Experti v šoku z korejského návrhu pro české dělníky v Dukovanech. „Dehonestující,“ hodnotí ho
Smlouva mezi českým státem reprezentovaným firmou ČEZ a korejskou firmou KHNP ohledně stavby dvou bloků v Dukovanech sice ještě není podepsaná, již ale vznikají materiály, které se věnují jednotlivým technickým aspektům stavby. Jeden takový prozkoumává možnosti ubytování dělníků. Blesku se jej podařilo získat a experti se nestačí divit, jak vypadá. Mluví o zdviženém prstu pro další fáze projektu. KHNP nicméně odmítá, že by informace byly pravdivé a slibuje, že veškeré ubytování pro pracovníky a projektová zařízení budou dodržovat české zákony.
Jde o studii toho, jak by mohlo vypadat ubytování pro dělníky, kteří budou na stavbě bloků v Dukovanech pracovat. Pro KHNP ji vypracovala korejská společnost Daewoo E&C, se kterou se počítá jako s generálním dodavatelem stavebních prací.
Výstavba bloků v Dukovanech nebude monstrózní jen cenou, ale i svým rozsahem. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své vlastní socioekonomické studii počítá s tím, že na vrcholu se na stavbě bude pohybovat až 3000 pracovníků najednou. A ty bude třeba někde ubytovat, zajistit jim stravování, sociální zázemí a podobně.
Právě tyto aspekty korejský materiál řeší a navrhuje, jak by celé stavební městečko nazvané „Temporary area camp 1, 2“ mohlo vypadat. Vznikl už i technický plánek tohoto ubytování.
„Králíkárna“ pro české dělníky
Návrh počítá s tím, že celý areál o velikosti 8,6 hektarů bude rozdělen na dvě části – jedna (1,5 ha) bude pro korejské pracovníky a druhá (7,9 ha) pro pracovníky ostatních národností, mezi které se řadí i Češi.
Obě části – oddělené od sebe plotem - mají dost odlišné parametry. Zatímco korejští pracovníci by podle studie měli k dispozici vlastní kompletní jídelnu, parkoviště pro vozidla a na pokojích by měli sprchy, u ostatních dělníků, tedy i těch českých, se počítá s mnohem drsnějšími podmínkami.
Žádné parkování pro automobily, jen seřadiště pro autobusy. Jídelna nemá prostor pro přípravu jídla, pouze kontejnery na mraženou stravu. Dělníci by bydleli v ubytovacích blocích po 80 lidech (na každém pokoji jsou čtyři postele) bez WC a sprch, sociální zařízení by bylo v samostatných blocích, které vycházejí dva na každé čtyři ubytovací bloky.
Chybí jakékoliv obchody, restaurace, jediný „oddech“ má poskytnout volejbalové a fotbalové hřiště (korejská část má basketbalové hřiště). Za to jsou přítomny modlitebny. A zdravotní středisko? To je velké 160m2 pro 4000 osob.
Nejvíce vypovídající je přepočet na hustotu obyvatel. Zatímco v korejské části má být hustota dělníků 42m2 na osobu, v české 25m2 na osobu. To je velmi málo. V kuloárech se proto pro tento korejský návrh ujalo označení Dachau, protože prostor, se kterým počítají Korejci pro české a zahraniční dělníky, je podobně těsný, jako byl tento koncentrační tábor. Tam tehdy byla hustota 24m2 na osobu.
Inženýr: Parametry ubytovny? Přinejlepším dehonestující
Například když se před 40 lety stavěla jaderná elektrárna Temelín, podmínky byly zcela odlišné. Ubytovny pro dělníky měly standard v té úrovni, že na pokojích byly vždy dva lidé a měli k dispozici kuchyňku a koupelnu. Tyto prostory se po dokončení elektrárny přeměnily na domovy pro seniory.
I proto korejský návrh kritizuje Petr Matyáš, jednatel architektonického ateliéru DI5 a syn Václava Matyáše, který měl na starosti výstavbu právě Temelína. „Společnost Daewoo tuto studii rozesílala v rámci poptávkového řízení, kdy oslovila jak české, tak i zahraniční (korejské a ostatní) projekční společnosti. Naše společnost zaslala cenovou nabídku, která zohledňovala to, co lze z pohledu legislativy v ČR realizovat. Problém studie totiž spočívá v tom, že podle českých předpisů je prakticky nerealizovatelná,“ upozorňuje pro Blesk Zprávy, že studie odporuje tuzemské legislativě.
Podle něj jsou navržené podmínky pro české dělníky prostě špatné. „Parametry ubytovny lze zhodnotit přinejlepším jako dehonestující a naprosto neodpovídají standardům a zvyklostem v našich končinách. Aby dělníci měli zázemí, kde v prostorách ubytování není sociální zařízení (to je v samostatných blocích), je projevem nerespektu k českým pracovníkům. Takhle nevypadá zázemí 21. století, ve kterém by dělníci měli fungovat dlouhé roky,“ pohoršuje se.
Upozorňuje navíc, že jde o promarněnou příležitost pro celý region, protože jako v případě Temelína mohlo vzniknout ubytování, které by pak sloužilo dalším generacím. Tehdy byla dokonce pro pracovníky a jejich rodiny vybudována dvě nová sídliště, jedno v Českých Budějovicích a jedno v Týně nad Vltavou.
Šéf stavbařů: Není to dobrá cesta
Nad studií se pozastavuje i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. „Je nemyslitelné, aby stavba podobných parametrů prošla českým schvalovacím procesem. Nerozumím tomu, jak mohl podobný návrh vůbec vzniknout,“ kroutí hlavou.
Nechce se mu věřit, že návrh vznikl neznalostí českých či evropských parametrů pro takový projekt. „Pokud to tak je, je to výrazné varování a zdvižený prst pro další povolovací procesy. Mrzí mne to i z toho důvodu, že tohle je přesně část přípravy a výstavby, kterou by od počátku mohly mít zadané české firmy. Vše by bylo připraveno se znalostí místních požadavků a norem,“ podotkl pro Blesk Zprávy.
Takhle by se podle něj nemělo pokračovat. „Není to rozhodně dobrý příklad ani cesta, kterou by korejská strana měla v dalších fázích projektu postupovat,“ míní Nouza.
KHNP: Není to pravda, zákony dodržíme
Podle KHNP uvedené informace nejsou pravdivé a označila je za zavádějící. „Neodrážejí postoj ani záměry KHNP. Společnost KHNP chce znovu ujistit, že veškeré ubytování pro pracovníky a projektová zařízení budou přísně dodržovat české zákony a nejvyšší standardy bezpečnosti, důstojnosti a práv pracovníků. KHNP je pevně odhodlána respektovat a dodržovat právní předpisy České republiky,“ uvedla společnost ve vyjádření.
Polsko může vyprávět
Že Korejci drsné podmínky pro dělníky můžou myslet vážně, ukazuje nedávný příklad z Polska. Tam sice nestavěla KHNP, ale další korejská firma Hyundai Engineering společně se španělským Tecnicas Reunidas. Měly na starosti výstavbu rafinerského a petrochemického komplexu Olefin III pro společnost Orlen.
Na stavbu pozvali převážně dělníky z dalekých končin, nejčastěji z Indie, Filipín či Turkmenistánu, kteří podle polských médií museli pracovat šest dní v týdnu, deset hodin denně a nevalnou výplatu dostávali v hotovosti. Bydleli v kontejnerovém městečku. „Je to jako vězení. Jen práce - spánek, práce – spánek,“ byl tehdy jeden z titulků polských médií. Orlen nakonec z projektu vycouval, jelikož problémů se kolem stavby objevilo více, včetně výrazného překročení ceny.
Korejské a evropské pracovní právo je odlišné. „Čeští pracovníci, kterým bylo přislíbeno přednostní zaměstnávání, musí podle zákona pracovat maximálně 40 hodin týdně, což je kratší pracovní týden než v Jižní Koreji,“ varoval například loni korejský server Hankyoreh v souvislosti s jaderným tendrem na Dukovany.
Bože my jsme tak neskutečně blbí