Na Den vítězství míří do Ruska diktátoři a zločinci z celého světa. A Fico s Vučićem
Ruský prezident Vladimir Putin chystá 9. května na Den vítězství velkolepou přehlídku v Moskvě na Rudém náměstí. Pozvání přijala celá řada diktátorů, zločinů a pochybných vůdců z celého světa, píše britský deník Daily Star. Zučastnit se má i slovenský premiér Robert Fico, srbský prezident Aleksandar Vučić či čínský prezident Si Ťin-pching.
Na oslavu Dne vítězství v pátek 9. května se chystá ruský vůdce Vladimir Putin uspořádat na Rudém náměstí v Moskvě velkolepou přehlídku. Předpokládá se, že Putin přednese projev o Rusku.
Letos přijala pozvání celá řada nejpochybnějších vůdců světa. Podle ruských médií je nejznámějším z nich čínský vůdce Si Ťin-pching, který dorazí ve středu a zůstane až do soboty.
Kreml uvedl, že Si Ťin-pching přijel na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina a kromě účasti na oslavách Dne vítězství budou lídři diskutovat i o „dalším rozvoji vztahů“. Si Ťin-pchingova návštěva Ruska bude jeho třetí od doby, co Kreml v únoru 2022 vyslal vojska na Ukrajinu.
Této akce se zúčastní i slovenský premiér Robert Fico, který byl v roce 2022 obviněn z několika trestných činů. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.
Zúčastní se dále i srbský prezident Aleksandar Vučić, který čelí obviněním z autoritářství, potlačování médií a vazeb na organizovaný zločin, tato obvinění však zůstávají neprokázaná. Mezi hosty je i Milorad Dodik, hledaný bosenskosrbský vůdce.
Diktátoři z celého světa
Očekává se, že se k oslavám připojí kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev. Ten se setkal s kritikou za porušování lidských práv, zejména během protestů v Kazachstánu v roce 2022, kdy bezpečnostní síly zabily více než 200 lidí.
Zúčastnit se má rovněž brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který byl v roce 2017 odsouzen za korupci a praní špinavých peněz. Byl obviněn z přijímání úplatků od stavebních firem výměnou za politické protislužby. Dále se zúčastní běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který čelí mezinárodním sankcím a obviněním ze zločinů proti lidskosti kvůli potlačování opozice, zejména po protestech po volbách v roce 2020.
Mezi dalšími hosty je například prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás, venezuelský autoritářský vůdce Nicolás Maduro či prezident Kuby Miguel Díaz-Canel.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety. Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu. Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem. Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině. Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob. Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
