Slovensko blokuje nový balík evropských sankcí vůči Rusku. Žádá záruky
Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise (EK) neodstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí, které úřad poskytl ČTK. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu. Podle něj se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit.
Bratislava už dříve opakovaně kritizovala plán EK postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Tento záměr je součástí projektu REPowerEU s cílem odbourat závislost evropského bloku na dovozu energií z Ruska. Ve čtvrtek o tomto plánu jednali na Slovensku zástupci generálního ředitelství EK pro energetiku s představiteli ministerstva hospodářství a také podnikatelských a průmyslových svazů.
„Jednání ovšem neodstranilo zásadní obavy a výhrady, které v souvislosti s návrhem REPowerEU na straně Slovenska nadále přetrvávají. Z tohoto důvodu SR setrvává na své pozici, pokud jde o osmnáctý sankční balík EU vůči Ruské federaci,“ napsalo slovenské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že je připraveno pokračovat v komunikaci s EK.
Návrh nového balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině cílí hlavně na energetický a bankovní sektor. Slovenský premiér Robert Fico dříve řekl, že chce od EK záruky a ujištění v souvislosti s navrhovaným zastavením dodávek ruského plynu. Tvrdil, že takový krok by vedl ke zdražení plynu. Fico rovněž poukázal na riziko, že Slovensku, které má smlouvu s ruským Gazpromem o dodávkách plynu do roku 2034, by v souvislosti s plánem EK hrozila arbitráž.
Zatímco ke schválení nových sankcí proti Rusku je v EU potřebný jednomyslný souhlas členských států, opatření ohledně ukončení dovozu ruského plynu do EU se podle dřívějších informací budou schvalovat kvalifikovanou většinou. Tímto způsobem lze v této záležitosti přehlasovat odmítavý postoj Slovenska a také Maďarska.
„Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk,“ uvedl Zelenskyj.
Zdá se, že odmítnutí Moskvy okamžitě zavřít palbu na Ukrajině je to, co ohrozilo summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Neschopnost Marca Rubia a Sergeje Lavrova dohodnout se na schůzce během telefonátu naznačuje, že summit Trump-Putin se podle dvou vysoce postavených evropských diplomatů nemusí konat.
„Myslím, že Rusové chtěli příliš mnoho a Američanům bylo jasné, že pro Trumpa v Budapešti žádná dohoda nebude,“ řekl jeden ze zdrojů agentury.
„Rusové vůbec nezměnili svůj postoj a nebudou souhlasit s tím, že ,zastaví se tam, kde jsou‘,“ řekl druhý diplomat. „A myslím, že Lavrov pronesl stejný projev a Rubio reagoval něčím jako: ‚Uvidíme se později.‘“
Ani jedna ze stran se veřejně nevzdala plánů na uspořádání schůzky v Budapešti a snahy o uspořádání summitu v Maďarsku. „Zdá se, že pokračují,“ poznamenává agentura Reuters.
Setkání Trumpa a Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu. Trump dříve avizoval schůzku do dvou týdnů.
