Historický okamžik! Česko se definitivně odtrhlo od ruské ropy, ropovod TAL je rozšířen

Pro oživení dovozu z Ruska je i řada společností z jiných oborů, třeba chemického průmyslu. Německý agrochemický moloch BASF sice prohlásil, že žádný scénář v případě obnovení dodávek nechystá, faktem ale je, že před uzavřením kohoutků byl jedním z vůbec největších spotřebitelů levného plynu z východu. Agentura Bloomberg navíc upozornila, že nakloněni návratu ruského plynu jsou i politici, a to především ve východní části Spolkové republiky.

"Pokud dokážeme vyjednat mír a vybudovat silnější důvěru mezi Evropou a Ruskem, nedává odmítání ruských dodávek plynu žádný smysl," citovala agentura ministra hospodářství spolkové země Sasko-Anhaltsko Svena Schulzeho (CDU). Právě jednání o míru mezi Spojenými státy a Ruskem jsou další impulzem k přehodnocování ekonomických vztahů Evropy s Moskvou.

Na bruselské lídry nepůsobí dobře ani nestabilita, kterou představuje americký prezident, zmiňuje zpravodajský web Politico. I přesto, že Trump v minulosti apeloval na Evropu, aby začala dovážet z jeho země ještě více LNG, nyní se podle důvěryhodných zdrojů webu nedaří Evropské komisi navázat s americkou administrativou konkrétní rozhovory.

Konec ruského plynu nemá Česku dělat problémy. Jsme připravení, tvrdí Fiala (01/2025):

jinak .......... for ........

Evropa už plánuje, kdy a jak obnoví dodávky plynu z Ruska.

To, co bylo ještě před rokem nemyslitelné, dostává pomalu jasnější obrysy. Některé firmy a politici v Evropě už počítají s návratem ruského plynu do jejich zemí. Důvodů, které ženou evropskou energetickou infrastrukturu zpět do spárů Putinova režimu, je přitom hned několik.

​Závazek Bruselu zcela se vyvázat z dodávek ruské energie přitom stále trvá – horizontem je rok 2027. I přesto je názorový posun v případě některých společností z oboru znát. "Pokud by na Ukrajině nastalo nějaké pevnější příměří, dovedu si představit, že bychom se vrátili k dodávkám z Ruska v objemu 60, možná 70 miliard kubíků ročně. Včetně LNG," uvedl Didier Holleaux, výkonný viceprezident francouzské energetické společnosti Engie.

Doplnil, že zatímco před invazí v roce 2022 dodávalo Rusko 40 procent evropské spotřeby plynu, v budoucnu by na něm mohlo záviset třeba 20 nebo 25 procent. Holleauxův krajan a kolega z oboru, šéf ropného gigantu Total, Patrick Pouyanne v únoru varoval evropské lídry před tím, aby nevkládali do amerických dodávek plynu "příliš mnoho důvěry".

Plynový jackpot. Jak Norsko vydělává na válce v Evropě?

Norský stát tehdy na ropě a plynu vydělal za dva roky zhruba 5 bilionů českých korun, což je víc než dvojnásobek všech ročních příjmů českého státního rozpočtu.

Norsko v roce 2024 vytěžilo a vyvezlo rekordní množství zemního plynu, čímž si upevnilo pozici největšího dodavatele Evropy. Z prodeje ropy a plynu proudí do Osla ročně bilionové zisky a sílí kritika, že zatímco severská země z války na Ukrajině profituje, její finanční podpora Kyjevu zůstává relativně nízká. Norská vláda tato obvinění odmítá.

Rekordní těžba i zisky

Celková těžba plynu, která zahrnuje jak objemy čerpané plynovody, tak zkapalněný zemní plyn (LNG) vyvážený loděmi, vzrostla v loňském roce o 6,9 procenta na rekordních 124 miliard kubických metrů (bcm), uvedl Norský úřad pro těžbu na moři (NOD). Norsko tak loni vyrovnalo sedm let starý rekord z roku 2017.

Vysoké zůstávají i příjmy norské státní kasy, do níž v roce 2024 přispěl ropný a plynárenský průmysl celkovou částkou 701 miliard norských korun (přibližně 1,5 bilionu českých korun). Podobný příjem (1,4 bilionu korun) norská vláda odhaduje i pro letošní rok.

Největší příjmy mělo Norsko v letech 2022–2023, kdy masivně vzrostla poptávka po plynu v celé Evropě v důsledku sankcí uvalených na Rusko. Norský stát tehdy na ropě a plynu vydělal za dva roky zhruba pět bilionů českých korun, což je víc než dvojnásobek všech ročních příjmů českého státního rozpočtu.

Cesta dlouhá přes dva týdny. Jak přes Alpy putuje ropa do Česka

Teče líně, sotva se plouží. Chodec by jí bez problémů stačil. Je úterý 28. března dopoledne a dodávka 51 tisíc metrů krychlových ropy pro české rafinérie se přiblížila k úpatí Alp. Nejtěžší úsek jí teprve čeká. Přes dvacet pump na pěti čerpacích mezistanicích ji vyžene do výšky 1572 metrů nad mořem. Pak už poteče sama z kopce až do německého Vohlburgu, kde zamíří do nádrží českého provozovatele ropovodů MERO. To bude ale až za necelé čtyři dny.

Zhruba polovinu ropy, která se spotřebuje v českých rafinériích, si nechává rafinérská společnost Unipetrol vozit tankery do italského přístavu Terst. Lodě s kapacitou 80 tisíc tun ropu vytěženou v Ázerbájdžánu naloží nejčastěji v gruzínském přístavu Supsa, nebo v tureckém Ceyhanu. Pak zamíří přes Jaderské moře do Itálie.