Sebevraždu Břešťákova žena Klára spáchala 18. září po záchvatu epilepsie. Ivan, který sám trpí maniodepresí, poté skončil v péči bohnických lékařů a zůstává v ní dodnes. A pořád také neví, co je v dopise, který mu Klára na rozloučenou adresovala. „Snad nemusím říkat, jak bolestné to pro mne je,“ řekl Blesku.
Nespí, trpí
Od chvíle, kdy Klára sama ukončila svůj život, se Ivan pořádně nevyspal. „Je to velice těžké. Policie mi pouze řekla, že je dopis určený výhradně mně. Jenže mi ho dosud nedala, nechápu proč...“ zoufá si. „Jako novinář a televizní reportér jsem se dvacet sedm let zabýval kriminalitou a s policisty jsem byl takřka denně v kontaktu, ale o tomhle jsem nikdy neslyšel,“ kroutí hlavou. Břešťák by pochopitelně chtěl vědět, co přimělo jeho lásku k tak zoufalému činu.
Sám poté dostal panickou ataku a připouští, že nebýt odborné lékařské pomoci, sáhl by si na život taky! „Moc mi pomáhají, ale už nemám síly,“ přiznává novinář.
Bolestné čekání
Nedokáže myslet na nic jiného než na obsah dopisu na rozloučenou, chce číst poslední slova své Klárky. „Řekli mi, že je docela možné, že dostanu dopis až při notářském vyřizování pozůstalosti. Což může být za měsíc, za dva, ale taky třeba za půl roku. Jsem na dně,“ lomí Břešťák rukama.
Policie zachránila ženu, která chtěla skočit z 50m vysokého komínu. PČR
Každý nový den je pro něj hotové peklo. Chtěl by také dostat zpátky manželčin mobil, kde bylo mnoho společných fotek, například z dovolené v Egyptě. „Poslední, co mi po ní zůstalo,“ dodává hořce Břešťák, který zatím ale nemá zpět ani náhradní klíče od bytu.
Policejní rutina
Podle běžné policejní praxe se v podobných případech napřed pod dohledem státního zástupce musí vyloučit vražda. Pak se teprve řeší sebevražda. „Ale já nemám vůbec žádné zprávy o průběhu vyšetřování, a to je hrozné,“ stěžuje si Ivan, který už dostal minulý víkend propustku, a tak šel alespoň s přáteli vyklízet byt. Ale on chce pochopitelně hlavně znát poslední Klářina slova.
