Chorvatskem se šíří invazivní druh. Je ničivý pro ekosystémy, ale co pro člověka? Odpovídali experti

V posledních letech byla několikrát vydána varování před různými invazivními druhy na Jadranu - od ryb a krabů až po červy - ale současná situace týkající se řasy Stypopodium schimperii je podle odborníků dosud nejvážnější, píše chorvatský list Svobodna Dalmacija. Varování přicházejí z mnoha stran, včetně od dlouholetého výzkumníka a experta na jadranskou flóru a faunu Pera Ugarkoviče. 

„Bohužel jsme bezmocní, jediné, v co doufáme, je zázrak, tentýž zázrak, který nám na začátku století pomohl s nechvalně známou řasou Caulerpa taxifolia, která zmizela sama,“ uvedl Ugarković pro server Morski.hr. 

Kromě něj varoval veřejnost také Institut oceánografie a rybářství ve Splitu (Institut za oceanografiju i ribarstvo), a to již v roce 2022. Tehdy však problém s touto hnědou řasou teprve začínal, dnes se situace dramaticky zhoršila. 

„Kdekoli se objeví, tam se téměř žádné původní druhy řas a bezobratlých se nevyskytují!“ varoval ústav. Podle jejich údajů řasy zcela ovládly skalnaté mořské dno v hloubce mezi třemi a 25 metry, zejména v okolí Komiže, a nyní se šíří i za jeho hranice a pokrývají stále větší část ostrova Vis. Byly zaznamenány i na sousedních ostrovech Biševo a Brusnik, kde již také pokrývá významné plochy mořského dna.

Brutální napadení v Chorvatsku: Žena zemřela, muži skončili v nemocnici

Stypopodium schimperii byla poprvé zaznamenána v Izraeli v roce 1973. Jako invazní druh se od 90. let 20. století a začátku 21. století intenzivně šíří po východním Středomoří. Poprvé byla řasa objevena v Jaderském moři na ostrově Vis v roce 2020. Za pouhé tři roky si vytvořila souvislé populace, které dominují místnímu ekosystému. V hustých populacích těchto řas téměř úplně chybí místní druhy řas a mořských bezobratlých. Stypopodium schimperii je škodlivá pro ekosystémy Jaderské moře.

Co na to expert?

A je tato řasa nějakým způsobem nebezpečná i pro člověka? „Ne, je to drobná chaluha a ty nejsou pro člověka nijak nebezpečné. Jen je to lesepsiánský migrant, jeden z mnoha, který do Středozemního moře proniká Suezským průplavem z Indického oceánu. To samé udělala třeba rybožravá ryba perutýn a podobně, takových druhů organizmů je několik desítek a něco bylo i v tisku,“ odpověděl Blesk Zprávám prof. RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde působí na Přírodovědecké fakultě na katedře botaniky. Vědecky se zaobírá mj. i ekologií sinic a řas z extrémních biotopů.

Vysvětlil, proč přesně je tato řasa riziková pro ekosystémy. „Stypopodium schimperii je ale nebezpečné pro dnová společenstva všech organizmů tím, že dokáže to dno pokrýt velmi hustými porosty a pak už tam nezůstane prostor pro ostatní organizmy,“ uvedl vědec.

To, že není řasa škodlivá pro člověka, potvrdil Blesk Zprávám i vědecký pracovník a potápník RNDr. Martin Vohník, Ph.D. z Botanického ústavu AV ČR. „Není mi známo, že by ta řasa byla nějak škodlivá pro člověka, rozhodně ne tím způsobem, že by se o ni mohl například požahat, nebo že by způsobovala nějaké alergické reakce,“ upozornil Vohník.

Polsko je nové Chorvatsko! Vybrali jsme pro vás nejkrásnější místa na letní dovolenou

Pro člověka Stypopodium schimperii představuje riziko, které není na první pohled zřejmé. „Tato řasa nepředstavuje pro člověka přímou hrozbu, ale může mít nepřímé dopady v podobě vzniku monokultury, která vytlačuje původní druhy a výrazně snižuje místní biodiverzitu. Ztráta biodiverzity má za následek ekologické i ekonomické škody pro člověka. Mizení původních mořských stanovišť vede k úbytku rybích populací a dalších organismů nezbytných pro potravu. V postižené oblasti také ztrácíme část přírodního dědictví a celkovou kvalitu života,“ sdělil Blesk Zprávám Institut oceánografie a rybářství ve Splitu (Institut za oceanografiju i ribarstvo).