O Šarlotině příběhu jsme informovali již v září. Vystudovala pedagogiku, pracovala jako učitelka a své povolání brala jako poslání. Vychovávala dvě krásné děti. Pak ale přišla krutá rána. Po úporných bolestech jí lékaři diagnostikovali glioblastom. Průměrná doba přežití s touto nemocí je jen 12 až 18 měsíců.
Nečekaná ochota
Šarlota ale boj nevzdala a své anděly strážné, jak všem ochotným sama říká, našla v úplně cizích lidech. Její rodina založila sbírku na dobročinné platformě Donio, díky níž by si mohla dovolit nákladnou TTF terapii a strávit se svými dětmi co nejvíce času. Kromě štědrosti malých i větších dárců inspiroval příběh ženy z východních Čech také studenty gymnázia v Ústí nad Orlicí, jehož je Šarlota absolventkou.
Pomáháme, jak můžeme
Právě snaha a odhodlání mladých lidí, kteří si sami nemohou dovolit přispět výraznější částkou, může být dospělým skutečnou inspirací. Jedním ze současných studentů orlickoústeckého gymnázia, kteří se rozhodli aktivně zapojit do vybírání peněz pro Šarlotinu léčbu, je Eliška (18). Druhý ročník střední školy strávila ve Vietnamu a o svém zážitku následně uspořádala přednášku.
„Když jsem se o Šarlotině příběhu dozvěděla a zjistila, že chodila na náš gympl, rozhodla jsem se výtěžek z přednášky věnovat na její sbírku. Mám osobní zkušenost s onkologickým onemocněním v rodině a je pro mě důležité lidem pomáhat, když můžu. A tohle pro mě byla nejlepší možnost,“ vysvětlila svůj motiv Eliška, jíž se podařilo vybrat 6 000 korun. Částku, kterou by jinak sama věnovat nemohla.
Pohybem pro dobrou věc
Síly pak spojili také bývalí studenti školy a uspořádali benefiční dopoledne plné pohybových aktivit pro děti i dospělé. Jednou z lektorek pak byla také Viola (22), která maturovala v roce 2022. „Pro mě je cesta pomáhání pohybem ta nejlepší, co může být. Myslím si, že každý může pomoci něčím, co je mu blízké a co mu dává smysl. Už jen to, že vyvineme snahu, je obrovský krok a krok správným směrem,“ svěřila se.
Na otázku, co vede lidi jejího věku k pomoci ženě, kterou osobně neznají, odpovídá Viola bez zaváhání: „Já hlavně moc nechápu, co k tomu ty lidi naopak nevede. Když člověk může, tak proč by vlastně neměl pomoct? Když mám možnost, nedává smysl jenom pasivně sedět.“
Rekordní výdělek
„Naše akce vybrala neuvěřitelných třicet tisíc,“ říká Karolína, Šarlotina spolužačka z gymnázia, která celou akci organizovala. Zúčastnilo se na 70 dospělých a 40 dětí. „Šája byla z benefice nadšená a z vybrané částky moc překvapená, je vděčná za každou snahu, za každý příspěvek. Často se stává, že vůbec nemá slov,“ doplňuje Karolína.
Poslední možnost pomoci
I díky dalším podobným projektům se již podařilo vybrat neskutečných téměř 5 200 000 korun. „Všechny vás pečlivě sleduji, přečetla jsem všechny zprávy, ke kterým jsem se dostala. Několikrát se mi podlomila kolena,“ napsala Šarlota ke své sbírce. K částce 5 625 000 korun však vede ještě dlouhá cesta, právě tento objem peněz by byl schopen Šarlotě zaplatit léčbu na tři čtvrtě roku. Roční léčba pak vyjde na 7 500 000. Sbírka však už poběží jen posledních pár dní, končí 10. listopadu.
Každý den je dar
„Už ta částka, která se vybrala, je neuvěřitelná. Já ale věřím, že se sbírku povede dovést až do konce. I když Šáju osobně neznám, tak už jen z vyprávění jejích kamarádů jsem vycítila, jak milující a srdečná osoba to je,“ věří Viola.
„Léčba stojí neuvěřitelných 620 000 Kč měsíčně. Aby měla šanci fungovat, musí probíhat alespoň 12 měsíců – ideálně však co nejdéle,“ popisuje Šarlotina maminka Iveta Smetanová a dodává: „Vaším příspěvkem, byť malým, nedáváte jen peníze, ale hlavně čas. Protože každý den je dar. A pro Šarlotu a její děti je každý další den společně tím nejcennějším, co mohou mít.“
Lékařka o paliativní péči: Strašák i porozumění. Bára Holá
