„Hříchy“ ministra Blažka: Bouřka s Nejedlým a dárek od gaunera! Zapletl se i do brněnských čachrů

Brněnský právník Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Fialy (ODS) od jejího vzniku v prosinci 2021. Stejnou funkci zastával od července 2012 do července 2013 v kabinetu Petra Nečase (ODS).

Od října 2013 také zasedá v Poslanecké sněmovně. Do ODS vstoupil v roce 1998 a stal se výraznou postavou jihomoravské krajské organizace občanských demokratů, které od roku 2007 předsedá. V nadcházejících volbách má být čtyřkou na kandidátce Spolu v Jihomoravském kraji, kterou povede premiér Fiala.

Ministr Blažek končí, vaz mu zlomil podivný obchod s bitcoiny. Fiala už má nástupce

Kdo má nahradit Blažka ve funkci ministra spravedlnosti, zatím nebylo oznámeno, spekuluje se o dvou jménech, poslancích za ODS v ústavně-právním výboru – Markem Bendou a Evou Decroix. Druhá zmíněná na dotaz Blesku napsala jen „promlčím“.  Své pokračování na kandidátce v pátek nechtěl Blažek komentovat, na opakované SMS dotazy Blesku neodpověděl. 

Co všechno mu veřejnost a politici vyčetli za jeho víc než 25 let působení v ODS? 

Naposledy Blažek čelil kritice třeba kvůli svým vztahům s bývalým poradcem Miloše Zemana a lobbistou Martinem Nejedlým. Nejviditelnější to bylo v září roku 2023, kdy se dostal do zájmu médií poté, co se s Nejedlým setkal.

„Pan Blažek šel domů a začaly padat kroupy. A najednou koukne do této hospody a tam sedí Nejedlý. A toho viděl před 40 lety na volejbale. A on říká ‚já mám od těch krup pomlácenou hlavu,‘ přišel tam,“ vysvětloval tehdy setkání Nejedlý. A verzi s bouřkou používal i Blažek. Že se s lobbistou sešel, ale označil za „blbost“.

Původně to setkání označil za náhodné, později ale po kritice mimo jiné i od stranického šéfa Fialy, uznal, že jeho setrvání v restauraci za přítomnosti Nejedlého bylo nevhodné. Blažek se pak omluvil všem, kterých se zpráva o setkání dotkla. Fiala mu tehdy udělil pomyslnou žlutou kartu. 

„Klasická situace. Byla bouřka, jdu tam. Byl jsem tam pět hodin, protože debata byla zajímavá. A pak mě napadlo druhý den, že budu chytrý. Udělal jsem vysvětlující tweet, ve kterém jsem napsal, že byla bouřka, tak jsem tam byl. A od té doby to mám, psalo se o bouřce, moje blbost to byla,“ popsal ministr situaci ve speciálním vydání podcastu Klub rváčů.

Blažek k Nejedlému: „Spím naprosto klidně, nemám se za co stydět.“ Podle Fialy dostal žlutou kartu

Jen dva měsíce předtím, v červnu 2023, tehdy ještě vládní Piráti hlasovali na svém fóru o tom, jestli by měli požadovat konec Blažka ve vládě. Důvodem online hlasování, které si nakonec Piráti odsouhlasili, bylo dle jejich slov ohrožování důvěry ve spravedlnost a právní stát a nedostatky v plnění cílů programového prohlášení vlády.

Hlasování iniciovala europoslankyně Markéta Gregorová. Její zdůvodnění bylo postavené i na tom, že Blažek jako ministr měl mít informace ze živých kauz, čímž byl ve střetu zájmů. Šlo totiž o kauzy, se kterým byl spojen i osobně – prodeje městských bytů v Brně osobám blízkým tamní primátorce Markétě Vaňkové, taky vysoce postavené političce z ODS.

Piráti chtějí hlavu Blažka kvůli setkání s Nejedlým. Politologové: Marně, s ministrem nehnou

Tato kauza, která měla přezdívku Stoka, propukla naplno v roce 2020. Nejdříve se kauza týkala politiků z hnutí ANO, nicméně rychle se přelila i k Pavlu Blažkovi, kterého prověřovala i policie, spolu s dalšími několika brněnskými politiky. Šlo o podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. O rok později, když Spolu vyhrálo volby, ale Blažka do vlády nominoval Fiala a ten to přijal.

K Blažkově nominaci na post ministra spravedlnosti měla výhrady část Pirátů, spolek Milion chvilek nebo třeba Transparency International. Podle médií policie tehdy stále prověřovala podezření, že se podílel na korupci v Brně. Ministr to pak prohlásil za mýty a lži, premiér se ho zastal.

Během následující let ale žádal od státních zástupců informace z vyšetřování, a to celkem čtyřikrát, nebo se také ptal na osobní život dozorující státní zástupkyně Petry Lastovecké.

V listopadu 2009 se Blažkovo jméno objevilo v Lidových novinách na seznamu takzvaných krajských kmotrů ODS, které kritizoval tehdejší předseda strany Mirek Topolánek. „Autorovi tohoto textu tehdy zmíněná jména sdělil člověk z Topolánkova nejbližšího okolí. S tím, že proti těmto krajským gubernátorům, jak je sám nazýval, hodlá Mirek Topolánek vnitrostranicky bojovat,“ napsal v srpnu 2023 deník MfD.

Poté, co se v roce 2010 stal jedním z tvůrců velké koalice na brněnském magistrátu, kritizoval Blažka i tehdejší stranický šéf Petr Nečas, neboť občanští demokraté mohli získat křeslo primátora v případné pravostředové radě. Na podzim 2010 pak Blažek po konfliktu s Nečasem skončil v dozorčí radě Lesů ČR. Blažek k tomu uvedl, že odešel sám kvůli vytížení ve funkci brněnského radního.

Exkluzivní rozhovor s ministrem Blažkem: Promluvil o „rozdělení moci“ s Pavlem i vlivu v ODS

Tato epizoda ale byla odsunuta do pozadí, když Blažek v červenci 2012 vystřídal v křesle ministra spravedlnosti svého tehdejšího stranického kolegu Jiřího Pospíšila. Opozice – ale například i vládní TOP 09 – tehdy premiéra Nečase kritizovala za to, že Pospíšila odvolal kvůli jeho souhlasu s návrhem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jmenovat do čela pražského vrchního státního zastupitelství tehdejší ústeckou žalobkyni a nynější nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Nečas kritiku opakované odmítl, Blažek nakonec Bradáčovou do funkce jmenoval.

Krátce po jeho prvním jmenování ministrem podala  na Blažka trestní oznámení obecně prospěšná společnost Acta non verba, podle které se v době, kdy zastupoval ČR ve sporu s firmou Diag Human, dopustil několika trestných činů. Spolek Kverulant pak na Blažka podal trestní oznámení kvůli tomu, že v roce 2002 v této kauze výrazně předražil znalecký posudek. Případ byl později odložen. Kverulant také Blažka v roce 2016 zařadil na svůj „seznam špatných politiků“. „Je to cílená kampaň placená zakladatelem Diag Human Josefem Šťávou,“ uvedl tehdy Blažek.

Spor Česka s Diag Human stále pokračuje, v první polovině letošního května rozhodl britský odvolací soud ve prospěch odvolání státu vůči dřívějšímu rozsudku, podle něhož by Česko mělo firmě zaplatit 15,5 miliardy korun za zmařenou investici.

Záhada dárku od „gaunera“: „Získal jsem miliardu,“ jásal Blažek. ANO žádá jeho hlavu kvůli bitcoinům

Velkou kauzou bylo i vydání ruského podnikatele Alexeje Torubarova k trestnímu stíhání do Ruska v dubnu 2013, přestože ještě nebylo rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Ústavní soud v roce 2014 určil, že ministerstvo spravedlnosti by mělo při vydávání člověka do zahraničí vždy čekat na to, jak dopadne cizincova žádost o udělení mezinárodní ochrany.

Podle soudního nálezu porušilo Torubarovovo vydání mezinárodní dohody i trestní řád. Torubarov později dostal statisícovou satisfakci.

Zatímco všechny předchozí větší či menší skandály a třenice Blažek přestál, vaz mu zlomily bitcoiny za miliardu korun. Ty přijalo ministerstvo spravedlnosti jako dar, následně je vydražilo za zmíněnou skoro miliardu korun.

Kryptoměnu daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Provozoval on-line tržiště pro prodej drog a v roce 2021 byl propuštěn z vězení. Elektronickou peněženku, v níž bitcoiny měl, mu policie původně zabavila. Po propuštění ji ale získal zpět. Měl v ní přes 1561 bitcoinů (BTC), ministerstvo od něj dostalo 468 BTC.

Případ policisté prověřují pro podezření ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. „Trestní řízení částečně souvisí s darováním bitcoinů fyzickou osobou ministerstvu spravedlnosti,“ uvedl olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun na stránkách VSZ. Dodal, že další informace s ohledem na neveřejný charakter přípravného řízení nebude VSZ poskytovat.

Proč daroval státu miliardu?! Odsouzenec z kauzy Blažkovy miliardy promluvil, bitcoiny mrazí policie

Blažek ještě v pátek dopoledne ve Sněmovně  zopakoval, že není nijak právně prokázáno, že by dar pro ministerstvo pocházel z trestné činnosti. „To je na policii a soudech, aby to prokázaly, ale žádné rozhodnutí o tom, že jsou z trestné činnosti, neexistuje. Pokud se to prokáže, stát zbytek stejně zkonfiskuje,“ podotkl.

Ačkoliv žádnou vinu necítí, rozhodl se odpoledne po poradě s Fialou rezignovat. „Nejsem si vědom žádného nezákonného jednání. Nechci ovšem poškozovat pověst vlády ani vládní koalice,“ napsal na síti X.