Experti o Trumpových sankcích: USA musí projevit víc síly, Putin jen tak neustoupí
Donald Trump pohrozil Vladimiru Putinovi, že pokud do několika dnů Rusko nedosáhne dohody o válce na Ukrajině, tak USA uvalí na nepřátelskou zemi „velmi přísná cla“, rovněž oznámil plány na dodávky zbraní do Kyjeva. Podle analytiků však žádná změna nenastane. „Myslím, že... budeme muset vidět, jak Spojené státy projevují mnohem větší sílu, pokud chtějí Putina skutečně smysluplně přivést k jednacímu stolu,“ řekl jeden z expertů. Napsala o tom Svobodná Evropa.
Americký prezident Donald Trump varoval Kreml, když oznámil plány na dodávky zbraní do Kyjeva přes Evropu a prohlásil, že Spojené státy uvalí na Rusko „velmi přísná cla“, pokud do několika dnů nedosáhne dohody o válce na Ukrajině. Mnoho analytiků tvrdí, že k tomu pravděpodobně nedojde.
„Pro mě je jasné, že Putin si žádné příměří nepřeje, alespoň ne, dokud nezíská kontrolu nad všemi regiony, které jsou v jeho verzi ústavy definovány jako ruské,“ řekl 16. července mediálnímu kanálu Current Time bývalý opoziční poslanec ruského parlamentu Dmitrij Gudkov. „V podstatě by to znamenalo kapitulaci Ukrajiny.“
Nedostatečný plán?
V každém případě však existují nejméně dva důvody, proč se zdá nepravděpodobné, že by hrozba sankcí v tomto okamžiku Putina přiměla k dohodě s Ukrajinou o zastavení nebo ukončení války. Jedním z nich je, že není jasné, jak by opatření, kterými Trump hrozil – zejména cla nebo sankce vůči zemím, které kupují ruskou ropu – fungovala.
Trumpovo oznámení ze 14. července bylo „chvályhodné ve svém záměru zasáhnout Rusko po ekonomické stránce“, ale „v detailech ještě není připravené na ostrý provoz“, uvedl v podcastu Just Security Daniel Fried, člen think-tanku Atlantic Council a architekt amerických sankcí proti Rusku po anexi Krymu v roce 2014.
Není také jasné, jak dobře by fungovala, pokud by byla zavedena, takže by Kreml mohl být nakloněn riskovat. „Čína a Indie jsou dva největší příjemci ruského energetického exportu a očekávání, že budou tlačit na Putina, aby v příštích 50 dnech ukončil válku, se zdá být naivní,“ uvedl v časopise Time Michael McFaul, profesor politologie na Stanfordově univerzitě a velvyslanec USA v Rusku v letech 2012–2014.
Druhým důvodem je, že Rusko dosud západní sankce ustálo, a Kreml to prezentuje jako důvod k hrdosti – zapadá to do širšího narativu, že Rusko – ve skutečnosti agresor v nevyprovokované válce – vede obranné tažení ve velkém střetu se Západem – a vítězí. Na tomto pozadí by Putin jen velmi nerad působil dojmem, že ustupuje pod hrozbou cel, ledaže by to bylo naprosto nezbytné.
Experti: Je třeba víc síly
Fried prohlásil, že pokud se Trumpova oznámení o zbraních pro Ukrajinu a ekonomickém tlaku na Rusko „uskuteční, zostří a uvedou do praxe“, mohlo by to mít velký vliv na válku a cestu k míru.
„Dvě velké podmínky: zajistit tok zbraní a udržet ho a ujasnit si naše politické možnosti, jak zasáhnout ruskou ekonomiku. Pokud uděláme oboje, Ukrajina bude v úplně jiné situaci,“ řekl Fried. „Pokud se Putinovy předpoklady nebo naděje na selhání amerického vedení a opuštění Ukrajiny ukážou jako mylné, možná bude muset přistoupit na dohodu.“
Jiní analytici naznačují, že se tak v dohledné době nestane, pokud vůbec. „Myslím, že... budeme muset vidět, jak Spojené státy projevují mnohem větší sílu, pokud chtějí Putina skutečně smysluplně přivést k jednacímu stolu,“ řekl v podcastu This Is Not A Drill expert na Rusko Mark Galeotti.
Mezitím Moskva oznámila, že je pro třetí kolo mírových rozhovorů s Kyjevem, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle tiskových agentur. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu informoval, že jeho země navrhla Rusku uskutečnit další kolo jednání tento týden a vyslovil se pro urychlení mírových hovorů. Mluvčí ruského prezidenta nicméně podle agentury AFP prohlásil, že obě strany zastávají diametrálně odlišné postoje a bude třeba spousta diplomatické práce.
Ukrajinští zdravotníci a záchranáři pomáhají zraněným v Záporožské oblasti po ruském útoku na rekreační středisko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na sociální síti X, že bylo zraněno dvanáct lidí a potvrzeni jsou také dva zesnulí. „Upřímnou soustrast jejich rodinám a blízkým. V tomto úderu není žádný vojenský smysl - jen krutost, jejímž cílem je vyvolat strach,“ uvedl ukrajinský lídr. Ruský dronový útok dnes poškodil plynovod v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Na místě vypukl požár, informoval šéf místní administrativy Oleh Kiper. Útok se odehrál v okolí přístavu Izmajil v deltě Dunaje. „V současnosti pokračují práce na vypuštění plynu ze systému," napsal Kiper na Telegramu s tím, že hasiči již požár uhasili. „V důsledku poškození páteřního plynovodu bylo dočasně odpojeno 2500 odběratelů," dodal. „Stovky rodin zůstaly bez plynu. Byl to záměrný úder na přípravy k topné sezóně - naprosto cynický, jako každý ruský úder na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu více než zdvojnásobilo počet vypálených raket a vyslaných bezpilotních letounů na Ukrajinu. A to navzdory jeho výzvám k příměří. Analýzu provedla redakce BBC. Útoky dle nich rostly již za bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024, ale po Trumpově listopadovém volebním vítězství prudce stouply. Trumpova administrativa mezitím dvakrát pozastavila dodávky munice protivzdušné obrany a dalších vojenských dodávek na Ukrajinu. K přerušením – oznámeným v březnu a červenci, která ale v obou případech prezident USA vzal posléze zpět – došlo v době, kdy Rusko neustále zvyšovalo výrobu raket a dronů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostla výroba balistických raket v Rusku za poslední rok o 66 %.
