motivovaný proces, opakovaně přitom útočí na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
„Já policejního prezidenta ani osobně neznám, nikdy jsme se neviděli. Takže mě nemůžete podezírat, že bych tam měl osobní rovinu, mám jen osobní zkušenost (se stíháním),“ prohlásil tehdy. Netrvalo dlouho a na po volbách rozvášněného Okamuru se sesypala lavina kritiky.
„Není ani tak smutné, že takhle uvažuje. To jsme tušili. Smutné je, že si to dovolí říct nahlas. Policie je a má zůstat apolitická, za to jako Starostové budeme vždycky bojovat,“ napsal na síti X Vít Rakušan. „To, že by vyjednávání o vládě, začínalo popravou policejního prezidenta, nám přijde zcela neuvěřitelné,“ prohlásil následně šéf lidovců Marek Výborný.
Okamura si však zavařil nejen u budoucí opozice, ale i u svých koaličních partnerů. „Já panu Okamurovi řeknu, aby se takhle nevyjadřoval, protože je to nesmysl,“ uvedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš a dodal, že výrok šéfa SPD byl velice nevhodný. Výsledkem nakonec bylo, že Okamura přišel o možnost vést ministerstvo vnitra a musel se „spokojit“ s postem předsedy Sněmovny.
Pozornost na sebe Okamura strhl také po svém zvolení do čela Poslanecké sněmovny, když se narychlo jal sundat z budovy dolní komory ukrajinskou vlajku, která tam visela od začátku invaze jako symbol solidarity s napadenou zemí. Svou nelibost s tímto krokem mu následně dávali najevo poslanci nové opozice vyvěšováním vlajek z oken svých kanceláří.
„Ukrajinská vlajka na budově Sněmovny byla symbolem lidskosti a solidarity s národem, který čelí brutalitě a nespravedlivé válce. Její sundání je od Tomia Okamury hanebné gesto – nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám, na kterých stojí i naše země,“ reagovala na Okamurův krok bývalá předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Sundání vlajky zaznamenal i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Štefančuk. „Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince v tomto spravedlivém boji, je pochybný čin… I kdybys jen držel žebřík,“ vyřídil Okamurovi přes příspěvek na síti X.
Video Okamura na Slovensku: Sešel se s Ficem, Pellegrinim i Rašim.Video se připravuje ...4.Kontroverzní Filip Turek
Problémy se jmenováním do ministerské pozice si řadou svých výroků způsobila i hlavní tvář Motoristů sobě Filip Turek. V minulosti měl na sociálních sítích údajně zveřejňovat rasistické a homofobní příspěvky. Některé z nich údajně měly být nebezpečně blízko vyjadřování sympatií nacistické ideologii.
Přestože uznal, že kdysi psal na internet „spoustu hloupostí“, popírá, že by byl autorem řady ze zmíněných textů. Během dvou měsíců od voleb dokonce přišel s několika kuriózními vysvětleními vzniku problematických příspěvků. V minulosti prý například v hospodě půjčoval přátelům svůj mobil, ze kterého pak odesílali kontroverzní citace. Dodal také, že má specifický „černý humor“.
Turkovi příliš nepomáhá ani jeho údajné vyhrožování jednomu ze zaměstnanců saúdskoarabské ambasády. Za stěrač vozidla mu měl prý vložit obrázek šibenice, na střeše auta pak ležela nábojnice z lovecké pušky. Čin byl tenkrát vyhodnocen jako přestupek a Turek dostal pokutu. Nevoli vzbudila i jeho rychlá jízda po dálnici či na černo postavené objekty, které se snažil legalizovat až dodatečně.
Původně si čestný prezident Motoristů přál usednout v čele ministerstva zahraničních věcí, nyní stále doufá, že na něj zbude „alespoň“ post ministra životního prostředí. Motoristé sice tvrdí, že za Filipa Turka nehledají náhradu, s jeho účastí ve vládě to však poslední dobou příliš růžově nevypadá.
Jeho jmenování se příčí především prezidentu Petru Pavlovi, se kterým by ještě Turek měl absolvovat konzultace. Na ty se před jmenováním vlády nestihl dostavit ze zdravotních důvodů, jelikož se léčil s vyhřezlou ploténkou. „Samozřejmě si ho rád vyslechnu. Na druhou stranu si dokážu jen těžko představit něco, co by mohlo nějakým způsobem zvrátit názor, který není pouze můj, ale velké části naší veřejnosti,“ poznamenal Pavel.
15. prosince, v den jmenování Babišovy vlády, poslal skrze sociální sítě prezident jasný vzkaz. „Pokud by měl být ministrem někdo, kdo po většinu svého dospělého života dává najevo, že pravidla a zákony jsou tady pro ty slabší a že někteří jsou takovými frajery, že si mohou dovolit pravidla obcházet a na zákony kašlat, pak to není dobrý příklad,“ uvedl v odpovědi na divácký dotaz týkající se Turka.
„Víte, já si myslím, že takové chování by si žádný dospělý chlap, nejenom ten, který aspiruje na funkci ministra, prostě neměl dovolit. Měl by se chovat jako chlap, a když udělá chybu, tak se k ní přiznat a nějak se k tomu postavit a nevymýšlet si jako malý kluk, že někdo psal za něho,“ dodal Pavel.
Video Pavel o Turkovi: Mám s ním problém a můj názor těžko něco změní.Video se připravuje ...5.Trable s rozpočtem
Prakticky celý podzim se táhl „spor“ o návrh státního rozpočtu na rok 2026. Ten byl předchozí vládou předložen Sněmovně na konci září a počítal se schodkem 286 miliard korun. Po sněmovních volbách, které proběhly na začátku října, požadovala současná vládní koalice, aby byl rozpočet kabinetem Petra Fialy (ODS) do dolní komory zaslán ještě jednou, jelikož nová Sněmovna se dříve podaným návrhem zabývat nemůže.
Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok maximální povolený deficit 237 miliard korun, na dodatečných 49 miliard korun se vztahuje výjimka, protože to jsou výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu jaderné elektrárny Dukovany.
Fiala i bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opětovné předložení návrhu rozpočtu poměrně dlouho odmítali s tím, že tak může učinit Babišův kabinet hned po svém jmenování, jelikož k původnímu návrhu má od září neomezený přístup.
„Opakujeme, že současná vláda odeslala 30. září svůj návrh rozpočtu na příští rok do Sněmovny, kde je od té doby k dispozici, a kdokoliv, včetně vedení hnutí ANO, tedy má k tomuto materiálu neomezený přístup,“ uvedl tehdy Stanjura.
Do sporu o opětovné předložení návrhu se několikrát vložil i prezident Petr Pavel, který uvedl, že by šlo o „vstřícné gesto“. „Ať jsou problémy v návrhu rozpočtu jakékoli, měl by být předložen, aby mohl být projednán a upraven v jakékoli podobě, která neprohloubí deficit, neporuší pravidla zákona a zároveň nás neuvede do dlouhodobého rozpočtového provizoria. I proto, aby byl naplněn smysl předložení, tedy to, že ho projedná Sněmovna, jsem doporučil Petru Fialovi, aby návrh rozpočtu předložili nové Sněmovně,“ prohlásil v listopadu.
Rozpočet nakonec Fialův kabinet Sněmovně znovu předložil 12. listopadu. Hlasy nové vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů byl však 26. listopadu vládě v demisi vrácen k přepracování, na které dostala 20 dní. Podle hnutí ANO totiž v návrhu chybělo zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí.
Situace se nakonec vyvinula tak, že Fialův kabinet přenechal přepracování návrhu nové vládě. „Rozpočtem jsme se nezabývali. Nastoupí nová vláda, která bude mít možnost poslat upravený návrh našeho rozpočtu do Sněmovny tak, jak si to nová většina představuje,“ prohlásil 10. prosince Fiala. Původně předložený návrh považuje stále za „realistický a odpovědný“. „Je odpovědný, navazuje na naši rozpočtovou politiku v minulých letech, která byla úspěšná,“ uvedl.
Nyní je již jisté, že Česká republika vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu, což znamená, že měsíční výdaje budou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku. V provizoriu byla ČR i po sněmovních volbách v roce 2022, tehdy trvalo až do března. Babišova vláda by se měla dostat k projednání návrhu státního rozpočtu 19. ledna.
Video Babiš o rozpočtu 2026: Chybí tam miliardy, opravit se nedá!Video se připravuje ...6.Čapí hnízdo
V uplynulém roce se k soudu opět dostala kauza Čapí hnízdo, v níž čelí obžalobě z dotačního podvodu premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, nyní europoslankyně, Jana Nagyová (oba ANO). Začátkem dubna byla Nagyová europarlamentem zbavena imunity. „Stále se cítím nevinná a věřím, že to obhájíme i potřetí a kolikrát to bude potřeba. Myslím si, že každému příčetnému člověku v této zemi je jasné, že celá tato kauza je o tom dostat pana (Andreje) Babiše z politiky a znevěrohodnit jeho a celé naše hnutí,“ uvedla k rozhodnutí.
Státní zástupce tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle žalobce to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky.
Termíny odvolacího jednání stanovil Vrchní soud v Praze na tři dny v květnu a pět dní v červnu. Během květnového termínu označil státní zástupce Jaroslav Šaroch postup Nagyové a Babiše při získávání dotace za „klasické podvodné jednání“.
Babiš následně své stíhání označil za absurdní. „Proč je to politicky motivované trestní stíhání? Protože si to pan zástupce vymyslel a stíhá 11 lidí na základě vymyšlených věcí. V roce 2019 to vyšší státní zástupce zastavil, protože nebylo co stíhat, nastupuje politický nominant nejvyšší státní zástupce Zeman, aby si zase přivydělal, tak začne znova stíhat na základě dalších absurdních vymyšlených věcí,“ prohlásil.
Babiše také silně popudilo, když se mluvilo o jeho potomcích. „Největší sviňárna byla, že nějaký znalec tady mluvil o mém synovi, který má schizofrenii. Vy si myslíte, že se ulakomím na nějakých 50 milionů, je to nesmysl. Odmítám nějaký politický proces, váš kolega obnovil politické stíhání. Omlouvám se, když někdo mluví o mých dětech, tak se nemůžu zdržet,“ nechal se slyšet.
Nagyová opět odmítla, že její postup při žádání o dotaci by byl jakkoliv v rozporu se zákonem. „Opravdu nic nebylo účelové, z pohledu 2008 je potřeba se dívat, ne z pohledu dneška. Nic jsme tam nezatajovali. Věděla jsem, že když udělám chybu, tak se to se mnou poveze celý život,“ řekla.
23. června odvolací senát rozhodl o zrušení rozsudku, kterým nižší soud loni v únoru Babiše s Nagyovou osvobodil, kauzu tak vrátil k Městskému soudu v Praze. Netrvalo dlouho a na Babiše se sesypala kritika od jeho politických rivalů, z nichž někteří byli přesvědčeni, že šéf ANO by se kvůli rozhodnutí soudu měl vzdát politických funkcí a neměl kandidovat v blížících se sněmovních volbách. Babiš následně ve Sněmovně uvedl, že pro své odstoupení nevidí důvod.
„Po dnešním verdiktu odvolacího senátu pod vedením JUDr. Brázdilové a jeho odůvodnění, jsem přesvědčen, že se jedná o politický proces. Je to naprosto absurdní, zcestné a účelové. Zcela opomenula fakta, která jsou ve spise, odůvodnění opět staví na soudem první instance mnohokrát vyvrácených tvrzeních a její konstrukt nedává absolutně žádný smysl. Od začátku věděla, že mě a paní Nagyovou chce odsoudit a podle toho postupovala,“ prohlásil o rozhodnutí odvolacího senátu Babiš.
25. června Babiš ve Sněmovně prohlásil, že na znalce v kauze Čapí hnízdo Vítězslava Hálka podává trestní oznámení. „Pro mě to je zločinec, lhář a podvodník, pro paní soudkyni Brázdilovou je to nějaký důkaz,“ řekl. Trestní oznámení čítá podle Babiše 11 stran.
S postupem času bylo jasné, že rozsudek v kauze do sněmovních voleb padnout nestihne. Písemné rozhodnutí Vrchní soud vypracoval 20. srpna. „Mohu potvrdit, že včerejšího dne (v úterý) byl spis společně s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze vrácen Městskému soudu v Praze. Spis byl předložen předsedovi senátu, který prostuduje odůvodnění rozhodnutí vrchního soudu a v závislosti na jeho obsahu bude ve věci činit další procesní úkony, jež nicméně v této chvíli nelze presumovat. Usnesení vrchního soudu je taktéž v současné době rozesíláno stranám řízení,“ informovala tehdy mluvčí městského soudu Barbora Bílková.
Jelikož Babiš získal v říjnu ve volbách do Poslanecké sněmovny opět mandát, má opět imunitu. Městský soud tedy 9. října musel do Sněmovny poslat žádost o jeho vydání k trestnímu stíhání. Sněmovní imunitní výbor informoval 21. listopadu o tom, že již obdržel soudní spis k Čapímu hnízdu.
Předsedkyně výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výbor musí dát Babišovi možnost se ke spisu vyjádřit. „Tu možnost, aby dorazil a vyjádřil se, musíme dát. To jedno jednání mu musíme dát, ale jestli ho využije, nebo nevyužije, záleží na něm,“ podotkla. Doporučení ohledně vydání Babiše by měl výbor vydat do 3. února. „My jsme slíbili, že do konce ledna mandátový a imunitní výbor se s tím popasuje. My máme dva výborové týdny, v obou budeme zasedat,“ řekla Válková. První výborový týden je od 19. ledna a druhý od 2. února.
Video Babiš a Nagyová znovu u soudu kvůli Čapímu hnízdu (červen 2025)Video se připravuje ...7.Pokračování Dozimetru
V uplynulém roce se rovněž „rozhýbalo“ soudní řízení v kauze Dozimetr, která se týká korupce a manipulací s veřejnými zakázkami pražského dopravního podniku. Již v dubnu padly první tresty pro dva z podnikatelů. Soud uložil Zakaríovi Nemrahovi (43) zaplatit třímilionovou pokutu, další z podnikatelů Pavel Dovhomilja (34) by měl zaplatit miliony dva.
30. června následně soud rozhodl o dalším trestu ve vedlejší větvi kauzy. Podnikateli Jindřichu Špringlovi za poskytnutí stotisícového úplatku uložil zaplatit pokutu ve výši 4,5 milionu korun, jeho firmě Analogia pak pokutu 3,5 milionu korun. Úplatek měl nabídnout členu dozorčí rady dopravního podniku v souvislosti se zakázkou na rádiový systém a kamery v metru.
S vyšetřovateli začal spolupracovat na jaře další z klíčových svědků Matej Augustín, který zastával funkci ekonomického ředitele v dopravním podniku. Původně mu hrozilo až 8 let za mřížemi a peněžitá pokuta ve výši 2,5 milionu korun.
V polovině listopadu vypovídal u Obvodního soudu pro Prahu 9. „Chápu, že jsme pracovali jako zločinecká skupina, bylo nás asi osm nebo devět lidí a naším cílem bylo nelegálně získat prostředky. Přiznal jsem se, abych se mohl podávat svým dětem do očí,“ prohlásil 12. listopadu před soudem.
Dovhomilja, který má status spolupracujícího obviněného, 13. října vypověděl, že se členy uskupení jej seznámil bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček, nejprve například s Michalem Redlem. Každý v organizované skupině měl podle něj přezdívku. Redl pak měl podle Dovhomilji ve skupině mít hlavní slovo. On sám se prý skupině hodil, jelikož se vyznal v IT oblasti v dopravním podniku.
V září se k trestné činnosti přiznal další z podnikatelů Pavel Kos. Soud přijal jeho prohlášení viny a bude jeho věc řešit samostatně. 17. října odmítl vypovídat Nemrah, jelikož by si mohl prý přivodit trestní stíhání. Svou výpověď tak mohl dokončit Dovhomilja, který uvedl, že cílem skupiny bylo dostat provize ze zakázek DPP, přičemž on sám prý obdržel několik milionů korun. Dříve Dovhomilja také tvrdil, že část finančních prostředků byla využita na podporu TOP 09 a STAN.
„U žádné takové dohody jsem nebyl,“ popřel jeho slova Redl. „Jednoznačně vyplynulo, že žádná organizovaná skupina neexistovala,“ doplnil s tím, že Dovhomilja je za nízký trest, který v případu dostal, ochoten vypovědět cokoliv.
S kauzou Dozimetr měl být spojený údajný kompromitující materiál na hnutí STAN, o němž v září hovořil předseda Vít Rakušan. Mělo prý jít o nahrávku zachycující poradu špiček STAN, na které řeší, jak přistoupit k čerstvé aféře. Samotná nahrávka zveřejněna nebyla
„Právě se píšou sdělovačky, nevím, šest lidí, osm lidí, to už je vlastně jedno, bude to velký zásah a dopadne to tvrdě i na STAN. Svolal jsem vás proto, abyste všichni řekli, jaké byly vaše styky s Hlubučkem, Redlem, protože moje informace říkají, že on byl pod velkým drobnohledem, po dlouhou dobu,“ říká podle serveru Novinky.cz přítomným Rakušan. Šéf STAN popřel pravost záznamu. „Chci, aby všichni parchanti byli odsouzení. Já mám svědomí čistý,“ prohlásil Rakušan během jednoho z předvolebních setkání s voliči.
Většina obžalovaných v kauze včetně Hlubučka a Redla vinu odmítá. „Žádnou organizovanou zločineckou jsem nezaložil… Žádný dlouhodobý zločinecký plán neexistoval,“ prohlásil v září Redl. Přiznal se pouze k držení drog. Hrozí mu až 10 let odnětí svobody a peněžitý trest 5 milionů, Hlubučkovi hrozí 8 let za mřížemi a finanční sankce 2,5 milionu korun.
Video Michal Redl k soudu dorazil s úsměvem na tváři. (září 2025)Video se připravuje ...- Související
Témata:
Koho mmyslíš?