Strava, léky a ubytování za stovky tisíc měsíčně. Proč migranty přehodili na „pečovatelák“?
Přestože Správa uprchlických zařízení (SUZ) disponuje armádou svých lidí a provozuje zařízení pro migranty, o některé klienty se vlastními silami postarat nedokáže. Péči o staré a nemocné cizince proto musí zajišťovat soukromá organizace.
Měsíc co měsíc zajišťuje obecně prospěšná společnost ve svém Domově Důstojnost na Frýdecko–Místecku péči o vybrané cizince. Jak zjistil Blesk v registru smluv, spolupráce mezi SUZ, objednavatelem služeb a společností započala v roce 2018. Po několikaleté pauze pak byla začátkem loňského roku obnovena. A taková péče stojí nemalé peníze – za dobu trvání spolupráce už správa zaplatila přes 3,5 milionu korun.
Pětice klientů
Například za péči na srpen pro pět osob SUZ zaplatila 269 tisíc korun. Také v předchozích měsících se jednalo o podobné částky. „Jsou to žadatelé o azyl, kteří vyžadují stálou péči, kterou my jim nejsme schopni zajistit,“ řekl Blesku mluvčí SUZ Jan Piroch. Podle Pirocha jde o staré lidi, ale také onkologické pacienty, kterým se v průběhu vyřizování žádostí o azyl nemoc ještě zhoršila. Jejich národnost sdělit odmítl. S odvoláním na lékařské tajemství a ochranu osobních údajů ji nespecifikoval ani Dalibor Mitrenga, ředitel obecně prospěšné společnosti Důstojnost.
Standardní ceny
„Uvádíme však, že se jedná o klienty vyžadující nepřetržitou 24hodinovou péči,“ napsal Blesku. A jak vysvětluje postupný nárůst plateb za klienty? Ještě před sedmi lety SUZ hradila Domovu Důstojnost kolem 70 tisíc korun. „Zvýšení úhrady souvisí především s nárůstem počtu klientů, o které v našem zařízení pečujeme. V roce 2018 jsme poskytovali péči jednomu klientovi, aktuálně jde o pět osob,“ dodal Mitrenga. Podle mluvčího Pirocha cena za služby v domově odpovídá cenám, které by v takovémto zařízení hradil i český občan.
Na co mají nárok?
Jak to vlastně cizinci, kteří u nás nemohou či nechtějí pracovat, mají se zajištěním lékařské péče? V případě občanů EU úhradu za péči hradí jejich zdravotní pojišťovny, případně české. „Úhrada péče poskytnuté ekonomicky neaktivním osobám ze třetích států se odvíjí od jejich pobytového oprávnění na území ČR. Některé tyto osoby jsou účastny českého systému veřejného zdravotního pojištění (např. držitelé dočasné ochrany, osoby, jimž byl udělen azyl, nebo doplňková ochrana), ostatní mají buď komerční zdravotní pojištění, které je podmínkou legálního dlouhodobého pobytu v ČR, případně se jedná o další skupiny osob, kterým je péče hrazena z prostředků ministerstva vnitra,“ vysvětlil Blesku Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Co SUZ objednává u Důstojnosti?
- ubytování
- stravu
- sociální péči
- speciální pokoje
- doplatky za léky, pedikúru, hygienické potřeby
Přesně totéž jsem zažil v roce 2015 na maďarských hranicích, odkud jsme čmoudy vozili do Linze. Dlouhé stoly, ca 50 m, na nich všechno. Dvojité chleby s něčím uprostřed, to NĚCO nebylo vidět, chleby byly v alobalech. Různá kosmetika, oblečení, prostě všechno. Čmoudi šli kolem těch stolů, brali si, co chtěli, rozbalili chleba, oušku do něj a chleba letěl na zem. Všude byly odpadkáče s igelitovými pytly. Nikdo z nich se neobtěžoval to hodit aspoň do kýbla. Docela foukali, takže na všech polích okolo se válely alobaly a veškerý další obalový materiál. Prostě hnus, hnus! Takhle si oni vážili pomoci. Ale my, kteří jsme tam byli 24 hodin, my jsme nedostali ani to pověstný Ň. Až nás pozvali rakouští policajti, kteří tam měli polní kuchyni s gulášem. Hlavně, že nám firma zakázala se o čmoudech bavit a když, tak jedině POZITIVNĚ. Děs a hrůza. Až jsem si říkal, kde že to jsem, že nesmím vyjádřit svůj názor a musím se tvářit, že je vše OK.