Na summitu v Albánii si vystřelili z lídrů: Fiala jako batole! A Leyenová nastínila nové sankce
V albánské metropoli dnes probíhá summit Evropského politického společenství (EPS), přítomni jsou zástupci 47 zemí. Účastní se mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Oba muži se setkali již ve čtvrtek v Ankaře, kde spolu delegace zemí téměř 3 hodiny hovořily o ruské agresi na Ukrajině. Česko na pátečním summitu zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).
Albánie, pořadatelská země summitu EPS, přivítala evropské lídry videem, na kterém je s pomocí umělé inteligence (AI) ztvárnila jako batolata.
Evropští spojenci Ukrajiny během celého shromáždění kritizovali rozhodnutí Kremlu vyslat do tureckého Istanbulu na jednání s Ukrajiny jen delegaci nižší úrovně. Proti tomu se vymezil též Zelenskyj, který naopak nabídl Putinovi osobní setkání v Istanbulu. Zelenskyj dnes evropské lídry vyzval, aby přistoupili k silné reakci vůči Moskvě, pokud přímá jednání v Turecku selžou.
„Naší prioritou (na jednáních s ruskou delegací v tureckém Istanbulu, pozn.red.) číslo jedna je plné, bezpodmínečné a opravdové příměří. Musí nastat okamžitě, aby se zastavilo zabíjení a aby položilo pevné základy diplomacii," řekl v pátek v Tiraně Zelenskyj. V Istanbulu totiž v pátek – s jednodenním zpožděním – začalo za zprostředkování Turecka jednání delegací Ruska a Ukrajiny. Je to první přímé setkání zástupců válčících zemí od března 2022.
Lídři klíčových evropských zemích – konkrétně Francie, SRN, Británie a Polska – telefonovali dnes odpoledne společně se Zelenským americkému prezidentovi, »nejmocnějšímu muži světa«, Donaldu Trumpovi, aby s ním koordinovali další postup. Učinili tak po konci jednání Ruska a Ukrajiny v Turecku, které neskončilo úspěchem, neboť nevedlo k dohodě, kterou by akceptovaly obě strany konfliktu na Ukrajině. Ukrajina je připravena co nejrychleji postupovat k míru, zopakoval po telefonátu Zelenskyj.
Ukrajinský prezident v Tiraně poznamenal, že pokud ruská delegace s příměřím nebude moci souhlasit, bude to důkazem toho, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. Erdoğan zopakoval pozici Turecka, že jak poloostrov Krym, tak všechny další ukrajinské oblasti anektované Ruskem zůstávají v jeho očích součástí Ukrajiny. To Zelenskyj označil za „velmi důležitý signál a projev politické podpory.“
Ke konfliktu na Ukrajině se vyjadřovali i další evropští lídři. „Rusko hraje své hry," řekl britský premiér Keir Starmer, dle kterého není Moskva v mírových snahách upřímná. Míní, že ruský prezident Vladimir Putin musí usednout k jednacímu stolu a pokud se tak nestane, musí za své postoje nést odpovědnost.
Kritický vůči Rusku byl dnes v albánské metropoli rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého Rusko v posledních hodinách svým přístupem ukázalo, že o příměří na Ukrajině nestojí. Dodal, že dokud Evropa a Spojené státy tlak vůči Moskvě nezvýší, Rusko nebude s příměřím souhlasit.
Bezpečnost starého kontinentu zdůraznil jako hlavní smysl dnešních jednání i český lídr. „Pokud chce Evropa posílit svou bezpečnost, musí být ekonomicky silná,“ řekl před odletem do Tirany Petr Fiala. „Těším se na neformální diskuzi s evropskými lídry. Témata jsou jasná: bezpečnost, prosperita, migrace, ruská agrese na Ukrajině, americká cla a energetika,“ napsal později premiér na síti X.
Na co mají dopadnout nové sankce?
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenováv Tiraně prohlásila, že Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, když režim ruského prezidenta Putina neprokáže ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Evropa se podle šéfky Komise probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat.
„Pracujeme na novém sankčním balíčku," prozradila von der Leyenová. Poznamenala, že bude zahrnovat sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází sankce, snížení cenového stropu na ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.
Svou premiéru na setkání evropských lídrů zažil nový německý kancléř Friedrich Merz. „Tato strašná válka a její výsledek nerozhodne jen o osudu Ukrajiny. Výsledek této války rozhodne o tom, zda v Evropě a ve světě bude nadále panovat právo a pořádek. Nebo tyranie, vojenská síla a holé právo silnějšího,“ sdělil před summitem.
„Budeme mluvit o migraci," nadhodil novinářům jedno z dalších prioritních témat Merz. Německo ve snaze zastavit nápor migrantů bez dokladů do země v současnosti kontroluje hranice se všemi svými sousedy včetně Česka.
Merz chce summit EPC, který je neformální platformou s cílem podporovat politický dialog v Evropě, a přispívat tak k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě, využít i k diskusím o hospodářsko-politickém rozvoji kontinentu.
Evropské politické společenství od roku 2022, kdy se v Praze konal jeho první summit, sdružuje všechny evropské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Tehdy spolu mimo jiné vedli vzácná jednání ve snaze zmírnit dlouholeté vzájemné napětí představitelé Ázerbájdžánu a Arménie. Další summit politiků ve formátu Evropského politického společenství by měl následovat v říjnu v Dánsku.
„Před zahájením summitu Evropského politického společenství jsem využil čas pro řadu rozhovorů,“ napsal odpoledne Fiala na X a příspěvek doprovodil fotkami s Merzem, Erdoganem či von der Leyenovou (viz galerie níže). Právě s šéfkou unijní exekutivy chtěl Fiala mimo jiné probrat i projekt dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech.
Konkrétně jde o nastalou patovou situaci, která vznikla poté, co místopředseda komise Stéphan Séjourné zaslal do Prahy výzvu k odložení podpisu smlouvy s jihokorejskou firmou KHNP, která uspěla v tendru. „Není to názor Evropské komise, je to názor francouzského eurokomisaře vůči České republice,“ vymezil se vůči dopisu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Ale ale napodobenino přeci tady každý ví že zatočit je třeba z válečným štváčem z Kremlu.A to definitivně.