Dokázal jet desetkát za rok k moři, nebo trávit léto na Okoři u kamarádky Sidonie. A v posledních letech se vehementně bránil cokoli vlastnit. „Jsou to jenom starosti, nechci,“ říkal český Belmondo. Měl duši hráče, moc rád zkusil ruletu nebo jiný hazard. Bavil se tím. Dával přednost nájemním bytům, hlavně když byly blízko Staroměstského náměstí. „Kvůli metru,“ říkával herec, který se nejspíše nikdy podzemní dopravou nesvezl.
Při stěhování z Okoře do bytu v Pařížské ulici před 11 lety třídil Krampol věci poprvé, po třech letech při přesunu do Žatecké je přebral ještě více. „Hrůza, co člověk nashromáždí,“ křižoval se nad horami předmětů. Při poslední akci Škatulata, hejbejte se! šel do garsonky v domově seniorů, a stěhování už nechal na přátelích. Na víc neměl síly. Zůstalo mu pár obrázků, fotek, které měly hodnotu vzpomínek, kožená bunda i prsten a náramek, které nesundával z ruky.
Peníze za role
Jediné, co stojí za řeč, jsou tantiémy. Tedy podíly na zisku z použití uměleckých děl. Jirka toho natočil požehnaně. Například v televizi právě běží Malý pitaval z velkého města. Kdo na ně ale může mít nárok? Dva první syny nechal Jiří nezrušitelně osvojit dalšími manželi svých ex manželek. Tomáš ani Jirka to tedy nejsou. Další dva synové, které postupně vyženil, Martin a Petr, dostali od herce jeho příjmení Krampol, ale to bylo vše. Na žebříček dědiců nepatří. Vše bude nakonec v rukou notáře. Může se tedy klidně stát, že dědictví po Krampolovi nakonec propadne státu.
Co na to notář? Bývalky mají smůlu!
Rozvedené manželky mají podle zákona v případě smrti bývalého partnera smůlu. „Bývalé manželky zůstavitele nefigurují v okruhu dědiců, pokud nejsou uvedeny v závěti,“ říká Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. A nic na tom nemění, že jiné blízké příbuzné zemřelý neměl. „V případě, že zemřelý nemá dědice v žádné ze šesti dědických tříd a nepořídil závěť, odúmrť propadá státu,“ vysvětluje. V šesté dědické třídě už můžou dokonce dědit i prasynovci a praneteře, tety a strýcové nebo bratranci a sestřenice zemřelého.
Osvojení ruší nároky
Bez nároku na dědictví jsou i děti zemřelého, v případě, že si je osvojil někdo jiný. „Pokud si potomka po rozvodu jeho rodičů osvojí nový manžel/manželka nyní již bývalého partnera, tento potomek nemá nárok na svůj dědický podíl po zemřelém biologickém rodiči,“ dodává šéf notářů.
Notáře přidělí soud
O smrti člověka se úředně nejprve dozví matrika. Teprve pak je na řadě notář. Toho si nikdo nemůže sám vybrat, přiděluje ho soud podle rozpisu. „Po oznámení úmrtí matrikou přidělí soud notáři projednání pozůstalostního řízení,“ potvrzuje Mgr. Neubauer. Podle něj notář jako soudní komisař zve na úvodní schůzku obvykle vypravitele pohřbu. Od něj čerpá informace o zemřelém, stejně jako z veřejných rejstříků.
