Putinova fabrika na špiony: Brazílie rozkryla síť Rusů, kteří si roky piplali falešné identity
Ruští špioni mají renomé, že se dokážou do své práce ponořit neskutečně hluboko, pracně si budovat dvojí život. Jedna taková operace nyní praskla v Brazílii: Tajné služby odhalily devět Rusů vydávajících se za Brazilce, kteří se teprve chystali na nějaké reálné mise.
„Prezident Ruska Vladimir V. Putin udělal z Brazílie pásovou výrobu na operativce s hlubokým krytím,“ píše ve velkém odhalení deník The New York Times. Autory jsou zkušení investigativci Michael Schwirtz a Jane Bradleyová, kteří ruské operace na Západě sledují už desetiletí. „Roky Rusko využívalo Brazílii jako startovací rampu pro své nejelitnější zpravodajce, známé jako ‚ilegálové‘. Rozsáhlými troufalými operacemi se zbavují své ruské minulosti. Zakládali firmy, získávali přátele, měli milostné aféry – a z těchto událostí se po mnoha letech stávaly základní kameny úplně nových identit.“
Workoholik v Riu
Gerhard Daniel Campos Wittich provozoval úspěšnou firmu s 3D tiskem. „Workoholik,“ popsal ho jeden z klientů, který se s ním spřátelil. „Přemýšlel ve velkém.“ Asi ho nenapadlo se pozastavit nad tím, že firma sídlila na dohled od konzulátu USA.
Wittich žil v „lepším“ bytě v Riu de Janeiro se svou brazilskou přítelkyní a oranžovo-bílou kočkou. Měl autentický brazilský rodný list a pas. Ve skutečnosti se však v latinskoamerické zemi nenarodil, původní identita totiž zní Arťom Šmirev z Ruska. Dokonce ženatý s další ruskou špionkou, která si však pěstovala krycí identitu v Řecku. „Jestli jsi chtěl normální rodinný život, od základu špatně sis vybral,“ odpovídala mu na zprávu plnou frustrací, že se jeho kariéra nikam neposouvá.
Šmirev-Wittich si životopis v Brazílii budoval šest let, během kterých snad ani nevykonával žádnou velkou špionáž. Byť si před přáteli dělal legraci, že dělá průmyslovou špionáž, že se snaží odkrýt konkurenční výhody jiných firem v branži. Až zpětně si bývalí zaměstnanci uvědomili, že měl Wittich víc peněz, než 3D tiskem mohl vydělat, a že dost často cestoval do Evropy a Asie, nota bene náhle. Také se nerad nechal fotit a nenechával svůj počítač připojený k internetu.
The new spies include a married couple, Roman Olegovich Koval and Irina Alekseyevna Antonova, along with Olga Igorevna Tyutereva and Aleksandr Andreyevich Utekhin.
— Jane Bradley (@jane__bradley) May 21, 2025
Then there's Vladimir Aleksandrovich Danilov and Yekaterina Leonidovna Danilova, a second married couple. pic.twitter.com/QPDYqhi9Pn
Do reálné práce se už už měl pustit Sergej Čerkasov alias Victor Muller Ferreira. S brazilským pasem vystudoval prestižní Univerzitu Johnse Hopkinse nedaleko Washingtonu. Následně uspěl ve výběrovém řízení u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. V dubnu 2022 se tam přesouval, ale nizozemské úřady ho do země nepustily. Mezitím CIA dala tip brazilským kolegům, kteří si na něj počíhali, když se s nepořízenou vrátil do São Paula. Po pár dnech bedlivého sledování ho zatkli. Důkazy špionáže neměli, obviněn byl z padělání dokumentů. I to bylo těžké dokázat – postupně se ukázalo, že doklady má skutečné: Pas, voličský průkaz, záznamy o vojenské službě, rodný list…
Že ruská špionáž využívala zrovna Brazílii, má tři důvody, uvedla spoluautorka článku Jane Bradleyová. „První je, že Brazílie je velmi multikulturní a rozmanitá. Je snadné zapadnout. Zadruhé, brazilské pasy jsou jedny z nejužitečnějších a nejsilnějších pasů na světě. Dostanete se s ním do mnoha zemí bez víz,“ řekla v rozhovoru pro NPR. „Třetí bod je nejzajímavější a nejsložitější, a to brazilský systém rodných listů. Způsob získávání má v podstatě výjimku – mezeru, chcete-li –, díky níž je žádost o rodný list jednodušší než ve většině jiných zemí.“
Duchové v databázích
Je známo, že někdy ruští špioni převzali identitu dlouho mrtvých dětí. Tentokrát se ukázalo, že Victor Muller Ferreira nikdy neexistoval. Čerkasov si pod tímto falešným jménem zažádal o rodný list, jako matku uvedl reálnou Brazilku, která zemřela roku 1993 – čtyři roky po jeho údajném narození. Brazilská policie ale vypátrala její rodinu a zjistila, že nikdy žádné dítě neměla. Vyšetřovatelé si uvědomili, že Čerkasov by nemusel být vzhledem k této mezeře v zákoně ojedinělý. „Všechno začalo se Sergejem,“ uvedl pro New York Times vysoce postavený brazilský představitel. Konkrétně začala Operace Východ, a to prohledáváním databází dokladů. Zdaleka ne všechny byly digitální, ale vyšetřovatelé si dali tu práci.
„Hledali takové duchy v systému, lidi, kteří se vydávali za Brazilce, kteří měli pravé rodné listy, ale v podstatě neexistoval žádný záznam, že by v Brazílii existovali, dokud se najednou neobjevili, už dospělí, a nezačali si najednou vyřizovat všechny tyto doklady totožnosti, jež většina Brazilců získávala postupně celý život,“ vysvětlila Bradleyová.
V článku píše celkem o devíti odhalených špionech s pestrými krycími kariérami: klenotnictví; věda; modelling. „V minulosti byly rozkryty velké ruské špionské operace, včetně USA roku 2010. Toto ale bylo jiné. Cílem nebylo špehovat Brazílii, nýbrž se stát Brazilcem,“ píše NY TImes. A s takovým pevným krytím pak působit v USA, Evropě, na Blízkém východě…
Brazilská kontrarozvědka Rusy lovila tři roky, nejen v Brazílii – vyšetřování probíhalo v řadě zemí a ve spolupráci s tajnými službami USA, Izraele, Uruguaye a několika dalších západních zemí. Zatknout zvládli Brazilci jen dva z devíti agentů, ostatní se po rozkrytí chvatně stáhli do Ruska. Špionáž v zahraničí teď jistě nějakou dobu provozovat nebudou…
