Do Česka už se nevrátím, říká obránce Ukrajiny Lukáš. Úřady ho viní ze služby v cizí armádě
Lukáš Paškuliak se zapojil do obrany Ukrajiny v dronové jednotce, nyní čelí obžalobě z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. V minulosti se snažil podpořit i kurdské jednotky v Íráku čelící hrozbě ze strany Islámského státu, což mu vyneslo obvinění z podpory terorismu. V rozhovoru, který Paškuliak poskytl serveru Novinky.cz, uvádí, že do Česka se již vracet nehodlá.
K podpoře Ukrajinců i Kurdů prý Paškuliaka vedla „touha pomáhat proti zlu“. Vyšetřování své osoby prý českým policistům nevyčítá, výhrady však má k jejich chování.
„Musel jsem jim odevzdat věci, paměťová média a podepsat, že jim to vydávám dobrovolně, což nebyla pravda. Měl jsem tam citlivé věci. Říkal jsem jim to. Byla tam například data o pozicích nepřítele, ale i Ukrajinců. Já k nim oprávněn byl, mám vojenskou knížku Ukrajiny, kde působím v aerorozvědce u dronařů,“ prozradil.
Okolnosti Paškuliakovy podpory Kurdů jsou prý ve veřejném prostoru prosyceny lživými tvrzeními. „Státní zástupce uvádí, že jsem se chtěl připojit k PKK, protože byla zachycena komunikace, jak mě jejich člen kontaktoval a nabízel pomoc. Já mu jasně odpověděl, že s PKK nechci mít nic společného a chci sloužit a podporovat YPG neboli Lidové obranné jednotky,“ vysvětlil.
Strana kurdských pracujících je v EU vedena na seznamu teroristických organizací. Okolnosti tohoto případu nyní šetří nová česká policejní jednotka. „Chci, ať se z toho stane známý případ, chci se dočkat spravedlnosti,“ uvedl Paškuliak.
Na Ukrajině Lukáš Paškuliak působil například v Irpini a Buči, jeho momentální místo působení je nyní utajené. „Když premiér Fiala i tehdejší prezident Zeman garantovali beztrestnost, bral jsem to jako svolení,“ komentoval své členství v ukrajinské jednotce.
Za Paškuliaka se postavil senátor Václav Láska (SEN 21), který se snaží do zákona prosadit úpravu, že „kdo pomáhá Ukrajině, jedná v zájmu Česka a nesmí za to být trestně stíhán“. „Zákonodárci ani nevědí, jak to nyní mají řešit, třeba se to na mém případu naučí,“ doufá obránce Ukrajiny.
Na Paškuliakovu hlavu vypsali Rusové dokonce odměnu, čehož se dle svých slov neobává. „Rusko má na tom seznamu spoustu lidí. Odměny jsou v desetitisících dolarů za hlavu. Pomáhám, podporuji a nestydím se za to. Stydět se mají oni za ta zvěrstva, která páchají. Vraždy civilistů, nedávné balistické rakety na Sumy a jiná svinstva,“ uvedl v rozhovoru.
Do České republiky se prý za současné situace vracet nechce. „Když se tam na mě pohlíží tak, že jsem terorista, nemám tam co dělat. Jsem na Ukrajině a tady i zůstanu. Mohu získat státní občanství. V Česku už nic nemám a litovat nebudu,“ prohlásil.
Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
