Liz Mitchell, hvězdná zpěvačka, hvězda Boney M. Vítejte na Benátské. Máte ráda festivaly, jejich atmosféru?
„Ano, mám. Obvykle je dělám každý rok někde na světě. Když to není tady, je to někde jinde.“
V České republice nejste poprvé. Vzpomínáte si na první návštěvu a dojem z Prahy?
„Můj bože, to bylo ještě před vaším narozením! Já tu byla v roce 1977. Tehdy byl jiný režim, ale lidé byli stále krásní.“
Vím, že máte zvláštní vztah k několika českým umělcům. Natočila jste album s českým symfonickým orchestrem. Proč jste si vybrala je?
„Protože v té době jsem sem často jezdila a měli jsme dobrý vztah. Chtěli jsme pokračovat, chtěli přijet do Anglie a udělat toho víc. Ale víte, práce mě zavedla jinam a nakonec jsme se k tomu druhému projektu nedostali. Pravděpodobně to ještě uděláme.“
Liz Mitchell z Boney M. to rozpálila na Benátské a promluvila o Gottovi i Osbourneovi Petr Macek, Lukáš Červený
Viděl jsem i nějaké záznamy televizního vystoupení s Karlem Gottem, nejslavnějším českým zpěvákem všech dob. Co si o něm myslíte? Zemřel před šesti lety...
„Slyšela jsem to. Byl jednou z prvních hvězd, se kterými jsem se setkala v dospívání, když jsem přijela do Německa. V Německu byl velmi známý. V té době jsem působila ve skupině Les Humphries Singers. Vždycky byl tak laskavý a milý. Takže když přišlo na to, že jsem s ním mohla zpívat jednu vánoční píseň...“
Ano, Tichou noc.
„Udělala jsem to. Byla jsem si tím tak trochu nejistá, protože on měl velký operní hlas a já byla takový malá popová zpěvačka. Ale bylo to přijato dobře. Mám opravdu hezké vzpomínky a jsem ráda, že jsem měla tu čest zažít toto spojení a tuto zkušenost.“
Když už mluvíme o nepřítomných legendách. Před dvěma dny zemřel Ozzy Osbourne... Stejná otázka?
„No, Ozzy byl... víte, jak teď posloucháme všechnu tu jeho hudbu, Ozzy byl ve své době třída. Myslím, že svůj život pojal opravdu zajímavě a celý svět má pocit, že ho zná. On nic neskrýval. Byl prvním člověkem, který začal v těchto otevřených pořadech, jaké máme nyní, kdy tolik lidí žije svůj život v přímém přenosu. Víte o nich vše. Začal s tím se svou rodinou. Myslím, že jeho přínos bude navždy připomínán velmi jedinečným způsobem.“
Znali jste se osobně?
„Ne, neznali. Možná jsme se někde mimochodem míjeli, jak to tak chodí. Ale vždycky jsem ho obdivovala a myslím a doufám, že on obdivoval nás.“
Již více než 50 let rozdáváte radost po celém světě. Když se ohlédnete zpět, chtěla jste být vždycky zpěvačkou?
„Když se podívám zpátky, když jsem byla velmi mladá, nevěděla jsem, že je něco takového možné, nebo že by to dokonce mohlo být možné pro mě. Když jsem se připojila k rodičům ve Velké Británii, zbožňovala jsem umělce, kteří byli v té době v televizi, víte, The Beatles a podobně, a nemyslela jsem si, že by taková příležitost někdy mohla přijít pro mě. A abych byla upřímná, když vidím, kam se moje kariéra posunula, je to velká hádanka. Říkám si - jak se to mohlo stát? Jak jsem se k tomu vůbec dostala? Protože já nejsem typický člověk ze showbyznysu, který by chodil klepat na dveře a říkal u toho - jsem velká zpěvačka, dejte mi smlouvu. Taková nejsem. Takže to je zásluhou množství Božího požehnání, vedení a lásky.“
Jaký byl nejdůležitější okamžik vaší kariéry?
„Myslím, že zjištění, že mám hlas. Nevěděla jsem, že nějaký mám, ale přišel okamžik, kdy jsem na někoho dokázala zapůsobit a ten někdo mohl říct - Cítím se s tebou dobře. Líbí se mi, co jsi udělala. To byl začátek všeho. A kdybych ta slova neslyšela, asi bych nikdy nezpívala.“
