Slovensko blokuje nový balík evropských sankcí vůči Rusku. Žádá záruky
Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise (EK) neodstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí, které úřad poskytl ČTK. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu. Podle něj se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit.
Bratislava už dříve opakovaně kritizovala plán EK postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Tento záměr je součástí projektu REPowerEU s cílem odbourat závislost evropského bloku na dovozu energií z Ruska. Ve čtvrtek o tomto plánu jednali na Slovensku zástupci generálního ředitelství EK pro energetiku s představiteli ministerstva hospodářství a také podnikatelských a průmyslových svazů.
„Jednání ovšem neodstranilo zásadní obavy a výhrady, které v souvislosti s návrhem REPowerEU na straně Slovenska nadále přetrvávají. Z tohoto důvodu SR setrvává na své pozici, pokud jde o osmnáctý sankční balík EU vůči Ruské federaci,“ napsalo slovenské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že je připraveno pokračovat v komunikaci s EK.
Návrh nového balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině cílí hlavně na energetický a bankovní sektor. Slovenský premiér Robert Fico dříve řekl, že chce od EK záruky a ujištění v souvislosti s navrhovaným zastavením dodávek ruského plynu. Tvrdil, že takový krok by vedl ke zdražení plynu. Fico rovněž poukázal na riziko, že Slovensku, které má smlouvu s ruským Gazpromem o dodávkách plynu do roku 2034, by v souvislosti s plánem EK hrozila arbitráž.
Zatímco ke schválení nových sankcí proti Rusku je v EU potřebný jednomyslný souhlas členských států, opatření ohledně ukončení dovozu ruského plynu do EU se podle dřívějších informací budou schvalovat kvalifikovanou většinou. Tímto způsobem lze v této záležitosti přehlasovat odmítavý postoj Slovenska a také Maďarska.
Americký prezident Donald Trump znovu uvedl, že je velmi zklamaný z ruské hlavy státu Vladimira Putina. Vůbec se však nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska, řekl také v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse. Trump, který usiluje o uzavření příměří ve válce na Ukrajině, dal opakovaně najevo zklamání z Putina, o němž si dříve myslel, že stojí o mír. Sankce proti Rusku ale zatím neschválil, i když jimi vícekrát hrozil.
V rozhlasovém pořadu americký prezident také řekl, že válka na Ukrajině nedává žádný smysl, a poznamenal, že udělá něco, co lidem pomůže žít. Každý týden podle něj umírá 7000 lidí - převážně vojáků na ruské i ukrajinské straně. „Pokud to můžu pomoci zastavit, tak myslím, že mám povinnost to udělat,“ řekl Trump. Co přesně zamýšlí, zatím není zřejmé, hrozby novými protiruskými sankcemi zatím jeho administrativa nenaplnila.
„Nemám z toho vůbec obavu,“ reagoval pak Trump na otázku o možné protiamerické ose. Ta se vztahovala k víkendovému summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, během něhož se sešli mimo jiné Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. „Máme zdaleka nejsilnější armádu, nikdy by proti nám nepoužily vojsko,“ je přesvědčen Trump.
Kvůli nočnímu vzdušnému útoku ruských sil na západní oblasti Ukrajiny vzlétla polská a spojenecká letadla, aby chránila polský vzdušný prostor, oznámila podle Reuters polská armáda. K podobnému kroku polské letectvo sahá opakovaně.
Vláda dnes projedná nákup tanků Leopard 2A8, schválení kabinetem je nezbytné pro podpis smlouvy. Česko chce v první fázi pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.
Ministři také rozhodnou o pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v příštích pěti letech.
