Čeští záchranáři po návratu z Texasu: Naši psi vždycky překvapí. Co vše museli zvládnout?

Nejen špatný terén nebo vysoké teploty komplikovaly záchranářům, a to i těm českým, práce při pročesávání terénu po bleskových záplavách v Texasu. Hasiči si také museli dávat pozor na pavouky a hady, kteří se v oblasti vyskytují. Měli proto nastavený postup, který měl ochránit jak lidi, tak i psy. Čtyřnozí speciálně vycvičení záchranáři odvedli podle Jaromíra Pieschy velmi dobrou práci a potřebují si nyní odpočinout, nasazení pro ně bylo dlouhé.

Pochvala čtyřnohým záchranářům

„Ti naši pejsci mě vždycky překvapí, ať už jsme byli v Turecku nebo jsme byli v Texasu,“ chválil čtyřnohé záchranáře velitel kynologů Petr Klega. „Vždycky, když vidím ta neuvěřitelná horka, která dosahují třeba až 40 stupňů, nebo to, že ten pejsek vlastně po dobu celé té přepravy musí vydržet nejíst, ani není kde se vyvenčit někde se vyvenčit a podobně, tak za mě tu situaci zvládli a předpokládám, že tu únavu dají najevo až teď, když přijedu domů,“ nešetřil chválou.

Psi teď možnost krátkého odpočinku dostanou. Kdyby bylo třeba, zastoupí je v další záchranné misi jiní čtyřnozí kolegové.

Čeští záchranáři o misi po povodni v Texasu: Při setkání s místními jsme měli slzy na krajíčku

I když jsou čeští psí záchranáři považováni za světovou špičku i jim stěžoval špatný terén práci. Pach po možné oběti se totiž mohl korytem řeky a lesy nést i mnoho metrů.

„Když vlastně ten pes nalezne potencionální místo, tak pořád tam jsou podmínky, které můžou stěžovat tok toho pachu. To znamená, že je nutné tam to místo propátrat třeba i ve větší vzdálenosti, k čemuž docházelo už bez naší přítomnosti,“ popsal práci českých záchranářů kynolog Klega.

Místo stanů hotel

Novou zkušeností pro český záchranářský tým bylo také zázemí celé mise. Zatímco na většině dosavadních výprav žili především ve stanech, v Texasu měli k dispozici zázemí hotelu. A také víc času, protože prohledávání v přidělených sektorech šlo často nečekaně rychle.

„Většinou jsme naše činnosti ukončovali mezi osmou a desátou hodinou večer, podařily se nám dny, kdy už práce na sektorech nebyla, že jsme se dokázali třeba dostat na hotel už v šest večer, což bylo super,“ popsal pro Epicentru moderátorce Báře Holé velitele odřadu Jaromír Piescha.

Ve zbylém čase tak mohli vyčistit a provést údržbu nutné výbavy, nebo vyprat oblečení. „Mezi desátou a šestou ranní jsme v podstatě jenom spali,“ dodal.

A i když záchranáři mají k dispozici přidělenou stravu asi na deset dní – i v tom směru se o ně Američané postarali. „Užili jsme si takovou tu pravou americkou kuchyni, která vůbec nebyla zdravá, ale dobrá,“ uzavřel s trochou nadsázky kynolog Petr Klega.