Zestátnit ČEZ za 250 miliard? „Nedává to smysl,“ míní Vlček. Havlíček se v ČT střetl s ministry

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, zbytek mají soukromí akcionáři.

Stát musí podle Havlíčka plně kontrolovat klíčovou energetickou firmu v zemi, a to kvůli investicím do jádra a plynu a udržení stabilních cen energií.Současná akcionářská struktura tyto plány podle Havlíčka komplikuje, protože minoritní akcionáři mají zájem na vysokých cenách energie pro vyšší zisky společnosti.

Havlíček upozornil, že výkup zbývajících zhruba 30 procent akcií ČEZ od minoritních akcionářů by trval rok, možná rok a půl. „Počítejme rok až rok a půl, myslím si, že rychleji se to zvládnout nedá, ale my už budeme mít připravený model, jakým způsobem by ten výkup probíhal,“ řekl Havlíček. Podle něj by akcie vykupovala přímo společnost ČEZ z vlastního zisku.

„Otázka je, jak se bude pohybovat cena akcií. Teď se pohybuje kolem 1300 korun, tak by to znamenalo - a teď to fakt berte zaokrouhleně - někde na úrovni 250 miliard korun. ČEZ by si vykoupil ten podíl a v tu chvíli by stát ovládal 100 procent společnosti,“ líčil Havlíček.

Tučné výdělky vedení ČEZ: Přilepšili si o 60 milionů! Kolik získal ředitel Beneš?

Vlček: Nonsens. Ten plán má chybná místa

Ministr Vlček upozornil, že výkup akcií od minoritních akcionářů by měl důsledky pro zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože firma by nevyplácela dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ zdůraznil.

Havlíčkem předestřený plán Vlček odmítl. „On je z mého pohledu nesmyslný z několika hledisek,“ uvedl ministr. „Rating ČEZu to výrazně pošle ke dnu,“ míní Vlček.

„Budou vám chybět prostředky ve státním rozpočtu, protože když ČEZ bude využívat své prostředky na výkupy akcionářů, tak je to logicky i ve vztahu k tomu vašemu bilionovému plánu je to další chybné místo toho plánu. ČEZ má zhruba 450miliardový investiční plán. Je to investiční plán, který je nutný pro českou energetiku (...) Jsou to zdroje, které v té energetice investičně budou chybět. Je to nonsens, já tomu nerozumím. Je to populistický plán, který bude mít negativní dopad do státního rozpočtu a plán který ohrozí investice v energetice, kterou česká energetika nutně potřebuje,“ uvedl Vlček.

O odkupu akcií od minotirtních akcionářů přitom v roce 2024 promluvil i vicepremiér a šéf STAN Vít Rakušan. A to dosti překvapivě. Následně však svá slova korigoval.  

Kupka: Chyméra kolem ČEZu

Se znárodněním ČEZ nesouhlasil ani ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Nevidím v tom dobrou perspektivu pro českou energetiku,“ řekl. Podle něj by dávalo větší smysl, kdyby ČEZ zisk investoval do nových energetických zdrojů v čele s jadernými bloky, do modulárních reaktorů, akumulace energie a dalších nových energetických prvků.

Proč i v koalici Spolu dřív o zestátnění ČEZ mluvili? „Řešili jsme výkyv energetické krize, hledali jsme spolu s odborníky, jak si s ním poradit nejlíp. V okamžiku, kdy sledujeme zároveň současné tržní prostředí i v energetice, je chyméra, že v okamžiku, kdy ČEZ bude státní, tak si bude moct dělat, co bude chtít. Jistě nebude moct. A navíc to bude moct způsobit to, co známe u některých zestátněných podniků, kde je menší tlak na management, kde ta konkurence a schopnost rychle investovat, pružně investovat se v tuhle chvíli ztrácí,“ varoval Kupka.

SPD je pro výkup akcií

Zestátnění ČEZ by podpořilo také opoziční hnutí SPD. Podle místopředsedy strany Radima Fialy by bylo nutné tento krok udělat co nejrychleji, protože s přibývajícím časem se bude výkup prodražovat.

Stát nedávno odkoupil od ČEZ majoritní podíl v její dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II, která má na starosti výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Za 80procentní podíl zaplatí 3,6 miliardy korun. Zbylý pětinový podíl dál drží ČEZ.