Ruský pár pomáhal Ukrajině a doplatil na to. Sergej musel spát v dřepu, žena ho hledala v márnicích
Sergej a Taťána Voronkovovi bydleli před anexí Krymu v Rusku. Invazi však kritizovali a bylo jim řečeno, ať odejdou, jestli se jim to nelíbí. Učinili tak a přestěhovali se na Ukrajinu, kde v poklidu spravovali své hospodářství v malé ukrajinské vesničce. Pak ale přišla válka i k nim a tehdy se rozhodli, že Ukrajině pomohou. Zjišťovali ruské pozice a posílali je svým ukrajinským kontaktům. Alespoň do té doby, než byl Sergej zatčen a následně zadržován v malé jámě, píše britské zpravodajství BBC.
Krátce poté, co Moskva v roce 2014 anektovala Krym od Ukrajiny, se Sergej a Taťána Voronkovovi rozhodli Rusko opustit. Pár, který dlouhodobě kritizoval Vladimira Putina, odsoudil jednání Ruska před přáteli a známými. V reakci na to jim bylo řečeno, že pokud se jim to nelíbí, mohou odejít.
Pár, oba ruští občané, se tedy rozhodl přestěhovat na Ukrajinu, kde se Taťána narodila. V roce 2019 se nakonec usadili v Novoljubivce, vesnici s přibližně 300 obyvateli v jihovýchodní Záporožské oblasti.
Pořídili si čtyři psy a začali chovat hospodářská zvířata, zatímco 55letý Sergej si také našel práci jako zeměměřič – což byla jeho specializace během služby v sovětské armádě.
Ruský konvoj
Doufali v prostý život. Ale když Moskva v únoru 2022 zahájila totální invazi na Ukrajinu, klid jejich nového života narušily první ruské rakety přelétající nad jejich domovem. „Slyšela jsem něco pískat, něco létat a vyšla jsem ven,“ vzpomínala 52letá Taťána. „Přímo nad domem letěla raketa. Šla jsem se podívat na internet, co se stalo, a psali tam, že Kyjev už byl bombardován.“
Brzy začali být okupováni a rozhodli se stát se informátory pro Ukrajinu. Následovalo zadržení, výslech, útěk do Evropy – a děkovný dopis od ukrajinské armády.
Když kolem jejich domu poprvé projížděl ruský konvoj, Taťána se rozhodla jednat. Napsala zprávu známému v Kyjevě, o kterém se domnívala, že má kontakty v ukrajinských bezpečnostních složkách.
Tato osoba jí pak poslala odkaz na chatbota v aplikaci Telegram, který jí sdělil, že ji bude kontaktovat osoba s jedinečným identifikátorem. Pár byl poté požádán, aby poskytl umístění a podrobnosti o ruských elektronických válečných systémech a vojenské technice, zejména o raketových systémech a tancích. Takové informace následně pomáhají ukrajinské armádě zacílit na ruské jednotky pomocí dronů a dělostřelectva.
„Nepovažovali jsme to za vlastizradu,“ řekla Taťána, která spolu se Sergejem trvala na tom, že informace, které poskytli, nevedly k žádným útokům na civilisty ani civilní infrastrukturu. „Nikdo neútočil na Rusko. Byl to boj proti zlu.“
Dva roky Sergej sbíral souřadnice a Taťána je odesílala ze svého telefonu – a následně mazala všechny stopy – jakmile jim to přístup k internetu v jejich vesnici dovolil.
Zadržován v jámě
Ale to skončilo, když byl Sergej v dubnu 2024 zadržen ozbrojenými muži při nákupu semínek na zahradu ve městě Tokmak.
Sergej uvedl, že ho odvedli do opuštěného domu a umístili do studené sklepní jámy – asi dva metry široké a tři metry hluboké – kde spal v dřepu. Následující den byl vyslýchán, zda předal Ukrajincům informace o ruských pozicích. Sergej sdělil, že během výslechu měl na hlavě pytel a vyhrožovali mu násilím.
Poté, co svou účast zpočátku popřel, se čtvrtý den v zajetí přiznal kvůli obavě, že kdyby byl vystaven násilí, mohl by neúmyslně udat ostatní. Zatímco se to všechno dělo, Taťána zoufale hledala informace o tom, kde se nachází.
Cestovala po oblasti a telefonovala do nemocnic a márnic. Syn páru, který stále žil poblíž Moskvy, kontaktoval různé úřady.
Deset dní po Sergejově zatčení bezpečnostní složky prohledaly dům Voronkovových a vyhrabaly 4 400 dolarů (v přepočtu přibližně 96 958 Kč, pozn. redakce), které pár ukryl na zahradě. Krátce poté Taťáně oznámili, že její manžel „sedí na základně“ a je s ruskými bezpečnostními složkami (FSB).
O několik týdnů později, po 37 dnech v zajetí, byl Sergej před kamerou donucen se přiznat, že pomáhal Ukrajincům, a to před lidmi, kteří se mu představili jako FSB.
K jeho překvapení byl však o dva dny později propuštěn, ačkoli mu byly zabaveny téměř všechny doklady, včetně pasu. Sergej a Taťána dodnes nechápou, proč byl propuštěn.
BBC však chápe, že to není neobvyklé v částech Ukrajiny okupovaných Ruskem, kde vyšetřovací a soudní procesy postrádají transparentnost a často neexistuje vysvětlení, proč byla určitá osoba zadržena či propuštěna.
Plánování útěku
V týdnech po Sergejově propuštění byli podle páru pod dohledem, k jejich domu neustále přijížděla auta a cizí lidé se jich ptali, jestli něco prodávají.
V domnění, že už nikdy nebudou mít klid, začali plánovat, jak odejít. Po konzultaci s aktivisty za lidská práva se Sergej a Taťána rozhodli zkusit vycestovat do Litvy. Aby to ale mohli udělat, museli se nejprve vrátit do Ruska, aby Sergej získal nový pas. Jejich sousedé z Novoljubivky jim pomohli tím, že od nich odkoupili hospodářská zvířata a domácí spotřebiče. Páru se dokonce podařilo najít nový domov pro své psy, což podle Sergeje bylo jeho největší starostí.
Na cestu se vydali ve svém autě. V obavě, že by je mohly zastavit a vyslýchat ruské jednotky, si vymysleli historku o tom, jak šli na pláž nadýchat se čerstvého vzduchu kvůli Taťáně, která má astma. Dokonce si s sebou vzali slaměný klobouk a nafukovací kruh, aby byl příběh přesvědčivější. Ale nakonec zastaveni nebyli.
Zpočátku jim bylo zamítnuto vstoupit na ruské území, ale nakonec se jim to podařilo poté, co Sergej získal potvrzení o tom, že zažádal o nový pas. Proces se odkládal a poté, co se manželé neúspěšně pokusili opustit Rusko přes Bělorusko, Sergej si přes Telegram koupil falešný pas.
Následně mohli cestovat autobusem do Běloruska a překročit hranici s pomocí Sergejova padělaného dokladu. Odtud přešli do Litvy, členské země Evropské unie a blízkého spojence Ukrajiny, avšak Sergej byl zadržen kvůli držení padělaných dokladů. Později byl litevským soudem shledán vinným z použití falešného pasu.
Pár nyní žije v azylovém domě a doufají, že se usadí v Litvě. Ukrajinská armáda jim na žádost jejich bývalého kontaktu v Kyjevě zaslala děkovný dopis, aby podpořila jejich žádosti o azyl. Kopii dopisu vidělo BBC.
BBC se také seznámilo s dokumenty od oficiálních orgánů v Rusku i na Ukrajině, které potvrzují, co se stalo Voronkovovým. Nezveřejnili je proto, aby ochránili identitu zúčastněných osob.
Činy Voronkovových zanechaly v rodině hluboké rozpory. Jejich syn, který zůstává v Rusku, přestal s rodiči mluvit poté, co se dozvěděl, co udělali. Sergejova matka, které je 87 let, také žije v Rusku a podporuje válku a prezidenta Vladimira Putina.
Ale i přes tohle pár trvá na tom, že se do Ruska už nikdy nevrátí. „Jen pokud začne projevovat trochu lidskosti,“ řekl Sergej. „Prozatím tam nic lidského nevidím.“
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
