Bývalý starosta Chersonu o ruském mučení: Zhubl 25 kilogramů, čelil „nepřetržitému“ násilí
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mylolajenko strávil v ruském zajetí více než tři roky. Své děsivé zážitky nyní – po propuštění v srpnu letošního roku – popsal Svobodné Evropě. „Bití, výslechy, ponižování – nepřetržitě,“ vzpomínal. „Stojíte, řeknou vám, ať si ruce položíte proti zdi, položíte si ruce proti zdi a oni vám ruce přetáhnout obuškem. Nemůžete ani jíst, jsou oteklé. A pak… bijí do chodidel, takže se nedá chodit.“
Volodomyr Mykolajenko, bývalý starosta ukrajinského města Cherson, strávil více než tři roky v ruském zajetí.
V dubnu 2022 byl násilím odveden ruskými agenty a zmizel do té doby, než Kyjev potvrdil jeho propuštění, které se uskutečnilo 24. srpna letošního roku na Den nezávislosti Ukrajiny.
Nyní je mu 65 let a je hubený, slabý a zotavuje se, ale jeho duch je nezlomný. Na svobodu si stále ještě zvyká. „Roky jsem neviděl nic jiného než mříže a beton,“ řekl Svobodné Evropě v Kyjevě týdny po svém propuštění. „První věc, které jsem si všiml, byla zeleň, naše rozkvetlé stromy. Za tento dar jsem vděčný.“
Mykolajenko v zajetí zhubl 25 kilogramů, ale nyní už hovoří o tom, že se vrátí zpátky do práce, buď chce pomoct s přestavbou Chersonu, nebo přispět ke snahám dostat domů další ukrajinské vězně.
Ze starosty obráncem
Když Rusko zahájilo invazi 24. února 2022, Mykolajenko měl 62. Dlouho pracoval jako politik, byl městským radním a starostou Chersonu mezi lety 2014-2020. Rozhodl se zapsat do Sil územní obrany Ukrajiny, než aby zůstal stranou.
Vzpomínal, jak mu byly předány zbraně nedaleko Naddniprjanske u Antonivského mostu, což je životně důležitý přechod přes řeku Dněpr, který spojuje Cherson s východním břehem řeky. Ruské dělostřelectvo ostřelovalo přístupy k městu.
Ukrajinci opětovali palbu a snažili se zhatit ruské plány a dokonce možná i poškodit most. „K mému překvapení,“ řekl Mykolajenko. „Ani jeden most v Chersonském regionu nebyl zničen…“
K jediné výjimce došlo dále na východě, když 23letý voják Vitalij Skakun odpálil most u obce Heničesk za cenu vlastního života, aby zpomalil ruskou kolonu.
I přes ukrajinský odpor se ruským ozbrojeným silám dařilo postupovat rychle kupředu. „Přišli velmi rychle. Vypadalo to, jako by pro ně byla cesta vyklizená, chyběl jenom červený koberec,“ popisoval Mykolajenko. Do dnešního dne věří, že jim pomohli kolaboranti.
Přišli si pro něj ozbrojení muži
V dubnu, kdy ruští vojáci stále kontrolovali město a Ukrajinci zuřivě demonstrovali, byl Mykolajenko zapleten do něčeho, co nazval „pastí“. Muž, který tvrdil, že je ze Sil územní obrany Ukrajiny, mu sdělil, že má citlivé informace, které musí být předány ukrajinským autoritám, takže Mykolajenko souhlasil, že se s ním setká na domluveném místě.
„Auto přijelo plnou rychlostí,“ řekl. „Ozbrojenci mě naložili do zavazadlového prostoru a odjeli se mnou na policejní stanici, ze které se stala mučírna.“
Po jeho okamžitém zadržení v Chersonu byl Mykolajenko přepraven do Sevastopolu na Ruskem okupovaném poloostrově Krym, poté do města Borisoglebsk ve Voroněžské oblasti, kde strávil pět měsíců. Nakonec ho poslali do trestní kolonie do osady Pakino ve Vladimirské oblasti přibližně 200 kilometrů od Moskvy v říjnu 2022 a zde zůstal až do svého osvobození.
Vypověděl, že podmínky v zařízení byly brutální a jeho čas v zajetí byl poznamenán nekonečným fyzickým a psychickým týráním.
„Bití, výslechy, ponižování – nepřetržitě,“ vzpomínal. „Stojíte, řeknou vám, ať si ruce položíte proti zdi, položíte si ruce proti zdi a oni vám ruce přetáhnout obuškem. Nemůžete ani jíst, jsou oteklé. A pak… bijí do chodidel, takže se nedá chodit.“
„Jednou jsem toho měl plné zuby a řekl jsem něco ruskému vojákovi, a tak mě pokaždé udeřil dřevěným kladívkem do hlavy. Byl plný vzteku a pak mi po těle kroužil elektrickým paralyzérem. A křičel, víte, jako by z toho měl nějaké sexuální potěšení.“
Sužován hladem
Není divu, že Mykolajenko v zajetí zhubl tolik kilogramů, neboť on i jeho spoluzajatci neustále hladověli. „K obědu byla nevábná břečka,“ řekl. „Jednou jsem měl štěstí: spadlo mi do misky sedm zrníček ječmene. ‚Jsi šampión,‘ žertovali. ‚Druhý chod‘ byly vařené bramborové slupky. Kousek chleba, to pomáhalo neumřít hlady.“
Během vzácných „procházkách“ na dvoře Mykolajenko a jeho spoluzajatci sbírali kopřivy, které průstaly skrz chodník. „Jedli jsme je, abychom měli alespoň nějaké vitamíny,“ komentoval.
Kdekoli byl zrovna zadržován, věznitelé ho nutili do spolupráce s Ruskem, ale dokázal odolat jejich násilným návrhům. Jiní neměli takové štěstí. „Bohužel některé to zlomilo,“ řekl tiše. „Podřezali si zápěstí, krky, pověsili se… Někteří byli tak zlomení, že se pomočovali. Nedokázali to unést.“
Za zajetí se vrátil až napodruhé
Přestože se jeho jméno objevilo na seznamu vězňů určených k výměně již na jaře 2022, trvalo to více než tři roky, než byl konečně propuštěn.
Jednou, jak popisoval, byl jen „krok od svobody“, už byl převlečený a připravený na přesun, než uviděl jiného vězně – mladého a vážně nemocného muže, který začínal šílet. Mykolajenko odmítl odejít, naléhal na své věznitele, aby nechali jít tohoto mladého muže místo něj.
Když se konečně dostal letos na svobodu, zavolal nejdříve své dceři, která slouží v Ozbrojených silách Ukrajiny. Díky tomu zjistil, že jeho matka je stále naživu a oslaví 91. narozeniny. „Mami, moc tě miluji,“ řekl jí, když spolu konečně hovořili.
Cherson Ukrajina získala zpátky v listopadu 2022, ale město je poškozeno. Domov matky Mykolajenka je zničený a jeho vlastní byt je také poškozen. Nicméně jeho rodina nikdy neopustila město. Během zajetí s nimi nebyl v kontaktu a netušil, zda jsou stále naživu.
Nyní by se chtěl do Chersonu vrátit a pomoct znovu město vybudovat, nebo pomoci s vracením vězňů zpátky do vlasti. „Každý den se necítím dobře kvůli tomu, že lidi jsou pořád tam a já jsem na svobodě,“ zalitoval.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 ve společném prohlášení uvedli, že jejich země navyšují ekonomické náklady, kterým musí čelit Rusko kvůli své pokračující válce proti Ukrajině. Odsoudili také útoky na ukrajinskou energetiku a uvedli, že současná frontová linie má představovat začátek pro jednání o míru.
Podle ministrů Spojených států, Kanady, Británie, Německa, Francie, Itálie a Japonska je naléhavé vyhlásit na Ukrajině příměří. „Souhlasíme s tím, že současná frontová linie by měla být počátečním bodem pro jednání,“ stojí v prohlášení. Země také vyjadřují podporu Ukrajině a odsuzují ruské útoky na její energetickou soustavu.
O dobytí Pokrovska ruskými jednotkami, ani o obklíčení ukrajinských sil v tomto východoukrajinském městě nemůže být řeč, ujistil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj po inspekci tohoto úseku fronty na východě Ukrajiny a poradě s veliteli. Generál na sociální síti napsal, že boj pokračuje.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
