Trumpova hra s čísly: Spojené státy přepočítaly pomoc Ukrajině. Je třetinová
Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu Kč). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby přistoupil na dohodu, která Spojeným státům umožní podíl na zisku z investičních projektů na Ukrajině, včetně infrastrukturních a těch spojených s těžbou nerostných surovin. Washington to považuje za kompenzaci za desítky miliard dolarů ve formě zbraní a další pomoci, kterou Ukrajině poskytl od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu v plném rozsahu napadlo.
Trump usiluje o uzavření dvoustranné dohody s Kyjevem o těžbě nerostných surovin v rámci svých snah o ukončení ruské války na Ukrajině. Trump v dohodě vidí rovněž způsob, jak získat zpět miliardy dolarů vynaložené na pomoc Kyjevu.
Kyjev se snaží vyjednat lepší podmínky dohody a odmítá uznat předchozí pomoc USA jako dluh. Celkovou výši americké pomoci stanovil na 90 miliard dolarů (dva biliony korun), čemuž se nynější snížený odhad Washingtonu přibližuje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že jednání s USA o dohodě o nerostných surovinách jsou pozitivní a že se očekávají další schůzky. Dnes ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková sdělila, že obě strany dosáhly významného pokroku a v nejbližší době podepíší memorandum o porozumění.
V březnu Trumpova administrativa navrhla novou, rozsáhlejší dohodu o nerostných surovinách, která Ukrajině neposkytuje žádné bezpečnostní záruky. Zato požaduje, aby Ukrajina ukládala do společného investičního fondu veškeré příjmy z těžby přírodních zdrojů státními i soukromými podniky na ukrajinském území.
Kyjev je nucen k jednáním s USA přistupovat obezřetně, připomněla agentura Bloomberg. Únorová hádka v Oválné pracovně mezi Zelenským a Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem totiž vedla ke zrušení předchozí dohody, což USA přimělo k dočasnému pozastavení americké pomoci a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.
Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.
„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.
Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.
