Putin přiletí za Trumpem jednat o Ukrajině. A co pak? 6 možných scénářů vývoje

Je nepravděpodobné, že by ruský prezident souhlasil s bezpodmínečným příměřím na stávajících frontových liniích. Právě takovou nabídku mu už Západ s ukrajinským souhlasem učinil v květnu, dokonce podpořenou hrozbou sankcí. Kreml odmítl – a prošlo mu to. Hrozba sankcí se nenaplnila, místo toho dal Trump přednost diplomatickým jednáním v Istanbulu, jež nikam nevedla. Výsledkem byly jen výměny vězňů a mrtvých, na jakých se Ukrajina s Ruskem dokázaly dříve dohodnout i tak. Omezený klid zbraní také nepřinesl výrazný pokrok.

Rusům se teď na frontě daří, Putin se nebude chtít připravit o další územní zisky – věří, že relativně brzy může dobýt Pokrovsk, Kupjansk nebo Kosťantynivku. „Přinejmenším do října bude Putin chtít dál bojovat, neboť vyhrává,“ konstatuje Nick Paton Walsh, vrchní dopisovatel CNN pro mezinárodněbezpečnostní otázky. S podzimem přijdou srážky a „rasputica“ – rozblácená krajina takřka znemožní pozemní operace, následují mrazy.

„Jednání by mohla vést k dohodě o dalších jednáních v budoucnu, která by zpečetila ruské zisky s příchodem zimy, kdy se kolem října vojensky i doslova zmrazí frontové linie,“ píše v analýze Walsh. „Putin by do té doby mohl obsadit města na východě Ukrajiny, což by mu poskytlo pevnou pozici, na které by mohl přečkat zimu a přeskupit síly. Rusko pak může v roce 2026 znovu bojovat nebo využít diplomacii k tomu, aby tyto zisky učinilo trvalými.“

Právě o odkládání skutečných řešení Kremlu jde. O míru s Ukrajinou Rusové jednali už po pár týdnech od zahájení plnohodnotné invaze, i Vladimir Putin připouští možnost osobní schůzky s Volodymyrem Zelenským – vždy ale zmíní takové podmínky a předpoklady, které taková jednání de facto vylučují.

USA spojencem Ruska? 17 případů, kdy Trump šel na ruku Putinovi

Tento scénář by předpokládal, že americká a evropská pomoc Kyjevu pomůže udržet frontovou linii jen s minimálními ústupky. Rusko hraje o čas, dopad mezinárodních sankcí jeho ekonomika pociťuje, ale zatím stále ne dost na to, aby zvrátily invazi. Aktuálně například Donald Trump vyhrožuje Indii, aby přestala odebírat zlevněnou ropu z Ruska. To má problém shánět odběratele svých nerostných surovin, a tedy finance na válku.

„Větším způsobem markantněji tlačit nejen na samotné Rusko, ale taky na jeho nejbližší spojence, zejména Čínu, to může opravdu přispět k tomu, aby si Rusové řekli: ‚Hele, tohle nedáme, protože bychom to finančně neutáhli‘,“ uvedl pro Blesk analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. „Třeba první světová válka neskončila na frontové linii, ale v selhání ekonomické mašinérie, po které následoval kolaps společenské podpory.“

Experti o Trumpových sankcích: USA musí projevit víc síly, Putin jen tak neustoupí

To je asi nejoptimističtější scénář, v jaký může doufat Ukrajina i Evropa. V té už se rýsují plány na následné nasazení sil pro udržení míru a bezpečnostní záruky. Desetitisíce vojáků z evropských zemí NATO by mohly přímo na Ukrajině poskytovat logistickou i zpravodajskou podporu a představovat odstrašení, aby to Moskva nezkusila znovu.

Donald Trump soustavně hlásá, jak si s Vladimirem Putinem rozumí, jen v posledních týdnech připouštěl, že ho štve, kterak Rusko stále nepřestává bombardovat civilní cíle. Je možné, že ho na osobní schůzce ruský protějšek opět získá na svou stranu a Bílý dům opět odvrátí tvář od podpory Ukrajiny.

„Podmínky pátečního summitu jsou pro Moskvu ohromně příznivé,“ konstatuje Walsh v analýze CNN. „Je těžké si představit, jak by z bilaterálních jednání mohla vzejít dohoda, která by Ukrajinu nezničila.“ Trump může Kyjevu rovnou dát nějaké ultimátum, ať akceptuje mírový návrh z Moskvy, jakkoli nevýhodný, sic opět stopne dodávky amerických zbraní i jakékoli jiné asistence.

Putin se navíc Trumpa snaží získat i na jiná lákadla než jen otázky Ukrajiny. Delší dobu hovoří o možném společném rozvoji Arktidy, v praxi by zřejmě šlo o americké investice do ropy a plynu na Sibiři, které v posledních letech ustaly. Že se summit chystá právě na Aljašce, je toho symbolem. Válka na Ukrajině by však Trumpovi byznys s Ruskem komplikovala, může se tak snažit ji ukončit co nejrychleji, na úkor nějaké férovosti. Naznačují to i čerstvá Trumpova slova: „Myslím si, že klíčovými prvky jakéhokoli ukončení války budou územní otázky.“ Hovořil o teritoriálních ústupcích i ze strany Ruska, ovšem po jeho území Ukrajina netouží.

„Tlak na Zelenského, aby souhlasil s jakýmikoli podmínkami, které Putin a Trump předloží, bude obrovský – ale může být zmírněn rozumnou evropskou diplomacií,“ věří Sam Greene, politolog zaměřený na Rusko na Londýnské univerzitě. „Putin bude téměř jistě usilovat o omezení dodávek evropských zbraní na Ukrajinu a investic do ukrajinské obranné výroby. Pokud s tím Trump bude souhlasit, má Evropa příležitost se vzepřít. V konečném důsledku jde o bezpečnost Evropy,“ napsal na sociální síti Bluesky.

Moskva může zopakovat špatnou zkušenost z Afghánistánu, kde v 80. letech vleklou válkou udržovala loutkovou komunistickou vládu – jen aby se sovětská vojska s potupou roku 1989 zase stáhla. Fiasko přispělo k oslabení komunistického režimu v SSSR, podobná situace kvůli Ukrajině by byla ještě znatelnější – „speciální vojenská operace“ totiž Rusko stojí daleko víc lidských i ekonomických zdrojů a odehrává se podstatně blíž.

„V tomto scénáři by Kreml mohl čelit situaci, kdy se jeho odpor vůči banálním nepříjemnostem reality a ekonomickým těžkostem vlastního lidu stane toxickým,“ analyzuje CNN a připomíná předloňskou vzpouru oligarchy a šéfa žoldnéřské armády wagnerovců Jevgenije Prigožina. „Putin je na povrchu silný, dokud se nezačne jevit křehce,

Vladimir Putin a Trumpovi, Helsinki, 16. 7. 2018 | Kreml

Vladimir Putin a Trumpovi, Helsinki, 16. 7. 2018 | Kreml

a pak může být odhalen jako kriticky slabý. To se již stalo jak expanzivnímu Sovětskému svazu, tak přímo Putinovi,“

Tanky T-55 zanechané ustupujícími Sověty u Bagrámu (2002) | Pentagon

Ve výčtu nemůžeme ignorovat možnost, že zemře Vladimir Putin (72); mnozí doufají, že jsou pravdivé zvěsti o jeho vážných chorobách – rakovině štítné žlázy, Parkinsonu aj. Jiné zúčastněné země by své lídry nahradily zřejmě bez větších změn zahraniční politiky, v Rusku se však moc jasně soustředí v Putinových rukách.

„Někteří analytici tvrdí, že by v případě Putinova skonu mohl na jeho místo přijít někdo nový, a třeba ještě horší. Já si to ale nemyslím. Rusko si posledních dvacet let budovalo silný kult osobnosti Vladimira Putina, a kdyby tam nebyl, tak ta země a její mocenský aparát dostane takový otřes, který by omezil jeho vnější expanzi,“ komentoval pro Blesk analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Zároveň s tím jsou ale spojené obavy, že destabilizace Ruska, země s jaderným arzenálem, nemusí být tou nejbezpečnější cestou k míru na Ukrajině.“