Telegram už není bezpečný. Zprávy čtou ruští zpravodajci, varuje investigativní organizace
Podle vyšetřování investigativní organizace IStories může mít aplikace pro zasílání zpráv Telegram vazby na ruskou Federální bezpečnostní službu (FSB).
IStories uvedla, že odhalila důkazy naznačující, že serverovou infrastrukturu platformy spravují společnosti, které spolupracovaly s ruskými zpravodajskými službami, což vyvolává značné obavy z možného vládního sledování.
Na žádost plátku Newsweek o komentář odpověděl vedoucí oddělení pro styk s tiskem a médii společnosti Telegram Remi Vaughn. „Jako globální společnost má Telegram smlouvy s desítkami různých poskytovatelů služeb po celém světě. Žádný z těchto poskytovatelů služeb však nemá přístup k datům Telegramu ani k citlivé infrastruktuře. Všechny servery Telegramu patří společnosti Telegram a jsou udržovány zaměstnanci Telegramu. Neoprávněný přístup k nim není možný,“ uvedl.
Za celou dobu své existence podle Vaughna Telegram nikdy nezpřístupnil žádné soukromé zprávy třetí straně. Šifrování zpráv prý nebylo nikdy prolomeno. „Telegram se zavazuje chránit soukromí uživatelů a lidská práva, jako je svoboda projevu a shromažďování. Hraje významnou roli v prodemokratických hnutích po celém světě, včetně Íránu, Ruska, Běloruska, Myanmaru a Hongkongu,“ stojí v automatické zprávě zaslané redakci Newsweeku.
Podezřelí dodavatelé
Telegram má dlouhodobě pověst bezpečné aplikace pro zasílání zpráv a celosvětově ji používají novináři, aktivisté i běžní uživatelé, kteří hledají soukromí. Její zakladatel, původem Rus Pavel Durov, který byl v srpnu 2024 zadržen francouzskými úřady, vypěstoval platformě image založenou na ochraně digitálního soukromí.
Pavel Durov je zakladatelem, majitelem a generálním ředitelem společnosti Telegram. Z Ruska odešel v roce 2014 poté, co ztratil kontrolu nad svou předchozí společností kvůli tomu, že odmítl předat údaje ukrajinských demonstrantů bezpečnostním agenturám.
Infrastrukturu Telegramu spravuje společnost Global Network Management (GNM), malá firma registrovaná na Antigui a Barbudě, která podle IStories poskytuje platformě více než 10 000 IP adres. Majitel společnosti GNM, ruský státní příslušník Vladimir Vedenejev, již dříve u amerického soudu vypověděl, že má zaměstnance se sídlem v Rusku. IStories rovněž zjistila, že Vedenejev působí jako finanční ředitel společnosti Telegram.
Mnoho ze zmíněných IP adres dříve vlastnil Globalnet, telekomunikační operátor se sídlem v Petrohradě. IStories uvedla, že Globalnet má vazby na Kreml a ruské zpravodajské služby, včetně FSB. Společnost Electrontelecom se sídlem v Petrohradě údajně poskytla Telegramu dalších 5 000 IP adres. Podle IStories jde rovněž o dodavatele FSB.
Společnost Electrontelecom prý poskytla služby v oblasti instalace a údržby „komplexního systému pro přenos utajovaných informací z pevných zařízení provozovaných ředitelstvím FSB pro Petrohrad a Leningradskou oblast“.
Sledování zařízení po celém světě
Vyšetřování přichází několik dní poté, co ruská nevládní organizace pro lidská práva First department varovala, že FSB získala přístup ke komunikaci Rusů s ukrajinskými telegramovými kanály, které poskytují důležité aktuální informace a zprávy o Putinově invazi na Ukrajinu. „Víme, že v době, kdy jsou obvinění v případech ‚vlastizrady‘ zadrženi, FSB již disponuje jejich korespondencí,“ uvedla organizace.
Vedoucí First department Dmitrij Zair-Bek uvedl, že materiály z Telegramu již byly použity jako důkazní materiál ve „značném počtu případů“. „Ve většině případů k nim byl získán přístup díky nabouraným zařízením. Existují však i případy, kdy nelze nalézt žádné věrohodné technické vysvětlení odpovídající známým metodám přístupu,“ uvedl podle listu Novaja Gazeta.
Expert na kybernetickou bezpečnost Michał Woźniak řekl IStories, že kromě ukládání dešifrovaných zpráv připojuje Telegram ke každé zprávě odeslané na platformě také jedinečný identifikátor zařízení, známý jako auth_key_id, který může určit, kde se uživatel nachází, a odhalit jeho IP adresu.
„Pokud má někdo přístup k provozu Telegramu a spolupracuje s ruskými zpravodajskými službami, znamená to, že identifikátor zařízení se stává opravdu velkým problémem – nástrojem pro globální sledování uživatelů bez ohledu na to, kde se nacházejí a k jakému serveru se připojují,“ řekl Woźniak.
Telegram se k vyšetřování ani k obviněním veřejně nevyjádřil. Společnost nedávno dostala 300 milionů dolarů za zavedení chatbota Elona Muska Grok. „Letos v létě získají uživatelé Telegramu přístup k nejlepší technologii umělé inteligence na trhu. S Elonem Muskem jsme se dohodli na ročním partnerství, které přinese Grok od xAI více než miliardě našich uživatelů a integruje ho do všech aplikací Telegramu,“ oznámil 28. května Durov.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo, že přes noc bylo nad třemi ruskými regiony a Černým mořem sestřeleno 46 ukrajinských dronů. Podle prohlášení ministerstva byla více než polovina bezpilotních letounů sestřelena nad Rostovskou oblastí, zbytek nad Volgogradskou oblastí, Krasnodarským krajem a nad Černým mořem.
Ruské úřady v noci uzavřely letiště ve Volgogradu a v Soči. Šéf Rostovské oblasti ráno oznámil, že protivzdušná obrany v noci odrazila masivní útok ukrajinských dronů.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů, ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 84 z nich. Zbývajících 28 bezpilotních letounů udeřilo na 17 místech, na dalších pět lokalit dopadly trosky sestřelených dronů, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Oběti na životech dosud nebyly hlášeny.
V Čugujevském okrese v Charkovské oblasti zasáhl ruský dron obytnou oblast, informovala ruskojazyčná služba BBC s odvoláním na ukrajinské úřady. Při incidentu vyhořel obytný dům a několik automobilů, pět lidí bylo zraněno. V Oděské oblasti způsobil útok ruských dronů požár skladiště, podle předběžných informací nejsou na místě žádné oběti.
Německý kancléř Friedrich Merz se dnes chystá Ukrajině navrhnout konkrétní bezpečnostní záruky, píše s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Mezi navrhovanými body jsou podle něj výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany či vybavení čtyř pěchotních brigád. Vyslání pozemních jednotek Berlín sice zcela nevylučuje, klade si ale podmínky.
Podle časopisu Der Spiegel Merz Ukrajině navrhne, že spojenci budou její protivzdušnou obranu zlepšovat ročně o 20 procent. Týkat se to má počtu zbraňových systémů i účinnosti. Vylepšovat by měly spojenecké státy také útočné schopnosti Ukrajiny ve vzdušném boji – myšleny tím jsou podle časopisu Der Spiegel střely s plochou dráhou letu, které by se měly vyrábět na Ukrajině s finanční a technologickou podporou spojenců.
Nás Facebook zase čte BIS, lidí se stejně nepoučí.