Jak Putinovo Rusko ohrožuje země NATO: Kyberútoky výrazně stouply! Co je nejčastější terč?
Ruské kybernetické útoky v posledním roce nabraly na intenzitě, proti členským státům NATO jich bylo namířeno o 25 % více než loni, uvedla zpráva společnosti Microsoft.
Devět z deseti zemí nejvíce postižených kybernetickými aktivitami Ruské federace je členy Severoatlantické aliance, uvádí podle serveru The Guardian společnost Microsoft.
Nejčastějším terčem ruských hackerů byly Spojené státy, na které připadlo 20 % všech útoků, následované Spojeným královstvím s 12 % a Ukrajinou s 11 %. Společnost Microsoft odmítla poskytnout přesné podrobnosti o nepřátelských akcích, ale prozradila, že nejčastěji byly mířeny proti státní správě, výzkumným a akademickým institucím, think tankům a nevládním organizacím.
Bývalá šéfka britské domácí zpravodajské služby MI5 minulý měsíc varovala, že „Spojené království již kvůli intenzitě kybernetických útoků a dalších nepřátelských aktivit může být ve válce s Ruskem“. „Jde o jiný druh války, ale kybernetické útoky, sabotáže a zpravodajská činnost nabraly na rozsahu a intenzitě,“ uvedla Eliza Manningham-Bullerová.
Rusko podle výroční zprávy Microsoftu o digitální obraně k dosažení svých cílů využívá velmi aktivní komunitu kyberzločinců v zemi. Ruská kyberkriminalita je nejčastěji spojována s útoky ransomwarem, které ochromily podniky a veřejné orgány po celém světě.
Jamie MacColl, vedoucí výzkumný pracovník think tanku Royal United Services Institute (Rusi), řekl: „Vzhledem k obecnému nárůstu skrytých a někdy i otevřených akcí Ruska proti členským státům NATO v posledních 12 měsících to není překvapivé. Způsob, jakým státy postupují v rámci kybernetických operací, odráží jejich širší přístup k řízení státu. Je logické, že tyto útoky přibývají,“ uvedl Jamie MacColl, vedoucí výzkumný pracovník think tanku Royal United Services Institute.
„Otázky volebního práva jsou velmi složité i v době míru na Ukrajině, nebyly rychle ani snadno vyřešeny. Takže nyní jsou tyto otázky ještě složitější, protože existuje mnohem více výzev,“ řekl šéf ukrajinské ústřední volební komise Oleh Didenko.
Ukrajina bude čelit obrovským výzvám při organizaci prvních voleb od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022, protože její infrastruktura je zničena a miliony lidí byly vysídleny. Hlasování proto nelze uspěchat, uvedl s tím, že aktualizace seznamu voličů a řádná příprava zabere mnoho času.
Příměří a bezpečné podmínky pro voliče jsou předpokladem jakýchkoliv voleb, uvedl Didenko. Kromě toho Ukrajina čelí řadě dalších problémů: miliony jejích občanů jsou v zahraničí nebo na frontě, infrastruktura byla zničena a seznam voličů nereflektuje migrační změny, dodal.
„My nerozhodujeme o letadlech, rozhoduje armáda a armáda rozhodla, že letadla potřebuje,“ komentoval premiér Andrej Babiš rozhodnutí neprodat Ukrajině čtyři L-159. Životnost letadel podle něj sahá za rok 2040.
Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev tento týden odcestuje do švýcarského Davosu, kde se setká s americkou delegací na okraj Světového ekonomického fóra (WEF). Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje obeznámené se záležitostí.
Ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov v neděli uvedl, že rozhovory s americkými činiteli o ukončení rusko-ukrajinské války, kterou zahájil Putin svým rozkazem invaze do sousední země, budou tento týden pokračovat na WEF.
Americký prezident Donald Trump se letošního výročního setkání zúčastní osobně, doprovázet jej bude početná americká delegace.
