Poplatky za ČT a rozhlas dopadly i na ústavy a nadace. Neziskovky nechápou, mluví o diskriminaci
Už to budou bezmála tři měsíce, co po lítém boji vstoupila v platnost tzv. velká mediální novela, která fyzickým osobám zvedla poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Změnila také systém, jakým poplatky hradí právnické osoby. Platit je musí všechny subjekty podle počtu zaměstnanců, až na spolky… a neziskové organizace se teď ptají – proč jsou osvobozeny jen ty? Proč je část neziskovek diskriminována? A jak to celé vůbec vzniklo?
Vyšší konsecionářské poplatky a povinně pro všechny, kdo vlastní jakýkoliv přijímač včetně mobilu. To je hlavní změna, kterou pro širokou veřejnost přinesla velká mediální novela, již se po měsících bojů podařilo prosadit vládní koalici. Poplatek za Českou televizi se zvedl na 150 korun měsíčně a za rozhlasový na 55 korun měsíčně.
Výraznější úprava přišla u firem. Zatímco v minulosti platily za přijímače, které byly součástí jejich provozu, například za televize v kancelářích, teď musí platit poplatky podle počtu zaměstnanců. Čím víc jich mají, tím více.
Pod 25 zaměstnanců se neplatí nic, pokud má ale firma například 100 zaměstnanců, musí nově měsíčně platit stonásobek základního poplatku. Za rozhlas to vyjde 5500 korun a za televizi 15 000 korun, dohromady 20 500 korun.
Existují firmy, pro které taková částka žádný výrazný zářez do rozpočtu není. Zároveň ale existují subjekty, pro které to může být, protože jejich primární cíl není výdělek – neziskové organizace.
Nezisková organizace je širší pojem, může mít hodně právních podob. A pravda, mediální novela jednu tuto právní formu od placení konsecionářských poplatků osvobozuje, jsou to spolky. Jenže jen ty a žádné jiné. Pokud má nezisková organizace tu „smůlu“, že funguje jako jiná forma, najednou jí vznikla povinnost platit až tisíce měsíčně. Přestože jde třeba o charitu starající se o lidi bez domova, nemocné děti atd.
„Nedomyšlené a diskriminační“
Aleš Mrázek, viceprezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, neskrývá z této skutečnosti rozčarování. „Novou úpravu, podle které jsou od placení koncesionářských poplatků osvobozeny pouze spolky a na další typy neziskových organizací (ústavy, obecně prospěšné společnosti, evidované /církevní/ právnické osoby, nadace a nadační fondy) se osvobození nevztahuje, považujeme na nedomyšlenou a diskriminační,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
Podle něj nedává smysl, aby o osvobození od poplatků rozhodovala právní forma, když všechny typy neziskových organizací vykonávají veřejně prospěšné činnosti.
Podle novely jsou od placení osvobozeny i subjekty (kromě těch, které mají pod 25 zaměstnanců) takové, které zaměstnávají více než 50 procent osob se zdravotním postižením. „Tím se samozřejmě okruh neziskových organizací, které musí poplatky platit, dále zužuje. Nicméně zde stále zůstává skupina větších organizací, na které nová povinnost dopadá,“ upozorňuje Mrázek.
„Jedná se zejména o poskytovatele sociálních, zdravotních a dalších veřejně prospěšných služeb, kteří mají nejčastěji formu ústavů, obecně prospěšných společností nebo se jedná o evidované (církevní) právnické osoby,“ vysvětluje viceprezident asociace.
Pro ilustraci, největší neziskovou organizací v tuzemsku je Fotbalová asociace České republiky, která se věnuje organizaci fotbalových zápasů. Protože má právní formu spolku, od placení konsecionářských poplatků je podle mediální novely osvobozena. Takový Člověk v tísni, který zajišťuje humanitární pomoc, ale má právní formu obecně prospěšné společnosti, platit televizní poplatky musí.
Netuší, kde se to vzalo
Asociace si dělala i šetření mezi členy, jak vysoké náklady jim novinkou vznikly. Podle Mrázka z toho vyšly tisíce až nižší desítky tisíc korun. „Nejde tedy o likvidační částky, přesto mohou představovat problém. Naprostá většina prostředků, s nimiž tyto organizace pracují, ať už se jedná o dotace, platby od klientů nebo příspěvky od soukromých dárců, je totiž přísně účelově vázaných a na úhradu koncesionářských poplatků je tudíž použít nelze,“ poukázal na komplikovanost situace.
Neziskovky tak musí poplatky hradit z „volných“ peněz, těch ale obecně příliš mnoho nemají, podotkl.
Mrázek přitom uvedl, že neví, kde se tato úprava osvobozující jen spolky vzala. „Projednávání zákona bylo dlouhé, složité a politicky citlivé, k původní verzi, která prošla připomínkovacím procesem, bylo v Poslanecké sněmovně podáno velké množství pozměňovacích návrhů,“ připomněl hádky, které celý proces provázely. Podle něj nebylo v silách asociace to celé podrobně sledovat, natož to ovlivnit.
Ministerstvo: Spolky jsou hlavní forma neziskovek
Ministerstvo kultury pro Blesk Zprávy uvedlo, že výjimka pro spolky byla do zákona dodána jako pozměňovací návrh. „Zdůvodněna byla takto: Mezi tyto subjekty se nově navrhuje zařadit i spolky, které jsou hlavní formou právnických osob neziskového sektoru a které tvoří občanskou společnost,“ vysvětlila Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva.
😁 😁 😁