Zelenskyj s manželkou na návštěvě u Macronových: Líčil i „psychologický i fyzický tlak Moskvy“
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Do Paříže s ním přicestovala i manželka Olena.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X.
„Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
Psychologický i fyzický tlak
Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Macronem řekl, že prioritou Kyjeva v mírových jednáních je zachovat ukrajinskou suverenitu a získat silné bezpečnostní záruky. Spor o území je podle něj nejkomplikovanější záležitostí. Macron před novináři prohlásil, že pouze Ukrajina může rozhodovat o svém území v mírových jednáních s Ruskem.
Ukrajinský lídr dnes rovněž vyzval západní spojence k zajištění toho, aby Rusko nebylo odměněno za válku, kterou rozpoutalo. Moskva podle něj v poslední době stupňuje dronové a raketové útoky s cílem zlomit Ukrajince. Jedná se „nejen o psychologický, ale i fyzický tlak na naše obyvatelstvo,“ prohlásil Zelenskyj. Ukrajinský prezident doufá, že bude moci vést jednání s Trumpem poté, co Witkoffa v úterý přijme Putin.
Při setkání v Paříži se oba prezidenti spojili s Witkoffem, který o víkendu vyjednával s ukrajinským tajemníkem Rady národní bezpečnosti Rustemem Umerovem. Macron se Zelenským hovořili také s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Kromě toho mluvili podle Elysejského paláce s lídry Německa, Polska, Itálie, Norska, Finska, Dánska a Nizozemska a také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Italská premiérka Giorgia Meloniová po jednáních podle Reuters uvedla, že je důležité, aby se Evropa a Spojené státy shodly na tom, jak dosáhnout míru na Ukrajině.
Meloniová ocenila „konzistentně konstruktivní přístup“ Zelenského k mírovým jednáním a vyjádřila naději, že Rusko přispěje vlastním dílem k dosažení dohody.
Tlak na ruskou ekonomiku
Macron po schůzce se svým ukrajinským protějškem uvedl, že dopad sankcí uvalených na ruský energetický sektor v příštích týdnech vyvrcholí od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. „Myslím, že to mění situaci,“ prohlásil Macron s tím, že tlak na ruskou ekonomiku vzroste.
Podle AFP je Zelenskyj pod silným politickým a diplomatickým tlakem. Jeho návštěva proběhla v době, kdy se od minulého týdne odehrávají jednání o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Původně 28bodový plán, kritizovaný kvůli četným ústupkům Moskvě, byl při americko-ukrajinském jednání v Ženevě minulou neděli i na naléhání evropských spojenců Ukrajiny přepracován a zredukován na 19 bodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
