Zelenskyj dohodl obchod: Ukrajina koupí až 150 gripenů od Švédska
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, oznámil dnes po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu švédský premiér Ulf Kristersson. Informují o tom agentury Reuters a AFP., podle kterých jde zatím jen o předběžnou dohodu.
Kristersson na tiskové konferenci řekl, že Švédsko a Ukrajina podepsaly dohodu o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nově vyrobených gripenů v nejmodernější verzi E. Zelenskyj se švédským premiérem dnes společně navštívili továrnu firmy Saab, která gripeny vyrábí.
„Jsme si plně vědomi, že je před námi dlouhá cesta,“ řekl Kristersson. „Ale od teď jsme odhodláni prozkoumat všechny možnosti, jak v budoucnu dodat Ukrajině velké množství stíhaček gripen,“ dodal.
Prezident Zelenskyj podle svých slov očekává, že budoucí smlouva se Švédskem Kyjevu umožní získat nejméně 100 gripenů. Uvedl také, že Ukrajina má zájem na společné výrobě dronů se švédskou firmou Saab.
O možnosti dodávek gripenů na Ukrajinu se uvažovalo už dříve, ale loni v květnu Švédsko tyto plány pozastavilo, podle ministra obrany Pala Jonsona proto, že Ukrajina se tehdy soustředila na práci s americkými letouny F-16, které mohla získat okamžitě. Moderní západní stíhačky země, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, využívá k obraně proti každodenním ruským vzdušným útokům.
Agentura Reuters dnes napsala, že ukrajinští piloti už byli ve Švédsku, aby si gripeny vyzkoušeli.
Letouny JAS-39 Gripen jsou v provozu od roku 1996 a firma Saab jich dosud vyrobila přibližně 280. Švédská vláda si podle Reuters objednala 60 gripenů verze E a firma Saab zvyšuje kapacitu v Linköpingu ve snaze vyrábět během několika let 20 až 30 těchto letadel ročně. Saab vyrábí gripeny také v Brazílii. Gripeny nyní využívá také české letectvo a na začátku září ministerstvo obrany prodloužilo jejich pronájem do roku 2035, kdy by je měly na českém nebi nahradit americké stroje F-35.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Americká administrativa zrušila klíčové omezení týkající se používání některých raket dlouhého doletu Ukrajinou dodaných západními spojenci, což Kyjevu umožňuje eskalovat útoky na cíle v Rusku a zvyšovat tlak na Kreml, informoval Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Ukrajina v úterý použila britskou řízenou střelu Storm Shadow k útoku na chemický závod v Brjansku, což ukrajinský generální štáb označil za „úspěšný zásah“, který pronikl ruskou protivzdušnou obranou. Americké povolení k použití rakety v Rusku následuje po nedávném převodu pravomocí k podpoře takových útoků z ministra Pentagonu Peta Hegsetha na velitele NATO v Evropě Alexuse Grinkeviche, píše WSJ.
Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
„S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku,“ uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.
