Ekonom pro Blesk o dopadu Trumpových cel: Desítky tisíc lidí bez práce
Lídr USA Donald Trump (79) opět hrozí: „Pokud nesnížíte bariéry pro vzájemný obchod, od srpna zavedu plošná cla ve výši 30 procent na dovoz z Evropy.“ Pokud by EU volila odvetu, chce sazbu opět navýšit. „Je nutné jednat,“ míní premiér Petr Fiala (60, ODS). Co si o hrozbě cel myslí hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek?
Jak zhodnotili analytici citovaní ČTK, cla by zasáhla Česko přes sekundární trhy, zejména Německo. Souhlasíte s tím? Nemůže být ale dopad značný i jen skrze naši vzájemnou bilanci? Přece jen v roce 2023 jsme do USA vyvezli zboží za 112 miliard a Spojené státy tak pro nás byly 11. nejdůležitější zemí pro export.
Sekundární efekt přes Německo bude mnohem významnější než přímý dopad na náš export do USA. Některé vývozy nejspíš zcela padnou, protože už tak je naše konkurenceschopnost ohrožena drahými energiemi. To se může týkat oceli, na kterou platí vysoká cla už nyní. Problém budou mít naše subdodavatelské firmy, které zásobují německé a další evropské exportéry do USA, včetně automotive. A pak tu bude ještě další efekt skrze oslabení ekonomického růstu a poptávky v západní Evropě, na které cla dopadnou rovněž. Čím pomalejší růst v Německu a spol., tím slabší růst u nás.
Jak by se 30procenntní sazba projevila na nezaměstnanosti v Česku, která se pohybuje nad 4 procenty?
Odpovědně říct jedno číslo by byla jen čirá spekulace, protože nikdo netušíme, zda se třeba firmy nepokusí obejít cla přes třetí země, jako je Velká Británie, která se dokázala na rozdíl od úředníků EU s USA rychle dohodnout. V každém případě bude úspěch, pokud nezaměstnanost letos na konci roku skončí na 4,5 %. I tak půjde o nejhorší výsledek za posledních devět let.
Jaký vliv to bude mít na pokles HDP? Ministerstvo financí ve své dubnové makroekonomické predikci očekává v roce 2025 růst reálného HDP o 2,0 %.
Letos už by šlo jen o drobné desetiny procentního bodu, takže bychom se hluboko pod dvojku nedostali. Přece jen funguje efekt předzásobení i poměrně dlouhá délka dodávek přes moře. Výraznější efekt lze očekávat příští rok, pokud se bruselským úředníkům nepodaří na poslední chvíli přijít skutečně s nějakou rozumnou dohodou.
A jak by se cla projevila na vývoji inflace? Meziměsíční inflace dosáhla v červnu 0,3 procenta a meziroční v témže měsíci 2,9 %.
Řekl bych, že nijak. Vyšší inflaci si naordinuje celá EU, pokud se rozhodne pro nějakou formu obchodní pomsty. Pokud uvalí odvetná cla na americké zboží, bude to znamenat zdražení dovozu třeba léčiv, některých zemědělských produktů a třeba i letadel.
Co se bude dít dál? Může ještě dojít k dohodě?
Míč leží na evropské straně, která měla už řadu měsíců na jednání. Věděla, že předchozí systém byl vychýlený k jejímu prospěchu, takže měla kam ustupovat. Jestli je EU překvapena, že americký prezident plní své předvolební sliby, tak to už něco vypovídá o evropské politické kultuře. V každém případě to budou mít evropské firmy jen těžší, protože se jím omezuje prostor na americkém trhu, dopadá na ně „zelené“ úsilí, zatímco v mezinárodním obchodě sílí asijská konkurence.
V Rusku už byla neudržitelná, proto bylo třeba vyvolat konflikt.